Černík 1908 / 201 | Keby mi mamka

71 words

Černík 1908 / 201 | Keby mi mamka (100%)
Keby mi mamka na trávu dala, šak bych jéj velký batoch nabrala. Ale mi mamka na trávu nědá, radši jéj sama po poli hladá. Nění jéj v poli, ani v údolí, leš je trávenka na panskéj roli. Na panskéj roli orú mládzenci, hdo jim poháňá: panny pod venci. Odtrhla sa jim s luha deščička, hdo ju pribíjá: švarná Anička. Pribíjá jim ju ze dvoma klinci, to vám na haňbu, hrdzí mládzenci.

Sušil 1434 | Na panskej roli orú mladzenci (49%)
Na panskej roli orú mladzenci, pohaňajú jim dzěvky pod věnci. Odtrhla sa im z pluhu deščička, přibíjala ju švarná dzěvčička. Přibijala ju se dvoma klinci, tu máce haňbu, švarní mladzenci.

Sušil 0110 | Vyšla hvězda na kraj světa (28%)
Vyšla hvězda na kraj světa, osvítila do půl světa. Nebyla to hvězda jasná, než to byla panna krásná.1) Šla Maria, šla plačící, syna svého hledající. Přišla tě tam na údolí, nalezla tam Apoštoly. A vy, milí Apoštoli, co jste smutní, neveselí? My sme smutní, neveselí, že sme Krista neviděli. Neviděli, neslyšeli, jak ve čtvrtek při večeři. Když chléb lámal a rozdával a svou svatou krev nám dával. Jezte, píte, pamatujte, této noci mne ztratíte. A jak bylo po večeři, hned ti židi Krista jali. Octa, žluči nastrojili, na dřevo kříže přibili.2) Maria to uslyšela, hned pod svatý kříž běžela. A tam stála a plakala,3) kde ta svatá krev kapala. Kde ta svatá krev kapala, všady růže prokvétala. Co tu, matičko, stojíte, tak přežalostně hledíte? Jak tu nemám smutná státi, nad synáčkem naříkati! Když z něho krev svatá stříká; což jest ta bolest veliká! Sstup, můj synu, s kříže dolů, já za tebe trpět budu. Neplač, neplač, milá máti, třetího dne volím vstáti.4) Já netrpím za žádného, jen za hříchy světa zlého. A já trpím za křesťany, aby v pekle nezůstali. V pekle pálí věčný plamen, uchovej nás, Kriste. Amen.

Sušil 2212 | Svatý Ščepán koledoval (27%)
Svatý Ščepán koledoval, byl od židů kamenován v údolí, údolí před Jeruzalémem, nyní se raduje v nebi s Kristem Pánem. Poďte, dítky, zaspívejte, Krista Pána přivítejte: Vítám vás, vítám vás, Pane Jezu Kriste, že ste se narodil z panenenky čisté. Svatý Ščepán koledoval, chyťa pecen ohledoval, chyťa druhý, dělil ludi, chyťa třetí, dělil děti.

Galko 3/001 | Keby ma mamko na trávu dala (14%)
[: Keby ma mamko :] [: na trávu dala. :] ([: Ale ma mamko :] [: na trávu nedá. :] [: Nech si hu sama :] [: na poli hľadá. :] [: Ale tá tráva :] [: neroste v poli. :] [: Lež ona roste :] [: na panskej roli. :] [: Hej, a tam orú :] [: páni mládenci. :] [: Poháňajú hím :] [: dievky pod vencí. :] [: Zlomelo sa hím :] [: pluhové kolo. :] Spravže ho, milý, frajer úprimný, [: pre boha prosím. :])

Bartoš 1901 / 0262 | Čo robý dziéča (12%)
[: Čo robý dziéča :] [: v vode studenéj.:] [: Vyje pérenko :] [: z růže červenéj. :] [: Komu, má miłá, :] [: to pérko vyješ? :] [: Tebe, šohajko,:] [: ked ty k nám prídeš. :] [: Komu ho vyješ, :] [:já som nekázał, :] [: už tebe chtosi :] [: zuby ukázał.*) :] [: Na panskéj roľí:] [: orú młádenci, :] [: chto jim poháná? :] [: Dzievky pod venci. :] [: Złomyła sa jim :] [: na płuhu deska,:] [: chto jim ju spravý? :] [: Dzevenka hezká :]

Černík 1908 / 307 | Pomož Bože 307 (11%)
Pomož, Bože, prežac, budzeme tam ležač; ležac jako ležac, ale hdo budze žac? Pojme domů račí, velice sa mračí, spadně na nás rosa pri švarném dzievčaci. Pojme, zazpievajme, pole rozveselme; pole je polovo, dzievča šohajovo. Hdo frištuky zaspal, bodaj hoře něstal; my sme nězaspali, my sme hore stali. Už sme sa dožali hájku zeleného, ešče sa dožněme chládku studzeného. Naša paní mladá jako to jabúčko, ona sa prechodzí po zemi lahúčko. Naša paní mladá večere nám hladá, poščává si hrncóv, že má mnoho žencóv.

