Bartoš 1901 / 1265 | Zadělala na bochte studenó vodó

15 words

Bartoš 1901 / 1265 | Zadělala na bochte studenó vodó (100%)
Zadělala na bochte studenó vodó, vod rána jich válila pořáde si chválila že dobrý bodó.

Sušil 1082 | Zbéšovský děvčátka (26%)
Zbéšovský děvčátka, pěkný voči máte, [: jenom mně povězte, :] čém je uméváte. My je uméváme jedenkráte v roce [: studenó voděnkó, :] co je na potoce.

Bartók III 1054 | Valila sa skala z vŕšku (26%)
Valila sa skala z vŕšku

Sušil 1980 | Jedě člověk z pola z role (26%)
Jedě člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Pytam se tě, můj mužičku, vela’s mi pooral? Jene štyry zahonečky, bochtě se obaval. Pytam se tě, ma ženičko, vela’s tam přepila? Ene štyry tolarečky, boch se něbavila. A jak tiť přišel domů, zapřah ju do voza, uvazal ji pecen chleba a nědal ji noža. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah ju do tačky, navařil ji z otrub klusek a nědal ji mačky. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do brany, divajtě se, staři, mladi, jak to cviču ženy. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do radla: Divajtě se, všeci lude, jak ta žena zbladla.

Bartoš 1901 / 1262 | Ptal se jedné panne chlapec (18%)
Ptal se jedné panne chlapec, jestli homí chleba napect. Trnčí trňavá růže voňavá, chleba napect. V pondělí se móko vzala, a v hótery zadělala. Trnčí .... V hótery jé zadělala, a ve středo vemísila. Trnčí .... Ve středo jé vemísila a ve čtvrtek veválela. Trnčí .... A ve čtvrtek veválela a v pátek pec vetopila. Trnčí .... A v pátek pec vetopila a v soboto jé vsadila. Trnčí .... A v soboto je vsadila, v nedělo jé vedělala. Trnčí .... Na to její milé přišel, sama mu jé krájet dala. Trnčí .... Vona mu jé krájet dala sama se jé pochválela. Trnčí .... To byl chleba pochválené z vobóch kůrek vodpadené. Trnčí .... V prostředko bel jako mydlo, kulaté jak motovidlo. Trnčí ....

Bartoš 1901 / 1264 | Nekerá panenka (18%)
Nekerá panenka chce se vdávat, [: neumí na vdolke :] zadělávat. Zadělala na ně, spálila je přišla na muziko, chválila je. Dež's te je spálila, sněz je sama, nechoď do hospode beď rač doma!

Sušil 0696 | Na našem dvoře só tam dvě (4%)
Na našem dvoře só tam dvě lože a v nich vodička pro šohajíčka, stodená, Bože! Napi se, milá, má roztomilá! De se napiješ, nic nerozliješ, bodeš žena má. Já pit nebodo, dovi čích bodo, z keré stodynke, jaké maměnke vodo pit bodo.

Bartoš 1901 / 1361 | Dež sem šíl vod milé (4%)
Dež sem šíl vod milé, klekání zvonile, žežulka na dubě zakukala; žežulka kukala, panenka plakala : Kýž sem ti, synečko, nepoznala! Dež sem šíl po rynko, slešél sem novinko, že bodó děvčata na vojno brat; jak sem to hoslešél, tak sem bél potěšen, že bodo s mó miló mašírovat.

Sušil 0956 | Ho rebníčka jaborýsek (4%)
Ho rebníčka jaborýsek, na něm sedí [: sekavíček. :] Já ho bodo poslóchati, co mně bode povídati. Von povídá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé.1) Haž deň bílé, slunko svítí, miloval sem hezký děvče jako kvítí.

Bartoš 1901 / 0600 | Měla sem synečka (4%)
Měla sem synečka, jož nemám nic, a to bél syneček ze Židenic; von za hinó chodil, mě smutnó vopustil, měla sem synečka, jož nemám nic. Šla bech si stěžuvat, než nemám kam, že jož já šuhájka dostat nemám; pudo přes ty lesy, bodo volat: »kde si, ach, kde si, můj, ze všech znejmilejší!«

Bartoš 1901 / 1112b | Aj ze země sem přešil (4%)
Aj ze země sem přešil, rozom sem na ní našil, po ní chodím jako pán, do ní bodo zakopán, já pod ňo přejít mosím. Kde pak só te ročičke to mé staré matičke?, co mě těžko chovale, k srco přetiskovale, aj, jož só nebožčičke.