pochovaný

Displaying 1 - 5 of 5

Bartoš 1901 / 0084 | Hory hory čérné hory

[: Hory, hory, čérné hory, :] šak nad vami mračno stójí. [: Sestra bratru hłavu myje, :] do vojny ho vypravuje. [: Můj bratríčku premiľený, :] kedy mi ty půjdeš z vojny? [: Ja, sestričko moja miłá, :] výjdi venkaj po tri rána. [: Jedno ráno ven vyzreła, :] bíłé zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat odvedený. [: Druhé ráno ven vyzreła, :] červené zore viděła. [: Ja, Bože můj premiľený,:] už je můj brat porúbaný. [: Tretí ráno ven vyzreła, :] modré zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat pochovaný. [: Všeci páni z vojny jedú, :] mého bratra koňa vedú. [: Páni, páni, radní páni, :] kde ste mého bratra děľi? [: On tam ľeží pri Dunaji, :] v čérnéj zemi zakopaný. [: V čérnéj zemi neoranéj, :] sedum roků nehýbanéj.
Bůh
bratr
druhý
Dunaj
hora
jeden
jet
kůň
modrý
panna
rok
ráno
sedm
sestra
stát
tři
vést
ven
voják
země
červený
černý
ležet
milý
orat

Černík 1908 / 303 | Voják som já

Voják som já, voják, aj sa Voják volám, pójdzeme bojovac k tým tureckým horám. K tým tureckým horám krvi po kolena, nějeden zavolá: ach, mamička moja. Keď jeden zavolal, šetci sa mu smáli, keď druhý zavolal, horce zaplakali. Kerá má mamička na vojně synečka, něch sa len podzívá z rána do súnečka. Z rána do súnečka, večer do mesjáčka, tam ona uvidzí svojeho synáčka. Budze li krvavý, budze porúbaný, budze-li zacmený, budze pochovaný.
aj
druhý
hořký
hora
jeden
koleno
krev
matka
ráno
smích
svůj
syn
večer
voják
volat
plakat

Erben 7/040 | Na té naší kopanince

Nový Bydžov
Na té naší kopanince leží voják v rozmarínce, leží voják zabitý, rozmarínkou přikrytý. Přišla k němu jeho milá, 1) šátečkem krev utírala, dala jemu hubičku, přitiskla ho k srdíčku. Kdo nám bude koně kovat, až my budem mašíroval? kováře nám zabili, rozmarínkou přikryli. Do půlnoci koně kovat, od půlnoci mašírovat; podkovičky klapaly, modré oči plakaly. „Zvoňte zvony na vše strany, můj milý je pochovaný; zahynul mně z růže květ, pro který mne těšil svět!“ Zvoní koně podkovami, a vojáci šavličkami; hraje hudba veselá, a jí srdce usedá. 1) Kdo ho bude vybojovat, rány jeho zavazovat? kdož-li jiný než milá, co ho v srdci nosila.
hubička
jiný
kůň
krev
kvést
ležet
milý
modrý
nést
oči
plakat
noc
růže
srdce
strana
svět
veselý
voják
zabít
zvon
šátek
hrát
mašírovat
utírat

Galko 1/382 | Hory, hory, čierne hory

[: Hory, hory, čierne hory, :] [: ej, však nad vami smutno stojí. :] [: Sestra bratu hlávku myje, :] [: ej, do vojny ho vystrojuje. :] [: Ach, braček môj premilený, :] [: ej, kedyže mi prídeš z vojny? :] [: Sestra moja premilená, :] [: ej, vyzeraj ma po tri rána. :] [: Prvé ráno ven vyzrela, :] [: ej červené nebo videla. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj dorúbaný. :] [: Druhé ráno ven vyzrela, :] [: ej, biele nebo uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj oblečený. :] [: Treté ráno ven vyzrela, :] [: ej, čierne nebe uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej už je brat môj zahrabaný (pochovaný). :] [: Všetci páni z vojny idú, :] [: ej, mojho brata kona vedú. :] [: Páni, páni, zradní (známi) páni, :] [: ej, kde ste môjho brata dali? :] [: Však sme ti ho neprepili, :] [: ej, ani v kartách neprehrali. :] [: Tam ti leží pri Dunaji, :] [: ej, v čiernej zemi zahrabaný. :]
bílý
Bůh
bratr
druhý
Dunaj
aj
hlava
hora
kůň
ležet
nebe
milý
první
panna
ráno
sestra
smutný
stát
tři
vidět
vést
ven
voják
země
červený
černý

Sušil 0242 | Když sa Janko do vojny

Strážnice
[: Když sa Janko do vojny bral, :] on svej milej přikazoval: Nevdavaj sa, moja milá, čekaj ty dva roky na mňa. Šest roků ona čekala, na ten sedmý čarovala, až sa černá zem pukala. Už Janóšek z vojny jede, už on ke svej milej jide. Zaťukal tam na okénko: Odevři mně, má Kačenko! Jak ho milá uslyšela, hned mu dvéřa odevřela. Levú ruku mu podala a pěkně ho přivítala. Vítaj, Janku roztomilý, dávno jsme sa neviděli! Mám-li ti večeřu dati nebo čeládku zbuditi? Na to Pán Bůh noci dává, nech čeládka odpočívá. Vyprovoď mia, moja milá, až tam do čírého pola. Vyprovoď mia přes to pole, až po ty střešenky malé. Pohleď mně, milá, do hlavy, co mia má hlavěnka bolí! Můj Janošku roztomilý, proč ťa tvá hlavěnka bolí? A jak by mia nebolela, když šest roků v zemi hnila. Na ten sedmý vstat musela, dyž’s mně hrubě čarovala. Ja, tak’s ty mně čarovala, až sa černá zem pukala. Dom běžala, nemeškala, maměnce to povídala; že je Janko porúbaný, pod střešenkú pochovaný. Vem, dceruško, bílé groše, a daj zaňho slúžiti mše. Jak měl kněz mšu dokonávat, on jí došel poděkovat: Děkuju ti, moja milá, že’s mia z pekla vykúpila.
bolet
brát
bílý
běhat
dcera
dokonat
dům
dojít
dva
dveře
dávno
děkovat
hlava
Kateřina
čarovat
čekat
černý
čirý
Jan
matka
milý
peklo
roztomilý
voják
jet
noc
ruka
Bůh
pole
pán
pěkný
sedm
slyšet
večeře
země
kázat
levý
malý
muset
povědět
vzít
rok
šest
hrubě
podat
vdát se
okno
vidět
koupit
vyprovodit
groš

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"pochovaný", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 05 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/taxonomy/term/5789