Bartók III 1471a | Ten poňickí úrad u richtára sedí

6 words

Bartók III 1471a | Ten poňickí úrad u richtára sedí (100%)
Ten poňickí úrad u richtára sedí

Sušil 0141 | Nad Hostýnskú horú vychází slunečko; (61%)
Nad Hostýnskú horú vychází slunečko; na stokrát buď pozdravena, má milá matičko. Přimlúvej se za nás vždycky a každý čas; a když duše z těla vyjde, přijmi ji pod svůj plášť. Když se postavíme pod úřad nebeský, matka Boží prosbu složí u milosrdenství. A když matka Boží za nás prosbu složí, má u Boha přislíbeno, zač žádá, obdrží. Když se tam dostanem, buď Pán Bůh pochválen, a i se všemi svatými, až na věky. Amen.

Galko 1/257 | Pi, Ondriško, ; pi, len sa neopi (61%)
[: Pi, Ondriško, :] pi, Ondriško, pi, len sa neopi! Čo prepiješ sto zlatý, však to úrad*) zaplatí. Pi, Ondriško, pi, len sa neopi! Pi, pi, pi, pi! Vypil, vypil, nič nezohavil, (nezochabil) [: bodaj ho :] pán blahoslavil! (boh oslávil)

Bartók III 1259b | Poňickí pán farár ľútostiví (37%)
Poňickí pán farár ľútostiví

Bartók III 1284b | Keď som išla cez Ponicki majer (37%)
Keď som išla cez Ponicki majer

Bartók III 1377a | Keď som išou cez poňickí cintorín (37%)
Keď som išou cez poňickí cintorín

Bartók III 1383 | Tí poňickí úradníci za stuol posadali (37%)
Tí poňickí úradníci za stuol posadali

Galko 1/441b | Tí váradskí úradkové mäkkého srdečka (3%)
Tí váradskí úradkové mäkkého srdečka, keď si oni dali naliať sladkého vínečka. U richtára seďá,*) tak sa oni raďá, že kterého paholíčka do tej vojny vraďá. Bohatého škoda, ten nech robí doma, lež chudobný, ten nevolný, most ísť do vojny.

Sušil 0283 | Oženil sa Vichtorýnek (2%)
[: Oženil sa Vichtorýnek, :] 1) Vichtorýnek, hezký synek. A vzal sobě mladú ženku, 2) chudobné maticky dcerku. 3) Edem jednu noc s ňú pospal, král ho do vojny povolal. 4) Toť máš, máti, dcerku svoju, dcerku svoju, ženku moju. Chovaj mi ju šest let v domu, 5) sedmý ju daj leda komu. Sedmý rok ten juž dochodí, Vichtorýnka z vojny néní. Barborka sa vydávala, Fojtového Janka brala. Vichtorýnek z vojny jede, štyry koně sobě vede. A ten pátý sotva leze, co na něm peníze veze. Stála v poli kravařenka: Je-li živa moja ženka? Tvoja ženka eščě živa, ona právě veselí má. Sednul sobě na roh stola: Pozná-i mia ženka moja? Štyry stoly přeskočila, na pátém sa vytočila. 6) Radši já mám Vichtorýnka, nežli Fojtového Janka. Vichtorýnek ženku si vzal, Fojtů Janek o ňu plakal.

Sušil 0361 | Vandrovala Kačenka (2%)
Vandrovala Kačenka, ta rychtařova dcerka, hejnam hej, ta rychtařova dcerka. Vandrovala dolinú, až na lúčku zelenú, hejnam hej, až na lúčku zelenú. Nadešla tam Janíčka a on pásl koníčka. Sedni, milá, v té trávě, jískaj mi v mojí hlavě. Při kopečku seděla, jískati mu musela. Co do hlavy pohlídla, zaplakati 1) musela. Proč Kačenka truchlivá, když do hlavy pohlídá? Zle, Janíčku, zle s námi, černá mrakva 2) nad námi. Nade mnú jest černá mhla a nad tebú červená, hejnam hej, že nebudu tvá žena. 3) Janíček se rozhněval, hned Kačence hlavu sťal. 4) Položil ju na Dunaj, a na Dunaj hluboký. Jeli tamto pánové od bystrého Dunaje. Co, Janíčku, co tam máš, co kamenem pokládáš? Hned Janíčka chytili, k šibenici ho vedli. Šibeničko šibená, pro koho si stavena? Čili pro mne samého, či pro koho jiného. Byl bych tebe ozlatil od vrchu až do dna, že nebyla hodna.

Sušil 1631 | Ta brněnská brána (2%)
Ta brněnská brána kolem malovaná, poď ňú sedí mamka ceuá upuakaná. Došeu k ní syneček, ruce jí podává: Nepuačte, mamičko, šak je to svadba má. Nepuačte, mamičko, nepuačte vy toho, šak ta moja svatba nekoštuje mnoho. »Co je to, synáčku, co je to za svatba, a že na ní néni žádná rodina tvá.« A ten starý rychtář a ten je ten můj svat, tak mňa dau on svázat, jako šibenca kat. Tolé mně dau družbů, všecek sem sa strápiu, ešče mně povídau, abych sa nevrátiu. Nepuačte, mamičko, už je všecko darmo, musím mašírovat večer lebo ráno. Už tambor bubnuje, šohaj maširuje, ta jeho mamička ruce zauamuje. Ruce zauamuje, za svoju huavičku; komu mia tu necháš, chudobnú mamičku.