Galko 1/343 | Ej, škoda, bože, Šariša

7 words

Galko 1/343 | Ej, škoda, bože, Šariša (100%)
[: Ej, škoda, bože,:] Šariša, Šariša, [: že ho preteká :] Torysa, Torysa.

Galko 1/131 | Neožením sa ja v jaseni (98%)
Neožením sa ja v jaseni, lebo ja mám kabát deravý; ani v zime, keď sú mrazy, nemám na bundu peňazí, ani na jar, keď je blato, nemám súcich čižiem na to. Ale sa ja ožením v lete, keď je všetko v poli vo kvete; keď sa lúky zelenajú a bučiny rozvíjajú, keď sú ovce na salaši, vtedy pôjdem ku Mariši. Vezmem si ja dievča z Šariša, meno bude mati Mariša; oči bude mati sivé a len ku mne prívetivé, líčka biele a červené a srdiečko ku mne verné!

Bartoš 1901 / 1067 | Ej šohajku škoda ťa byt (2%)
Ej, šohajku, škoda ťa byt, že si přijał čierný habit, čierný habit trýznit těło, neboło ti treba teho. Mohł’s radšej husárom byt a po boku šabľu nosit, tú šabľenku oceľovú, kytečku rozmarýnovú. Aľe už je šecko darmo, keď si prijał na krk jarmo, keď si prijał, mosíš nosit a za pomoc Boha prosit.

Bartoš 1901 / 0861 | Ej ach škoda preškoda (2%)
[: Ej, ach škoda, preškoda veku słobodného, :] [: ked si já vác nevydzím :] [: vyénka zeľeného. :] [: Ach, tatýčko, mamyčko, už som sa vydała, :] [: aľe nevyém, Bože môj, :] [: koho som dostała. :] [: Či ma bude bíjaci, či bude pijáci, :] [: či on bude, Bože môj, :] [: muzigu ľúbyci. :] [: Aľe ma on nebyje, :] any on nepyje, :] [: g muzidze nechodzí :] [: cudzích žién neľubý. :]

Sušil 1670 | Na zahrádce kvítí rvala (2%)
Na zahrádce kvítí rvala, přežalostně naříkala: Škoda, synečku, škoda tě, jedú Francúzi, vemú tě. Jede Francúz třema koňmi, žáden se mu neubrání; braň se, synečku, obuškem, já tě zastinu fěrtuškem. Fěrtušek mi nespomůže, přecej musím, milý Bože, dám si obušek na uško, buď už tu s Bohem, Maruško. Jede synek, jede pryče, vzal mi od srdečka klíče, aj, od srdečka mojeho, jede do kraja cizího. U studýnky vodu brala, přežalostně naříkala; ach, Bože, Bože, Bože můj, kdy se mi vrátí synek můj?

Černík 1908 / 027 | Ked' bysce to (2%)
Keď bysce to, moja mamko, vedzeli, jaký som já zarmúcený nad žen'mi, Bože, bysce ve dně v noci něspali, čo bysce mi frajarenku hladali. A keď vy mňa za něvestu něscece, hladajce si krajšie dzievča ve svece, já němosím s vaším synkom shovárac, móžece si krajšie dzievča pozierac. Moja milá zadrímala, já som spal, volahdo mi za širárkom pierko vzal, aj to bolo pierenečko z fijalky, škoda mojéj starodávnéj frajerky. A keď som já pri murároch robieval, piesek, vápno, drobný kameň nosieval, piesek, vápno, drobný kameň, aj vodu, já som mieval pri murároch slobodu.

Sušil 0379 | V Rósinově rebníček (2%)
V Rósinově rebníček, aj, v Rósinově rebníček, utopil se tam syneček, ja, syneček. Utopil se, škoda ho, aj, utopil se, škoda ho, přišla vodinka, vzala ho, *) ja, vzala ho. Plače vo ňé děvečka, že už pozbela synečka. Neplač vo ňé, dítě mé, šak ho tam zase spatříme. Zase ho tam spatříme, až jednó všecí vstaneme.

Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (2%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.

Sušil 0253 | Kuli se to jabko (2%)
Kuli se to jabko, kuli po ulici, [: kaj stě se poděli, :] moji milovnici? Něbyla sem doma, potkala mne škoda, měla sem mileho, vzala mi ho voda. Půjdu do kostela, budu prosiť Boha, aby mi ho dala ta dunajska voda. Ona mi ho dala, ale ni živeho. Na prostřed srdečka mečem prohnateho. Skoč, děvucho, dolů s břeha vysokeho, vytrhni meč ostry ze srdečka meho. Ona ho vyjala, do svojiho ťala, a to pro synečka, že ho milovala.

Erben 5/096 | Po každé hodině (2%)
Po každé hodině: Chval každý duch Hospodina i Ježíše, jeho syna: odbila desátá (jedenáctá atd.) hodina. Opatrujte světlo, oheň, ať není žádnému škoden: odpočiňte s pánem Bohem! Po každé čtvrti: Desátá hodina a první (druhá, třetí) čtvrt: mnohým lidem život a smrt; ta přijde nenadále, sebere žebráka i krále. K ránu: Chval každý duch Hospodina, i Ježíše, jeho syna: odbila třetí (čtvrtá) hodina. Vstávej, vstávej, duše věrná, a poklekni na kolena, vzývej Boha Hospodina! Tuto píseň zpívali do nedávná v Čechách obecně hlásní, a zpívají snad potud jeátě v městech některých, ěasu nočního při vy* truboviní hodiu. Léta 1656 byla dekretem vlády zemské zapovězena, ze jména proto, „žeby tento veršíček od starého kacířství podezřelý byl,“ a místo ní takto spívati nařízeno: Chval každý duch Otce, Syna, Ducha, Boha Hospodina, již bila atd.

Erben 5/323 | Ta Strahovská brána (2%)
Ta Strahovská brána 1) pěkně malována, stojí pod ní má panenka celá uplakána. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? potom můžeš pro mě plakat, až mne neuhlídáš. Místo domu mého mám koně vraného, šavličku a karabinu, a sedlo na něho. Místo krásných panen pár pistolí na něm: Adie, má nejmilejší, buď tu s pánem Bohem! Na koníčka skočím, šátečkem zatočím: Adie, má nejmilejší! já se ti poroučím. Na koníčku sedím, smutně sobě hledím: neplač pro mě, má panenko! že tě neuvidím. Nedívej se za mnou oči ti vypadnou: škoda těch tvejch modrejch očí,2) komu se dostanou! 1) Ta Moravská brána. 2) tehdáž jsi se mohla dívat, když’s byla mou pannou!