Sušil 0909 | Teče voda v hulici

26 words

Sušil 0909 | Teče voda v hulici (100%)
Teče voda v hulici od Hošt'na k Bystřici, teče voda bílá, abys se umyla. Děvečka se umyla, vodička se zkalila, voda se zkalila, že pannó nebyla.

Sušil 1686 | Přelecěla huska (65%)
Přelecěla huska z Moravy do Slezka, všecku vodzičku zkalila, vodzičku zkalila. Dy si ju zkalila, to si ju vypije, ać se můj brany koniček, ać se mi nětruje.1)

Bartók III 1356b | Od Bystrici hradská pieskom visipaná (19%)
Od Bystrici hradská pieskom visipaná

Bartók III 1263b | Ej ke ma v cej Bystrici (19%)
Ej, ke ma v cej Bystrici odobrali

Sušil 1369 | Na rynku v Bystřici (19%)
Na rynku v Bystřici je vysoká veža, ta moja maměnka dávno pod ňú ležá. Ležá oni, ležá nedaleko dveří, nedaleko dveří rozmarýn zelený. Černá zem, černá zem, daj ven maměnku mú, nech sa já jim ešče věrně vyžaluju. A keď já jim počnu věrně žalovati, věru ta černá zem musí zaplakati. »Má dcero rozmilá, co si ty vymýšláš, když mi v černé zemi odpočinku nedáš?« Má milá maměnko, jak bych vám ho dala, když sem vašej lásky ani nepoznala. Přindite, maměnko, budu sa vydávat, přindite, maměnko, věnec odevzdávat. Neskoro, maměnko, neskoro idete, už mého věnečka už neuvidíte. Vážú mi ho, vážú na štyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Vážú mi ho, vážú na jeden veliký, co ho nerozváže všecek svět široký.

Bartók III 1266a | Čo sa stalo v Bystrici novího (19%)
Čo sa stalo v Bystrici novího

Bartók III 1247c | V Bystrici na moste pekní domek (19%)
V Bystrici na moste pekní domek

Bartók III 1389a | Pri Bystrici pri tom zámku kasáreň (19%)
Pri Bystrici pri tom zámku kasáreň maľovaná

Sušil 0076 | A teče vodička vodička studená (13%)
A teče vodička, vodička studená, v ní se umévala Panenka Maria. A dyž se umyla, na břeh vystópila, na břeh vystópila, syna porodila. Mé milé děťátko, co jesti budeme? Co jesti budeme, přis hora půjdeme. Má milá matičko, nestaréte se nic, ja půjdu na ryby do vody studené. Mé milé děťátko, jak bys na ryby šlo, není hodinečka, co ses narodilo. Jeli tam dvá pánové, obá zemanové, potkali děťátko, ono růžu neslo. Mé milé děťátko, kde’s růžu utrhlo, není hodinečka, co ses narodilo? Pojejte, pánové, pojejte vy se mnó, postavte koničky pod lindu zelenó. Ony budó čekat jarního vobroku, tak jak my čekáme sluníčka z voblaků.

Sušil 0074 | Prýščí se studená vodička z kameňa (12%)
Prýščí se studená vodička z kameňa a v ní se umývá Panenka Maria. A jak se umyla, na břežek stúpila, na břežek stúpila, syna porodila. Synáčku můj milý, já bych už snídala, já bych už snídala rybičky z Dunaja. Shov, milá matičko, až ti jich nalovím, z ledu oheň složím, tobě jich přistrojím. Synáčku můj milý, jak bys jich nalovil, s ledu oheň složil, dy ses dnes narodil? Ty toho, matičko, ty toho nevěříš? A já sem syn Boží, já sem všecko stvořil. Já sem stvořil nebe i matičko tebe, ty ptáčky na horách, rybičky ve vodách. Ten dobrý dobytek lidom na užitek, to drobné kamení lidom na znamení. Nestvořil sem horšího jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé kameně.1) Šla Panenka Maria cestú nedalekú, potkala děťátko malé neveliké. Ptám se tebe, děťátko, kde’s růžičky vzalo? »V tej zahrádce rajské, tam růžička roste. Tam je růžička milá, červená a bílá, jdi sobě jí natrhať, Panenko Maria.«

Sušil 2210 | U kamen stála (12%)
U kamen stála, pěkná se zdála, dy se umyla, byla pěkná bílá, dyž se zapletla, jako růže kvetla. Alleluja zdrávas Maria.