Bartoš 1901 / 0084 | Hory hory čérné hory

117 words

Bartoš 1901 / 0084 | Hory hory čérné hory (100%)
[: Hory, hory, čérné hory, :] šak nad vami mračno stójí. [: Sestra bratru hłavu myje, :] do vojny ho vypravuje. [: Můj bratríčku premiľený, :] kedy mi ty půjdeš z vojny? [: Ja, sestričko moja miłá, :] výjdi venkaj po tri rána. [: Jedno ráno ven vyzreła, :] bíłé zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat odvedený. [: Druhé ráno ven vyzreła, :] červené zore viděła. [: Ja, Bože můj premiľený,:] už je můj brat porúbaný. [: Tretí ráno ven vyzreła, :] modré zore uviděła. [: Ja, Bože můj premiľený, :] už je můj brat pochovaný. [: Všeci páni z vojny jedú, :] mého bratra koňa vedú. [: Páni, páni, radní páni, :] kde ste mého bratra děľi? [: On tam ľeží pri Dunaji, :] v čérnéj zemi zakopaný. [: V čérnéj zemi neoranéj, :] sedum roků nehýbanéj.

Galko 1/382 | Hory, hory, čierne hory (21%)
[: Hory, hory, čierne hory, :] [: ej, však nad vami smutno stojí. :] [: Sestra bratu hlávku myje, :] [: ej, do vojny ho vystrojuje. :] [: Ach, braček môj premilený, :] [: ej, kedyže mi prídeš z vojny? :] [: Sestra moja premilená, :] [: ej, vyzeraj ma po tri rána. :] [: Prvé ráno ven vyzrela, :] [: ej červené nebo videla. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj dorúbaný. :] [: Druhé ráno ven vyzrela, :] [: ej, biele nebo uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj oblečený. :] [: Treté ráno ven vyzrela, :] [: ej, čierne nebe uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej už je brat môj zahrabaný (pochovaný). :] [: Všetci páni z vojny idú, :] [: ej, mojho brata kona vedú. :] [: Páni, páni, zradní (známi) páni, :] [: ej, kde ste môjho brata dali? :] [: Však sme ti ho neprepili, :] [: ej, ani v kartách neprehrali. :] [: Tam ti leží pri Dunaji, :] [: ej, v čiernej zemi zahrabaný. :]

Sušil 0366 | Sestra bratra vystrojala (18%)
Sestra bratra vystrojala na tu vojnu na daleko Košulku mu vyválela, aby sa na něm bělala. Šnurečku mu zavázala, by sa na něm červenala. »Všecí páni z vojny jedú, mého bratra koňa vedú. Ptám sa já vás, páni milí, kde ste mého bratra děli?« Na tém francúzkém pomezí tvého bratra hlava leží. Leží, leží porúbaná, podkovama rozšlapaná.

Bartoš 1901 / 1118 | Néni Bože jak v neděľu (17%)
Néni, Bože, jak v neděľu, dyž se všeci społu sendú, každé má svoje potěšení, a moje ľežé v černý zemi. V černý zemi zahrabaný, motykama zakopaný, aj, pudem tam a vyhrabem ho, a motykama vykopem ho.

Sušil 0368 | Jedna matka syna měla (14%)
[: Jedna matka syna měla, :] do vojny ho sprovázela. Jeď, synečku, s Pánem Bohem, se svým pěkným vraným koněm. Starší sestra koňa sedlá, osedlaja ven vyvedla. Ach, můj synu přemilený, dy ťa budu čekat z vojny? Má mamičko přemilená, vyhledajte po tři rána. První ráno vyhlédala, červeného uhlédala. Ach, můj Bože přemilený, už je můj syn zkrvavený. Druhé ráno vyhlédala, bílého ho uhlédala. Ach, můj Bože přemilený, už je můj syn oblečený. Třetí ráno vyhlédala, černého ho uhlédala. Ach, můj Bože přemilený, už je můj syn v černej zemi. Radní páni domů jedú, mého syna koňa vedú. Dy sem já měl svého pána, mívával sem obrok z rána. A včil nemám vody, slámy, roznesú mia straky, vrany.

