Černík 1908 / 262 | Po čem's ty

54 words

Černík 1908 / 262 | Po čem's ty (100%)
Po čem's ty mňa, moja milá, poznala, keď's ty na mňa včera večer volala? Či po chodze, či po koníčku vraném, či po líčku mojém, pekném červeném? Počkaj, milá, počkaj, milá, počkaj len, prečo's ty mňa zavolala z krčmy ven. Něbolo to na nejakú špatnú vec, boskal som ci obe líčka, šol som preč.

Erben 5/310 | Po čem jsi má milá! (34%)
Po čem jsi, má milá! po čem's mě poznala? „Po vraném koníčku, že jsem ho sedlala. Já jsem ho sedlala červeným brokátem: abych tě poznala, až budeš vojákem. Já jsem ho sedlala zelenou dykytou: abych tě poznala, až bude před bitvou.“

Černík 1908 / 219 | Keď sa Janko (33%)
Keď sa Janko na vojnu bral, tak svéj miléj rozkadzoval. Aby sa mu něvydala, sedzom rokóv ho čakala. Ale ona sa vydala, sedzem rokóv něčakala. Čo's to, milá, urobila, prečo's ty mňa něčakala? Já som, milý, něvedzela, preto som ťa něčakala. Rodičovja povedali, že tebja už tam zabili.

Sušil 1980 | Jedě člověk z pola z role (22%)
Jedě člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Pytam se tě, můj mužičku, vela’s mi pooral? Jene štyry zahonečky, bochtě se obaval. Pytam se tě, ma ženičko, vela’s tam přepila? Ene štyry tolarečky, boch se něbavila. A jak tiť přišel domů, zapřah ju do voza, uvazal ji pecen chleba a nědal ji noža. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah ju do tačky, navařil ji z otrub klusek a nědal ji mačky. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do brany, divajtě se, staři, mladi, jak to cviču ženy. A vypřah ju, vypřah z tačky, zapřah ju do radla: Divajtě se, všeci lude, jak ta žena zbladla.

Erben 4/071 | Až já půjdu z krčmy (22%)
Až já půjdu z krčmy, moje ženo, mlč mi! až já půjdu opilej, ty mne, ženo, podpírej.

Černík 1908 / 123 | Něbolo mňa doma (10%)
Něbolo mňa doma po štyry nedzele, naróstlo mi žitko na dvóre zelené. Něbolo mi dobre, jako bylo kdysi, vykvitla mi růža na zelenéj misi. Nebolo mi dobre, jako mi bývalo, aby mi od Uher sunko vychádzalo.

Galko 1/051 | Kde si bola, Anulienka moja (6%)
[: Kde si bola, :] [:: Anulienka moja? ::] [: Nebolo ťa :] [:: včera večer doma. ::] [: Pásla som ja :] [:: na doline pávy, ::] [: kde nebolo :] [:: sedem rôčkov trávy. ::] [: A na ôsmy :] [:: trávička nariastla, ::] [: tam som si ja :] [:: páviky napásla. ::] [: Či si dala :] [:: koníkovi obrok? ::] [: Dala som mu, :] [:: keď prišiel pod oblok. ::] [: Či si dala :] [:: koníkovi vodu? ::] [: Dala som mu, :] [:: keď mi prišiel k brodu. ::] [: Či si dala :] [:: koníkovi ovsa? ::] [: Dala som mu, :] [:: môj milý, neboj sa. ::]

Černík 1908 / 194 | Něbolo mňa doma (5%)
Něbolo mňa doma, keď som v poli oral, tak tam zahrmelo, na Boha som volal. Něbolo mňa doma, keď som v poli vláčil, tak tam zahrmelo, domů som sa vrácil.

Černík 1908 / 239 | Čo si ty (5%)
Čo si ty, má milá, taková bledá, keď si's ty bývala jindá červená? Oči máš zakalené a liečka premeňené, povedz mi, má milá, hdo chodzí k tebe? »Jako ci já poviem, keď si ty to ten, čo's ty k nám chodzieval každý božie dzeň.« Něbolo to každý dzeň, sedom razí za týdeň, leš to bolo, milá, aj v nědzelní dzeň.

Smutný 41/008 | Kde si bola Hanulienka moja nebolo (5%)
Kde si bola Hanulienka moja, nebolo to včera

Galko 3/065 | Čo sa stalo nové v meste Hodoníne (5%)
Čo sa stalo nové v meste Hodoníne? Utopil sa Janko na malej bystrine. A ked sa už topil, kamarádov zvolal: kamarádi mojí, už som sa vám skoval! Skoval som sa, skoval pod bystrú vodičku, podajže mi, milá, tú pravú ručičku! Ona mu podala, horce zaplakala: načo si sa kúpal, ked ta voda brala? Ja som sa nekúpal, ja som kone brodzil, tuším ma sám pán boh do tej vody hodzil. Do vody, do vody, do tej zátočiny, že som si nevšímal chudobnej dzievčiny. Chudobná devečka, jako iskerečka, chodzí po slobodze, jak rybka po vodze. Ryba z vody výjde, ráda by do vody, ked sa dzievča vydá, nemá už slobody. Ked sa dzievča vydá, jako by umrelo, jako by ho ani na svete nebolo. Vydat sa je vydat, ale odvydávat, ved to veru neni chleba vypoščávat. Ked sa chleba poščá*, lahúčko sa vráci; ked sa dzievča vydá, jakživ sa nevráci.