Smutný 03/027 | Svatý Jane já ťa prosím já
Text:
Svatý Jane, já ťa prosím, já to dívča...
8 words
Podobné písně
Galko 1/135a | Prší, prší, až sa leje (100%)
Prší, prší, len (až) sa leje, nezatváraj, milá, dvere; milá má, duša (milá) má, nezatváraj za (pred) nama. Ked som išiel od Zuzičky, štrngali mi ostrožtičky, štrngali, brngali, sivé očka plakali. Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať musím; hoc mi bráni otec, mať, ja to dievča musím mať.
Bartoš 1901 / 0231 | Šla děvečka do hájíčka (100%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, potkala tam malíříčka černookého. Malíříčku černooký, o to tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co v srdci nosím. Nemaluj mně svaté Anny, svatého Jána, vymaluj mně, malíříčku, mého galána.
Galko 1/135b | Prší, prší, len sa leje (100%)
Prší, prší, až sa leje, nezatváraj, milá, dvere; milá má, milá má, nezatváraj pred nama. Ked som išiel od Zuzičky, štrngali mi ostrožtičky, štrngali, brngali, sivé očka plakali. Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať musím; hoc mi bráni otec, mať, ja to dievča musím mať.
Galko 3/061 | Svätý Jane, ja ťa prosím (100%)
Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať mosím; bárs mi bráni otec, mať, ja to dievča mosím mať. (Keď som išiel z tej vojničky, štrngali mi podkovičky, štrngali mi, brnkali, sivé očká plakali. Sivé očká, čo plačete, však vy moje nebudete! Nebudete, nebudú, už ja pôjdem na vojnu.)
Sušil 2346 | Dyž sem slúžil na tej fáře (100%)
Dyž sem slúžil na tej fáře u teho pana faráře, tak sem se já modlíval, Pána Boha prosíval. Za to dívča černojoké, za to nízké, nevysoké, aby mně ho Pan Bůh dal, Nepomucký svatý Ján. Jane, Jane, já ťa prosím, já to dívča dostat mosím, já to dívča mosím mět, co by bránil celý svět.
Smutný 03/027 | Svatý Jane já ťa prosím já (100%)
Svatý Jane, já ťa prosím, já to dívča...
Bartoš 1901 / 0317 | Ked sem słúžił na téj fáre (100%)
Ked sem słúžił na téj fáre, kľekávał sem pri ołtáre a tak sem sa modľívał Pána Boha prosíval: Svatý Jane, já ťa prosím, já to dívča dostat mosím; já to dívča mosím mět, dyby bránił celý svět.
Sušil 2073 | Stupavčí chlapci (98%)
Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Oni se vysmějú z chudobných děvčátek, a sami nemajú košulí na svátek. Košulí na svátek, na všední den botů, oni se vysmějú, jeda na robotu. Hore, chlapci, hore, děvčata dolinú, stupavčí pacholci žebroty neminú. František Kohútků bude kapitánem, bude šit míšečky, seďa za špitálem. Janíček Vaverdů, ten jich bude nosit, Josef Mikulčáků bude do nich prosit. Martin Nedopilů veliký hrdina, nemohl zaplatit za půl másu vína. Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes.
Sušil 0739 | Pře můj milý maliřečku (93%)
Pře můj milý maliřečku, zač já tebe prosím! Vymaluj mně ten obrázek, kerý já v srdci nosím! Vymaluj mně svató Annu a svátého Jána, aby mně dal na památku švárného galána.
Sušil 1359 | Bože můj nebeský (93%)
Bože můj nebeský, jak je mně hrubě zle, [: kdo mě nevychoval, :] ten mně rozkazuje. A kdo mě vychoval, leží v černej zemi, ten by rozkazoval, vjec mu možná není. Ach, rodiči milí, vy ste pochovaní; vy o tom nevíte, jaké mám súžení. Súží mě chudoba, nemám místa svého, a já dycky prosím Pána Boha svého, by mě dal místečko u Jána svatého.1)
Sušil 0213 | Dcera matku prosila (93%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.