Sušil 1544 | Zpívaj si děvečko (11%)
Zpívaj si, děvečko, rozveseluj pole, rozveseluj pole, aj srdenko moje. Zpívala bych ráda, nemožu od hlada, šohajova mama neráda chleba dá.1) Neráda chleba dá, neráda ho peče, že dolů Komnicú kalná voda teče. Teče voda, teče dolú kolajičkú, naplač sa mně, naplač, švárný šohajíčku. Teče voda, teče, nemože protěkat, mosí ju šohajek šablenkú prosekat.

Galko 3/090 | Kerý vtáčik pod breskynku šedá (11%)
Kerý vtáčik pod breskynku sedá, aj ten si své poľakšenia hľadá, jako aj ja, šuhaj švárny, čo sedává medzi dvoma panný. (K) prvej prídem, poviadam slovičko, (k) druhej prídem, požalujem šetko, a to preto, moja milá, aby si ma sama rada mala.

Sušil 2339 | Přijeli přijeli (11%)
[: Přijeli, přijeli :] ti Turci pohani. Zajali, zajali dvé mladé čeledi. Kačenku s Janíčkem, sestřičku s bratříčkem. Kaču do světnice, Janka do temnice. Sedum roků šila, oka nezmrúžila. Až na ten osmý rok očičko zmrúžila. Uzdál sa jí sníček, sníček neveselý. Že její bratříček ve velkém vězeňu hluboko pod zemjú.1) Rukama lámala, žalostně plakala. Co je ti, Kačenko, přepěkná švadlenko? A či je ti křivda od tych mojich dětí lebo od čeledi?2) A mně není křivda od tych vašich dětí, ani od čeledi. Ale je mně křivda od vašeho pána, čirého pohana. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Neplač ty, Kačenko, přepěkná švadlenko. Pána opojíme, klíče mu ukradem, temnicu odemknem. Klíče mu ukradli, temnicu odemkli. Dvanást vrat odemkla, žádného nenašla. Třinasté odemkla, tam bratříčka našla. Bratříčku můj milý, jsi-li ješče živý? Já jsu, má sestřičko, ale juž maličko. Moje bílé nohy po kolena v zemi. Moje ruce bílé po loktě uhnilé. V mojí bílej hlavě myši pelech majú. V mém bílém životě žaby řechotajú.3) Poďme, můj bratříčku, do svojí krajiny, ješče-i najdeme koho svej rodiny. Na záda ho vzala, k rodičům spíchala. Když k matce přijeli, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.4) Sýra, chleba nemám, noclehu vám nedám. Chyba bych vám dala v tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Když bylo půlnoci, Janíček vody ptal. Sestra nemeškala, k matce hned běžela, od ní vody ptala. Jak já ti vody dám, dyž já žádné nemám? Kohútek zazpíval, Janíček umíral. Kačenka švadlenka hlasem zaplakala. Nebylo by mně žel, dybys mně byl umřel v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Ale’s ty mně umřel u maměnky mojí. V tej pustej stodole, na tej shnilej slámě. Súseda slyšela, hned k matce běžala. Súsedo, súsedo, co si ty za matka.5) Syn tvůj ti umírá v tej starej stodole, na tej shnilej slámě. Děti, moje děti, proč ste sa neznali? Šak sme sa dost znali, mamičkú vás zvali, noclehu žádali, sýra, chleba ptali.

Bartoš 1901 / 0987 | Tá naša gazdzina (10%)
Tá naša gazdzina jako makovica, tak sa preľetuje jako łaštovica. Naša pani mładá večjeru nám hľadá, požčává si hrncóv, že má mnoho žencóv. Gazda náš, gazda náš chystaj nám odomáš, veru sa pred nami za dvere něskováš. Chystaj gazda odomáš, čo to žitko dobré máš, chystaj že ho na náhľe kładľi sme ho na mandľe.