Smutný 04/009 | Chodila ANička po Velické poli trhala

7 words

Smutný 04/009 | Chodila ANička po Velické poli trhala (100%)
Chodila ANička po Velické poli, trhala zelinku

Sušil 1071 | Za našimi humny vika prokvítá (61%)
Za našimi humny vika prokvítá, chodí tam děvečka, sobě naříká. Chodí po dvoře, naříká sobě na uředníka. Já tobě, děvečko, pomocť nemožu, tobě mládenečka nutiť nemožu, dybych ho nutil, on by se rmútil, vzal by na vojnu. Šla do zahrady, listí hrabala, našla tam zelinku, nad ňú plakala: Bože jediný, kde je můj milý? Pojel do Brna.1)

Sušil 1036 | Vy chlapci nevíte (61%)
Vy chlapci, nevíte, proč vy k nám chodíte. A já mám zelinku pletenú v lelíku.1) Vy chlapci, nevíte, proč za mnú chodíte, A já mám laskavec u každých rukávec. U každých rukávec, u každej kordulky, abyste chodili za mnú do komůrky.

Smutný 26/054 | To velické širé pole (37%)
To velické širé pole

Bartoš 1901 / 0314 | Ej zpívaj słavíčku (37%)
Ej, zpívaj słavíčku, ej v tom zeľeném hájíčku, Hory sa čerňajú, doly zeľeňajú, Veľické děvčátka gaľánů nemajú.

Smutný 21/017 | Ty velické zvony smutno vyzváňajú (37%)
Ty velické zvony smutno vyzváňajú

Smutný 23/011 | Ty velické zvony (37%)
Ty velické zvony

Černík 1908 / 201 | Keby mi mamka (2%)
Keby mi mamka na trávu dala, šak bych jéj velký batoch nabrala. Ale mi mamka na trávu nědá, radši jéj sama po poli hladá. Nění jéj v poli, ani v údolí, leš je trávenka na panskéj roli. Na panskéj roli orú mládzenci, hdo jim poháňá: panny pod venci. Odtrhla sa jim s luha deščička, hdo ju pribíjá: švarná Anička. Pribíjá jim ju ze dvoma klinci, to vám na haňbu, hrdzí mládzenci.

Sušil 0719 | Nasela sem marijánku všady (2%)
Nasela sem marijánku všady, nechodívaj, můj synečku, tady. Najpěknější kvíteček utrhneš, potom si mňa nevezneš. Jak bys ty to, má milá, věděla? Dys ty se mnú málo bývávala. Poznala sem po jednom slovečku; falešný si, synečku. Všecky hvězdy na nebi tancujú, dyž mé oči milého spatřujú. Ach, Bože můj, Bože s vysokosti, přidaj trpělivosti. Dyž sem já šla přes jednu uličku, viděla sem v jednom okenečku, miluje tam syneček děvečku, až mia bolí v srdečku. Ešče jednú Pána Boha žádám, aby přišel starodávný galán; aby mně to slunečko svítilo, co mia těšívávalo. Těšíval mia ze všech najmilejší, včil mia těší obraz najsvětější; ten obrázek panenky Marije, ten v mojém srdečku je.

Erben 2/721 | Šla Andulka do zelí (2%)
Šla Andulka do zelí, do zelí, do zelí, šla Andulka do zelí, do zelíčka, natrhala lapení, lupení, lupení, natrhala lupení, lupeníčka; přišel na ni Pepíček, rozlámal ji košíček: ty ty ty! ty ty ty! však ho budeš platiti.

Erben 2/382 | Za lesíčkem růže (2%)
Za lesíčkem růže smutně dokvetá; má panenka slůně, žalostně vzdychá: když ta růže vykvetala, má panenka putovala se mnou do světa. Putovala se mnou v jedlovém lese, tam utrhla pěknou kytku v pasece; tu mně dala za klobouček, kdy jsme sedli na palouček k studené řece. Putovala se mnou přes tři potoky, ten jeden byl krajem velmi hluboký; pomáčela si sukničku, sušila ji na sluníčku, děvče ubohý. Putovala se mnou až do Moravy, tu mně darovala věneček s hlavy; tu jsme spolu tancovali, až jsme oba potrhali věneček drahý. Tu jsme tancovali, to na popelec, muziky nám hrály ještě na konec; hrála taky Nemodlenka, že nenajde má panenka více svůj věnec.