Prší, prší, len (až) sa leje, nezatváraj, milá, dvere; milá má, duša (milá) má, nezatváraj za (pred) nama. Ked som išiel od Zuzičky, štrngali mi ostrožtičky, štrngali, brngali, sivé očka plakali. Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať musím; hoc mi bráni otec, mať, ja to dievča musím mať.
Bartoš 1901 / 0231 | Šla děvečka do hájíčka (100%)
Šla děvečka do hájíčka do zeleného, potkala tam malíříčka černookého. Malíříčku černooký, o to tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co v srdci nosím. Nemaluj mně svaté Anny, svatého Jána, vymaluj mně, malíříčku, mého galána.
Galko 1/135b | Prší, prší, len sa leje (100%)
Prší, prší, až sa leje, nezatváraj, milá, dvere; milá má, milá má, nezatváraj pred nama. Ked som išiel od Zuzičky, štrngali mi ostrožtičky, štrngali, brngali, sivé očka plakali. Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať musím; hoc mi bráni otec, mať, ja to dievča musím mať.
Galko 3/061 | Svätý Jane, ja ťa prosím (100%)
Svätý Jane, ja ťa prosím, ja to dievča dostať mosím; bárs mi bráni otec, mať, ja to dievča mosím mať. (Keď som išiel z tej vojničky, štrngali mi podkovičky, štrngali mi, brnkali, sivé očká plakali. Sivé očká, čo plačete, však vy moje nebudete! Nebudete, nebudú, už ja pôjdem na vojnu.)
Sušil 2346 | Dyž sem slúžil na tej fáře (100%)
Dyž sem slúžil na tej fáře u teho pana faráře, tak sem se já modlíval, Pána Boha prosíval. Za to dívča černojoké, za to nízké, nevysoké, aby mně ho Pan Bůh dal, Nepomucký svatý Ján. Jane, Jane, já ťa prosím, já to dívča dostat mosím, já to dívča mosím mět, co by bránil celý svět.
Smutný 03/027 | Svatý Jane já ťa prosím já (100%)
Svatý Jane, já ťa prosím, já to dívča...
Bartoš 1901 / 0317 | Ked sem słúžił na téj fáre (100%)
Ked sem słúžił na téj fáre, kľekávał sem pri ołtáre a tak sem sa modľívał Pána Boha prosíval: Svatý Jane, já ťa prosím, já to dívča dostat mosím; já to dívča mosím mět, dyby bránił celý svět.
Sušil 2073 | Stupavčí chlapci (98%)
Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Oni se vysmějú z chudobných děvčátek, a sami nemajú košulí na svátek. Košulí na svátek, na všední den botů, oni se vysmějú, jeda na robotu. Hore, chlapci, hore, děvčata dolinú, stupavčí pacholci žebroty neminú. František Kohútků bude kapitánem, bude šit míšečky, seďa za špitálem. Janíček Vaverdů, ten jich bude nosit, Josef Mikulčáků bude do nich prosit. Martin Nedopilů veliký hrdina, nemohl zaplatit za půl másu vína. Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes.
Sušil 0739 | Pře můj milý maliřečku (93%)
Pře můj milý maliřečku, zač já tebe prosím! Vymaluj mně ten obrázek, kerý já v srdci nosím! Vymaluj mně svató Annu a svátého Jána, aby mně dal na památku švárného galána.
Sušil 1359 | Bože můj nebeský (93%)
Bože můj nebeský, jak je mně hrubě zle, [: kdo mě nevychoval, :] ten mně rozkazuje. A kdo mě vychoval, leží v černej zemi, ten by rozkazoval, vjec mu možná není. Ach, rodiči milí, vy ste pochovaní; vy o tom nevíte, jaké mám súžení. Súží mě chudoba, nemám místa svého, a já dycky prosím Pána Boha svého, by mě dal místečko u Jána svatého.1)
Sušil 0213 | Dcera matku prosila (93%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Smutný 03/027 | Svatý Jane já ťa prosím já", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 17 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/cs/node/17264