Sušil 1388 | Rodinečko moja

22 words

Sušil 1388 | Rodinečko moja (100%)
Rodinečko moja, marněs mně zhynula, bratra mně zabili, sestra utynula. Bratra mně zabili v městě při muzice, sestra utynula na zelenej říce.

Černík 1908 / 244 | Chodzi liščička (64%)
Chodzí liščička po hrázi, myslivec za ňú pochází, strelil na lišku, zabil Maryšku, Maryška leží na hrázi. Prekvitajú z něj tri róže, žjaden jich trhac němóže, jedna červená, druhá zelená, trecí na modro prekvitá. A já pre tento marný kvet mosím opuscic celý svet, otca, mamičku, bratra, sestričku, od svojéj miléj pójdzem preč.

Sušil 0315 | Sódijó synečka (53%)
Sódijó synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Já sem jí nezabil, zabila se sama, já sem se jí díval, jak se mordovala. *) Vrazila nožéček do levýho bočka, z té rany vykvetla červená růžička. Červená růžička, modré karafiát, škoda ti, panenko, škoda ti na stokrát. Ach, co sis, panenko, co sis pomeslila! Pro marný slovíčko srdečko’s zranila! Zranila, zranila pro synečka svýho, že jož nedostane nikdá takovýho.

Sušil 1383 | Voli voli sivé voli (53%)
[: Voli, voli, sivé voli, :] poženěm vás naj úhory. Naj úhory, na zelené a sám pojdzem k cudzej ženě. »Cudza žena smrc hotová, zabijú ca, budze škoda.« Něch zabijú, šak som márný, něbudze mia plakac žádný. Ani ocec, ani maci, ani moje drobne dzeci.

Bartoš 1901 / 0705 | (50%)
1. [: Trebár pijem, šak sem márný :] nebude ňa płakat žádný. [: Ani žáden, ani žádná,:] má gaľánka starodávná. [: Má gaľánko starodávná! :] pro teb'a ňa nechce žádná. [: Pro teb'a ňa nemiłuje, :] na teb'a ně ukazuje. 2. [: Povídajú na Záľesí, :] že Janoška kat oběsí. [: Neoběsí néni vinen, :] cełá obec stójí pri něm. [: Cełá obec, šecí páni, :] že je šohaj maľovaný.

Sušil 0167 | Vyviň vyviň svou ručičku (47%)
Vyviň, vyviň svou ručičku, o, božské pacholátko; já do ní vtisknu hubičku, o, sladké Jezulátko. Nynej, nynej, holubičko, marijanské poupátko; podložím ti své srdéčko, o, nevinné robátko. Vyhlídáš z lůna matičky a snad hledáš beránky? Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své radovánky. O, matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka, ať objímám do sytosti andělského panáčka. Pro to útlé pacholátko drsnaté jsou jesličky, v srdci láskou zapáleném lepší jsou poduštičky. Nebeští dvořenínové, sem s nebe pospíchejte a rozkošné nemluvňátko s matičkou1) kolíbejte. V kralů východních šlepěji do Betléma přistoupím a víru, lásku, naději od nich sobě zakoupím. O, děťátko roztomilé, do srdce mého vpadni a v duši mé od té chvíle na věky věků vládni. Stavím na tvém smilování, já sem tvůj, spas mě, Pane, ať setrvám do skonání, dej, Bože, ať se stane. Měj se dobře, marný světe, s tou podvodnou radostí, již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti.

Sušil 1053 | Zahučaly hory (47%)
Zahučaly hory, zahuČaly lesy, kam ste sa poděly, [: moje mladé Časy! :] Moje mladé časy neužily krásy, moje mladé leta neužily světa. Mladost, moja mladosť, vyšlas mi na márnosť, vyšlas mi na márnosť pro moju nedbalosť. Mladost, moja mladost, jak sem ťa strávila! Jak bych byla kameň do vody vhodila! Ten kameň ve vodě přece sa obrátí, ale moja mladost nikdá sa nevrátí. Ach, Bože, můj Bože, co sa se mnú vodí, že mia každý člověk zdaleka uhodí! Rozlúčils mia, Bože, se šuhajem švárným, rozluč už mia taky s tímto světem márným.

Sušil 0145 | Na tom světě nic stálého on (47%)
Na tom světě nic stálého, on je všecek márný, moje leta taky idú rovno s hodinami. A dy přijde amen, složá na mne kamen, duša v skrúšenosti půjde do věčnosti, půjde na examen. Tenkráte se každý doví, jaké to tam bude; budem-li met dobré skutky, dobře nám tam půjde. Ale ty zlé skutky, ty budú zármutky, ty nás budú hnísti, ty na srdci hrýzti, ach, po všecky věky! Ale na to žádný člověk předce dbati nechce, jenom sobě naplňuje každý svoje měšce. Nech je mladý, starý, předce je lakomý, statky sobě shání, hříchu se nechrání, až dojde na máry.

Galko 1/231 | Zahučali hory, zahučali lesy (47%)
Zahučali hory, zahučali lesy; kdeže sa podeli moje mladé časy? Moje mladé časy neužili krásy, moje mladé letá neužili sveta. Mladosť moja, mladosť, vyšlas’ mi na márnosť, vyšlas’ mi na márnosť pre moju nedbalosť. Mladosť moja, mladosť, ver si sa minula, jako by ten kameň do vody hodila. (*) Ešte sa ten kameň v tej vode obráti, ale moja mladosť nikda sa nevráti.

Sušil 0138 | Marnosť světská marnosť k čemu’s mia (47%)
Marnosť, světská marnosť, k čemu’s mia podvedua, od mého miuého Boha’s mia odvedua. On mia na to stvořiu, abych jemu suúžiu, a já sem, můj Bože, k tvej libosti nebyu. Ej, došeu mňa mandat od Boha samého, že sa mám představit před velebnosť jeho. Že mám počet vydat z mých rozličných skutků, leká sa duše má velkého zármutku.

Bartoš 1901 / 0848 | Ach slávo slávo nebeská (46%)
Ach slávo slávo nebeská, lásko velká Jezu Krista! kdo se v tebe zamiluje, světa márnost zavrhuje. (Další dlouhý text v. Bart. II. 631)