Sušil 0497 | Dolina dolina

19 words

Sušil 0497 | Dolina dolina (100%)
Dolina, dolina, malá dolinečka, [: jak mně zavoněla :] přespolní děvečka! Ani mně nevoní rozmarýn vonička, jak mi zavoněla přespolní děvečka.

Sušil 0498 | Ani mně nevoní (55%)
Ani mně nevoní z rozmarýnu věnec, a jak mně zavoněl přespolní mládenec. Studená rosenka tej noci padala, když sem za synečkem dvéře zavírala. Studená jako led, nemožu zapomnět, nemožu, synečku, sivý holubečku, na tebe zapomnět. Už sem zapomněla na koho sem chtěla, na tebe, synečku, leda bych musela.

Sušil 2278 | Poslóchéte horní dolní (49%)
Poslóchéte, horní, dolní, jak domácí, tak přespolni, co se stalo v raníčku na tem zeleným trávničku. Honili jsme krále, po horách, po dolách, po štrnásti hřebcích, po dvanásti kobylách. Králička jsme nedostali, koničky jsme stumlovali. Skoval se nám do salaší, chraščí, nemohli jsme ho dostati, ani dopásti. Máme krále chudobného, na tři strany poctivého. Ukradli mu tři sta, z práznýho místa, tři sta volů z prázných dvorů, ukradli mu tři sta koní z prázných stání. A ty voly měli tak dlóhý rohy, že než vrana k vraně doletěla, patero mladých vyseděla a to šesté vajičko pokazila, protože na ně místečka neměla. Podarujte nám, paňmaměnko, klobáse, co se nimi štyrykrát opáše, a po pátý, co bych si svýho vranýho konička podepříti mohl. Ešli nepodarujete, dyž se vaše dcerka bude vydávati, budeme se jí posmívati, střechy bráti, ploty lámati, pod naše nejmilejší vraný koníčky stláti.

Sušil 2279 | Hylom hylom (48%)
Hylom, hylom, posluchajte, domácí, horní, přespolní, co vám budu povídat v svatodušní pondělí. Před týmto domem ptáčkové zpívajú, že ty panenky všecí mládenci rádi majú. Hylom *) Poslechněte, domácí, horní, přespolní, co vám budu povídati v svatodušní pondělí. Že je tu mračenko jasné, že jsú tu děvčátka krásné. Hylom. Poslúchajte, domácí, horní, dolní, přespolní, co vám budu povídati v svatodušní pondělí. Že jsú tu u domu kláty, že jsú tu děvčata jak karafiáty. **) Poslóchéte, horní, dolní, domácí, přespolní, co vám budu povídati v svatodušní pondělí. Před tímto domem hruška kamenka, je tu švarná panenka atd.

Bartoš 1901 / 0961 | Což přespoľní což děłajó (48%)
[: Což přespoľní, což děłajó :] že k nám na přístku neidó? [: Najednó se vystrojiľi :] a k nám na přístku přijeľi. [: Dyž už byľi nad rybníky :] a u našich na trávníky, [: Ze sta ručnic vystřeľiľi :] aby se jich ponadáľi.

Sušil 1710 | Dolinečka dolina (36%)
Dolinečka, dolina, ej, dolinečka, dolina, malovaná dokola. Kdo dolinu maloval, hezké děvče miloval. Maloval ju Janiček: Jeho vraný koníček. Maloval ju dokola: Jeho zlatá podkova.

Bartoš 1901 / 0595 | Doľina doľina (36%)
Doľina, doľina, ej, doľinečka dłúhá, ej, dyž ju prejde, nohenky ho boľá. Doľina, doľina, ej, doľineček devet, ej, šuhaj miłý, něrob o mně kľebet.

Bartoš 1901 / 0638 | Aj doľina doľina (36%)
Aj doľina, doľina, małá doľinečka, [: já bych tam nebývała, :] dyby ne synečka. Aj doľina, doľina, małá doľinečko, [: och po ní sa prochází :] potěšéní šecko. Ne tak potěšéní, aľe mé myšľéní, [: była łáska była, :] aľe už jí néni.

Sušil 0789 | Před te naše dolinečka (35%)
Před te naše dolinečka; neviděla sem synečka [: ani včerá, ani dnes, :] ujel za štymberské les. Ujel milé do Jevička, vzal mně klíče vod srdýčka, ach, Bože můj, Bože můj, kdypak přijde synek můj!1) Ujel za slezský hranice, vzal mně vod srdýčka klíče; vzal vod mýho, vod svýho, nenechal mně žádnýho. Vrať se, milé, vod Jevička, vrať mně klíče vod srdýčka, vrať vod mýho, vod svýho, vrať aspoň vod jedneho.

Bartoš 1901 / 0768 | V síni je doľinečka (34%)
V síni je doľinečka, v izbě rovinečka, nepúščaj si, má miłá, má hołuběnko sivá, nepúščaj synečka. Jak ho nemám pustit, ked ma pěkně prosí: Otevři mně, má miłá, má hołuběnko sivá, povíme si cosi. Už sme si pověděľi mezi zeľenýma, a že my sa zeberem v tyto nové vína. Nové vína idú, my sa nebereme, snáď už my sa, má miłá, má hołuběnko sivá, snáď sa rozejdeme.

Smutný 27/6/006 | Trenčín dolinečka pekná rovinečka (34%)
Trenčín dolinečka, pekná rovinečka