Sušil 0376 | Vim ja zamek malovany (11%)
Vim ja zamek malovany, bystru vodu obehnany; v tem zamečku byla pani moravskeho malovani. Ta jedno diťatko měla, chůvěnku při něm držela, krasnějšu, ež byla sama, co s tym diťatkem spavala. A jak bylo po půlnoci, ditě počalo plakati; a chůvěnka tvrdo spala, diťatko plakať něchala. Jak to pani uslyšela, na tu chůvěnku běžela, hrozny poliček ji dala, ež se hned krvju oblila. A chůvěnka němeškala, k panu pověděť běžela: Naš pan tato, zla novina, naša pani mne pobila. Ciť, chůvěnko moja cnostna, budě temu jina pomsta. 1) Vzal pan pani za ručičku a vyved ju na světničku. Otevřel ji okenečko: Podiva] se, ma paničko; podivaj se do zahrady, jak tam kvitnu vinohrady! Panička okny hleděla, chůvěnka ju postrčila. To než na zem doletěla, v drobny prach se obratila. Vyrůstla tam jablunečka, to tej pani ze srdečka. Kdo z ni jabka trhať budě, ten pomsty Boži něujdě. Trhal jich pan s pacholatkem a chůvěnka s tim děťatkem. V tom se mračno postavilo a tu chůvěnku zabilo. 2)

Bartoš 1901 / 1182 | O vy páni muzikanti (11%)
O vy páni muzikanti, zahrejte mi nahoru, jaké jsem měl těžké srdce, když mně brali na vojnu. Plakali o mně rodiči, všichni přátelé moji; neplačte o mně, maměnko, když už jsem odvedený. Když jsem byl týden vojákem, milá pro mne zkázala, abych vyšel na špacír ven, to poprosil kaprála. Kaprál praví, že nemůže, že jsem týden vojákem, že on to udělat nesmí, abych šel na špacír ven. Šel sem zpátky do kasáren a hleděl jsem z okna ven, zdali ide moje milá, abych vyšel za ní ven. Nedaleko chvíle malá vidím jíti cestičkou, zdali je to moje milá s tou nejmladší sestřičkou. Vítám já tě, moje milá, že’s mne přišla naštívit, že’s mně přišla zarmoucené srdce moje potěšit. Kdybys nebyla snad přišla, byl bych nosil zármutek, nic bych sobě nebyl myslil, leda na ten pryč útěk.

Smutný 48/248 | Zašlo slnko zašlo za to černé (11%)
Zašlo, slnko, zašlo, za to černé mračno, za hory za doly

Bartoš 1901 / 1165 | Od Příbora (11%)
Pani, pani, ukvałšči pani, čemu stě mně na vojnu vzałi? Škoda mojich mładych ľet, moh sem hezke děvče měť, včiľ musim na vojně na koňu seděť. Něpłač, něpłač, má miłá, něžeľ, že sem s tebu jedenkrat’ seděł, dyby ně to sedění, něbył bych odvedený, včiľ musim narukovať a jinač něni.

Bartoš 1901 / 0930 | Přeneščasné moje vdávaní (10%)
Přeneščasné moje vdávaní, rači bych sa viděła ve vězéní. Z vězéňá ně Pámbů pomože, od škaredého muža nemože. On má ty nožiska jak vrana; to sem si dostała barana. On má ty ručiska jak váľce, to sem si dostała nedbaľce. On má ty zubiska jak háky, može s něma kopat zemáky. On vám má tú hłavu jak medveď, jak naňho pohľédnu, płaču hned. Dyby ně ho Pambů povołáł, dała bych mu zpívat rekvije.

Bartoš 1901 / 0883 | A (9%)
a) Pojeď hoľečku, pojeď, kupečku, prodáme my ti tú jałúvečku. Tá jałúvečka nebude drahá, dá-ľi Bůh, na rok bude z ní kráva. b) Ode dveří poskakuje, štyry groše vytahuje. Štyry groše pěkné bíłé, mé srdečko roztomiłé. c) Aj toho my chceme, (nebo: Toho my chcem toho) co má čérnú hłavu a na ní kłobúček, vonicu voňavú. d) Aj toho my chceme v čepici, v čepici, co by sa zaľíbił děvčici, děvčici. e) Pojeď, kupečku z Brna, podražiła nám vľna; tá bíłá po patáku tá černá po dukátu.