Bartók III 1284b | Keď som išla cez Ponicki majer

6 words

Bartók III 1284b | Keď som išla cez Ponicki majer (100%)
Keď som išla cez Ponicki majer

Galko 1/308 | Teče voda bystrá cez lubinský majer (63%)
Teče voda bystrá cez lubinský majer; komus’ ma zanehal, starodávný frajer? Ja som ta zanehal, dobre ty vieš komu, čo noviny nosil do vašého domu. Do vašého domu, pod tvoje okienka, tomu som ta nehal, moja frajerenka.

Bartoš 1901 / 0130 | Pod našíma vinohrady (62%)
[: Pod našíma vinohrady :] je tam łože s peřinami. [: Na tom łoži šohaj ľeží, :] porubanú hłavu drží. [: Do porúbáł, nech zahójí; :] povezem ho k Majérovi. [: Pan Majér má také masti, :] on zahójí bez boľesti. [: A má, dívča, také zeľé :] co ňa zhójí do neděľe.

Bartók III 1377a | Keď som išou cez poňickí cintorín (38%)
Keď som išou cez poňickí cintorín

Bartók III 1259b | Poňickí pán farár ľútostiví (37%)
Poňickí pán farár ľútostiví

Bartók III 1471a | Ten poňickí úrad u richtára sedí (37%)
Ten poňickí úrad u richtára sedí

Bartók III 1383 | Tí poňickí úradníci za stuol posadali (37%)
Tí poňickí úradníci za stuol posadali

Erben 2/122 | Až ty pojdeš k nám (1%)
Až ty pojdeš k nám, nechodívej sám: vezmi s sebou kamaráda, panímáma bude ráda, přes zelenej háj. V zeleném háji na tě čekají: zabijou tě pro Ančičku, zakopají pod jedličku, tam tě nechají. Až ty půjdeš k nám, nepřicházej sám: vem si s sebou kamaráda, a já tomu budu ráda, ne– a ne– a nepřicházej sám. V zeleném háji na tě čekají; nechodívej, můj holečku! zabijou tě pro tvou dívčku, tam tě, tam tě, tam tě nechají. „Když mě zabijou, vostanu ležet: bude pro mne má hubička, červená bílá růžička, kvílet, kvílet, kvílet a želet.“

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (1%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]

Erben 2/401 | Když jsem já k vám chodívával (1%)
Když jsem já k vám chodívával přes ten hájíček, na cestu mně svítívával jasnej měsíček; měsíček mně svítíval a já jsem sobě zpíval, popošel jsem kousek cesty, někdo zavolal. Zavolal jest smutným hlasem: „Stůj a zastav se, jde za tebou potěšení, něco ti nese: nese ti smutné psaní, černě zapečetěny; málo inkoustem je psáno, více slzami.“

Bartoš 1901 / 0192 | Ked sem išel pres Trnavu (1%)
Ked sem išel pres Trnavu, pres jednu uličku, viděl sem tam tri panenky v jedném okénečku, hojasa, hojasa, hojasa. Jednéj bylo Ulijanka, druhéj Marijanka, a téj tretí nemenujem, to je má galánka, hojasa, hojasa, hojasa.