Černík 1908 / 263 | Z daleky já poznám

25 words

Černík 1908 / 263 | Z daleky já poznám (100%)
Z daleky já poznám svojého galána, nosí na každý dzeň dve pávové péra. Z daleky já poznám svoju galánečku, nosí na každý dzeň svetlú záscerečku.

Erben 5/348 | Co jsem vám udělal (67%)
Co jsem vám udělal, sedláčkové zdejší! že jste vy mě vzali, na vojnu mě dali pro mou nejmilejši? Široký daleky to Kláštersky pole: na něm se prochází, když slunce vychází, potěšení moje.

Galko 1/264 | Hraj mi, sŕpok, hraj (67%)
Hraj mi, sŕpok, hraj, Trenčín je môj kraj; ak nebudeš pekne hrati, budeš musieť tu bývati; hraj mi, sŕpok, hraj, ďaleký môj kraj.

Erben 5/343 | Chceš-li holka vědět (67%)
Chceš-li holka vědět, jakej je dům můj: pod tím šírým nebem to daleky pole, to je ten dům můj. Chceš-li holka vědět, jaká strava má: ta pečené koňská a voda Dunajská, ta je strava má. Chceš-li holka vědět, jaká postel má: zelenej trávníček, bílej jetelíček, to je postel má. Chceš-li holka vědět, jaká peřina: tašku dám pod hlavu, pláštěm se přikreju, to má peřina!

Černík 1908 / 097 | Má milá premilá (24%)
Má milá, premilá, uvij mi dve perá, jedno na každý dzeň, druhé do koscela. Už je sedem týždňú, čo já němám pierka, moja galánečka išla do Prešporka. Už je sedem týždňú, aj sedem nědzelí, čo sme my, má milá, spolu něsedzeli.

Černík 1908 / 288 | Keď som s tebú (20%)
Keď som s tebú sedávala, dycky som ci povedala v našéj zahrádce, pod slivú: ber mňa panenku poccivú. A týs na to ništ něriekal, len's k nám dycky chodzievával každý dzeň, každú hodzinu, pokel's něpočul novinu. A keď's počul tu novinu, moju haňbu, tovju vinum včiléj sa ci zdám škaredá, ej, panenka něpoccivá. Keď som pannú něpoccivú, poručeno Pánu Bohu, ty's něpoccivý mladzeněc, utrhnul's z mej hlavy veněc. Něstrhnul som, nění pravda, hodzila's ho do Dunaja, ach, do Dunaja, do more, hdo ci to, má milá, spomóže? Něspomóže žjaden jinší, leda ten mój najmilejší, vezni si to na svedomí, že's mládzeněc něpoccivý.

Černík 1908 / 239 | Čo si ty (20%)
Čo si ty, má milá, taková bledá, keď si's ty bývala jindá červená? Oči máš zakalené a liečka premeňené, povedz mi, má milá, hdo chodzí k tebe? »Jako ci já poviem, keď si ty to ten, čo's ty k nám chodzieval každý božie dzeň.« Něbolo to každý dzeň, sedom razí za týdeň, leš to bolo, milá, aj v nědzelní dzeň.

Sušil 0411 | Ach Bože můj Bože můj (20%)
[: Ach, Bože můj, Bože můj, :] [: ten falešný, to je můj. :] Falešne un oči ma, za jinyma pohlida. K jinym chodzi každy dzěň, a ke mně raz za tydzěň. Ešče přijdzě v sobotu, kdy mam pilnu robotu. A přijdzi ty v nědělu, lůžečko ti ustělu. Ešče se ci přistrojim, u lůžečka postojim. Můžeš tu być do rana, vyženu cě s ovcama. Poženu cě uličku, na tem vraném koničku Šátečku cě přikryju, ać cě lude něznaju. Šatečka jé lehka věc, přijdzě věter, vezme preč.

Sušil 1516 | Prošvarna dževucho chcěl bych cě (20%)
Prošvarna dževucho, chcěl bych cě, ale cě mně haňu, braňu mně, že něrada robiš, rada šumně chodziš, rada dluho spiš. Prošvarny šuhajku, něvěř to, přidz ty skoro rano spatřiš to, jak ja rano stavam, svym kravičkam davam, kudzělku přadu. A un cić tam přišel, už byl dzeň, ta dzěvucha spala jako peň, ta dzěvucha spala, kravička ryčela, kudzělka stala.1)

Černík 1908 / 166 | Bolo nás jedenásc (19%)
Bolo nas jedenásc od jednéj mamičky, vzali nás na vojnu, dali nám šabličky. Bolo nás jedenásc, nězhynul žjadný z nás, a to šetko preto, keď bol Pámbo pri nás. Horenka Chabová, zbojnická komora, keď sa rozeleňá, ta šetkých vychová. Horičky zelené, to sú naše žita, něpójdzem od miléj, šak ešče něsvitá. Něpójdzem od miléj, až budze bielý dzeň, až mi ludzja reknú, hdze si bol, potukeň.

Černík 1908 / 029 | Vyróstol mi (19%)
Vyróstol mi pod okénkom hřebíček, naučil se k nám chodzievac Janíček. Keď som išol od svéj milej, už bol dzeň, zametaly šetky panny pred domem. Ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som im odpovedzec němóhol. Keď som išol od svéj milej z Očkova, odpadla mi z mého koňa podkova. A len ty mNa, mój koníčku, dobre něs, dám ci pribic podkovenku ešče dněs. Dám ci pribic podkovenku z ocele, aby si mňa a něshadzoval pod sebe. Dám ci pribic podkovenku ze zlata, aby si mňa něshadzoval do blata.