Bartoš 1901 / 1268b | Kačo Kačo sedlářuva

23 words

Bartoš 1901 / 1268b | Kačo Kačo sedlářuva (100%)
Kačo, Kačo sedlářuva, máš-le, máš-le hose duma? hose só na vodě, Kača je v hospodě, tančí, tančí s hosarama haž do bílýho rána.

Bartoš 1901 / 1006 | Haj! Hosičke haj! (57%)
Haj! Hosičke, haj! Pod zelené háj; haž se hose nazobajó, na trávníček posedajó, haj! Hosičke, haj!

Bartoš 1901 / 1029 | Slóžil sem tam první leto (52%)
Slóžil sem tam první leto, veslóžil sem koře za to: a to koře krákoře, chodí po dvoře, má panenka plače, seďa v komoře. Slóžil sem tam drohý leto, veslóžil sem káče za to: a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam třetí leto, veslóžil sem hóse za to: a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam štvrtý leto, veslóžil sem hoso za to: a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam pátý leto, veslóžil sem tele za to: a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam šestý leto, veslóžil sem kozo za to: a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam sedmý leto veslóžil sem vepřa za to: a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to kuře krákoře atd. Slóžil sem tam vosmý leto, veslóžil sem kozla za to: a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele atd. Slóžil sem devátý leto, veslóžil sem kanca za to: a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza atd. Slóžil sem desátý leto, veslóžil sem vola za to: a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř atd. Slóžil sem jednástý leto, veslóžil sem krávo za to: a ta kráva mlíko dává, a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř atd. Slóžil sem dvanástý leto, veslóžil sem ženo za to: a ta ženka je Mařenka, hezke se mně všecko daří, vona dobře hospodaří, a ta kráva mlíko dává, a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře, chodí po dvoře, Mařenka se směje seďa v komoře.

Sušil 2133 | Kerá panenka neplatívá (38%)
Kerá panenka neplatívá, ať do hospody nechodívá, nemůžó ju chlapci vestát. radši be mohla duma zvostat.

Sušil 1721 | Ať včerá bela neděla (37%)
Ať včerá bela neděla, a já sem duma nebela. Bela tam mša svatá za naše děvčata, a já sem na ní nebela. Včerá bel zasvěcené deň, kdepak ten šohajíček bel? Dala sem mu kvinde, šel k panence jinde, ach, snad už na mne zapomněl.

Bartoš 1901 / 0232 | Ho Staříků majó synka (37%)
Ho Staříků majó synka, nechce mně jé dat maměnka, [: to je, Bože, syneček, červené jak hřebíček. :] Ha dež von de po dědině, každé na ňé vokazuje, [: jak mo svěčijó šate; viděla sem jé take. :] Včerá sem jé zas viděla, dež sem do Brna běžela, [: von bel synek v halině, nevěděl, že potká mně. :] Debe věděl, že potká mně, nebel be chodil v halině, [: kamizolku bel be vzal, halino duma nechal. :]

Sušil 2145 | Holiánský hode (10%)
Holiánský hode, aj, nadělale škode, pobili Tomáška v holianské hospodě. Nebili ho rukó, ja, nebili palicó, než ho píchli nužem, ach, zrovna proti srdco. Brzo-li, Tomáško, aj, brzo-li vozdravíš? Šak už te, Tomáško, aj, hrozně dlóho ležíš. Šak já vám, tatíčko, šak já vám vozdravím, haž na vašim stole, aj, vyroste rozmarýn. Zelené rozmarýn a ta drahá perlička, přinde vám povědět, aj, s nebe holubička.

Bartoš 1901 / 1244 | Aj v té Líšni pěkné zámek (10%)
Aj v té Líšni pěkné zámek, v něm přebévá má milá, vona sedí za pěkném stolečkem, bílé šátek vešívá. Dobře je ti, má Nanynko, bílé šátek vešívat, me mosíme, ubozí vojáci, zétra ráno v glídě stát. V glídě stojím jako skala, v glídě stojím jako zeď, haž přiletí kula rozpálená, verazí mé přeci hněď. Jož mě z glído verazila, do špitála mě vezó, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá. Podívé se, má Nánynko, jaká je to svarba má, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá.

Bartoš 1901 / 1355 | Malene só zralý nésó (9%)
[: Malene só, zralý nésó, :] trhá je holčina s modréma vočima; malene só, zralý nésó. [: Kdo to de k nám? Já ho neznám, :] má bílý ručičke, červený tvářičke; kdo to de k nám? Já ho neznám. [: Aj dám mo te rukavičke, :] co sem jich dostala vod mýho Hantoša za hubičke, za hubičke. [: Hantošo můj, mosíš bet můj, :] počké jen do jara, haž bode fijala, pak bodeš můj, Hantošo můj.

Sušil 0956 | Ho rebníčka jaborýsek (9%)
Ho rebníčka jaborýsek, na něm sedí [: sekavíček. :] Já ho bodo poslóchati, co mně bode povídati. Von povídá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé.1) Haž deň bílé, slunko svítí, miloval sem hezký děvče jako kvítí.

Bartoš 1901 / 1178 | Z Líšně (9%)
Zpomeň si má milá na mě haž bodeš postýlko stlát, a já si na tě zpomeno, dež bodo na vartě stát. Zpomeň si má milá na mě, haž bodeš vlase česat, a já zpomeno na tebe haž bodo mašírovat. Zpomeň si má milá na mě, haž bodeš ho mozike, a já zpomeno na tebe, haž půdo z execírke. Zpomeň si má milá na mě, haž bodeš s děvčatama, a já zpomeno na tebe haž bodo s vojákama.