Smutný 03/101 | Červené vínečko borovička v tebe je

7 words

Smutný 03/101 | Červené vínečko borovička v tebe je (100%)
Červené vínečko, borovička, v tebe je voděnky

Sušil 1245 | Dyž my do těch hor půjdeme (90%)
Dyž my do těch hor půjdeme, co my tam jesti budeme? Co my tam jesti, moje srdenko, budeme? Lepší šišečka borová, nežli pečénka lojová, nežli pečénka, moje srdenko, lojová. A dyž je lepší, jez si sám, a já sa s tebú rozezdám. Dy sas ty chtěla rozezdat, mělas ručenky nedávat Já sem ručenku dávala, přežalostně sem plakala. Dyž my do těch hor půjdeme, co my tam píti budeme? Lepší voděnka z kolaje, nežli vínečko v poháře. A dyž je lepší, pij si sám, a já sa s tebú rozezdám. Dy sas ty chtěla rozezdat, mělas ručenky nedávat. Já sem ručenku dávala, přežalostně sem plakala.

Sušil 1246 | Kady my půjdeme (88%)
[: Kady my půjdeme, :] [: dyž povandrujeme? :] Dolů dolinama, sám Pán Kristus s nama.1) Dyž tam dojedeme, co tam jest budeme? Ty šišečky z borů, co padajú dolů. Dyž tam dojedeme, co tam pit budeme? Voděnku z Dunaja, vínečko z kolaja.2)

Černík 1908 / 144 | Hora (88%)
Hora, hora, bielý les, [: hdo moju milú . . . vidzel dněs? :] Hdo ju vidzel, něch poví, [: něch mňa hlavenka . . . něbolí. :] Poslali mňa pre vodu, [: já som doněsla . . . jahodu. :] Keď pres ty hory pójdzeme, [: čo my tam píjac . . . budzeme? :] Lepšja ci voda z Dunaja, [: jako vínečko. . . z pohára. :] Keď ci je lepšja, pij si sám, [: a já sa s tebú . . . rozžehnám. :J Keď si sa mala žehnaci, [: mala’s mi ruky . . . nědaci. :] A já bych bola nědala, [: ale mi mamka . . . kázala. :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze . . . pomáhac. :] Keď pres ty hory pój džeme, [: co my tam jédac .. . budzeme? :] Lepšja ci šiška borová, [: jako pečénka . . . bravčová. :] Keď ci je lepšja, jedz ju sám, [: a já sa s tebú . . . rozžehnám :] Keď si sa mala žehnaci, [: mala’s mi ruky . . . nědaci :| A já bych bola nědala [: ale mi mamka ... kázala :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze ... pomáhac. :] Keď pres ty hory pójdzeme, [: na čem tam liehac . .. budzeme? :] Lepšja ci postel z kamení, [: jako peřinka ... z pápelí. :] Keď ci je lepšja, lež si sám, [: a já sa s tebú .. . rozžehnám. :] Keď si sa mala žehnaci, [: malás mi ruky ... nědaci. :] Á já bych bola nědala, [: ale mi mamka ... kázala. :] Keď tebe káže tvoja mác, [: něch ci už idze ... pomáhac. :]

Sušil 0052 | Na nedělu raničko (84%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)

Galko 3/075 | Keď cez mesto pôjdeme (81%)
Keď cez mesto pôjdeme, dobrý pozor si dajme, aby nás, aby nás nepredstali, aby nám šabličky nepripeli. Cez mesto nás pristali, šabličky nám pripeli, ešte nám husárske šaty dali, ešte nás kamaráti obliekali. Keď ma, milá, rada máš, predaj šecko, čo len máš: vinice, pivnice, vinohrady, a tak ma ty, duša moja, vymeň z vojny. Ja vinice nepredám, ja vínečko rada mám; vínečko, pivečko rada pijem, ešte na to borovičku nevylejem.

Erben 2/110 | Seděla pod borovičkou (65%)
Seděla pod borovičkou, plakala, že má chudičkou kytičku rozmarínovou na zahrádce. Prosila božího deště, aby jí vyrostla ještě kytička rozmarinová na zahrádce. Mladost, radost! ani mně nedají dorost: včera mně minulo patnáct let, už jsem jich přelhala devět. Nedám, nedám, mládenci, to vám povídám, se stromu jablíčka trhali: musíte času čekati. Kdyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo tři hubičky nebo čtyry, to je děvče roztomilý! Už jdou děvčátka z Lomečku, už jdou děvčata z Lomce: mají červeny čepení, mají zeleny věnce. Pověz mně, och má znejmilejší! kudy k vám budu chodit? Vokolo humen je cestička, ta tě k nám bude vodit. Vokolo humen je cestička, je pěkná drnovatá: kdy ty k nám, můj Honzíčku, pří-deš, sedni před naše vrata. Před těma našima vratami je pěknej bílej kámen: kdy ty k nám, můj Honzíčku, přídeš, jenom si sedni na něn. Před těma našima vratami je pěknej kameníček: aby vo tom lidi věděli, že jsi můj milovníček. Šafáři,[19] mlynáři! z vašeho dvora krásná osoba vychází. Jeníčku, bratříčku! nabí flintičku, postřel Aničku na hrázi. Nechám jí, neznám ji: ona mně koupí na pěkný šaty hedbáví. Já jí zas zlatý pás, stříbrný přazky, zlaty podvazky: „Tu máš, Ančičko, zlatá perličko! lásku zas.“ Adámku náš! co pak děláš? na lonce ti pasou,

Sušil 2196 | Hoří hoří svatojanský ohníček (64%)
Hoří, hoří svatojanský ohníček, nakládal ho ten volačí syneček. Hoří, hoří svatojanská lalija, nakladla jí ta volačja Marina.

Sušil 2193 | Hou hou krávy jdou (63%)
Hou, hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou; A ta naše jalová u božího kostela. Kostel se boří, stodola hoří a ty, panenko, skoč mně do vody pro ty čtyry jahody. Proč bych já tam skákala, svou sukničku mákala? Kde bych si ji sušila? Za kamny v koutku, na zeleném proutku. Proutek se votočí, pár vajíček vyskočí. Má žilečka se šupeří, vaše děvečka mně nevěří. Poženem se do dveří atd.

Galko 3/029 | Jak je mesáčik vysoko (62%)
[: Jak je mesáčik vysoko, :] [: tak je má milá ďaleko. :] [: A ja si ta za ňú pojdem, :] [: a ja si hu sebú veznem. :] [: Pojmem si hu za ručičku, :] [: že mi bude za ženičku. :] [: Keď izbičku zametala, :] [: sldzámi hu polievala. :] [: Nepolievaj zo sldzámi, :] [: máš vodičku za dverámi. :] [: Zober, milá, čo je tvoje, :] [: pojdeme my cez to pole. :] [: Keď už išli cez ty cesty, :] [: cez ty trenčanské tri mosty. :] [: Soť ma, milý, dolu z mosta, :] [: abych ti nebola sprostá. :] [: A ja som ťa na to nebrau, :] [: aby som ťa z mosta sácau. :] [: Lež som ťa brau za ženičku, :] [: že mi budeš frajjerečkú. :] [: Keď už išli cez ty vrchy, :] [: pretrhou hu na tri kusy. :] [: Zotni, milý, bór zelený, :] [: prikry moju krv na zemi. :] [: Aby vrany nekvákali, :] [: švárni chlapci neplakali. :] [: Ale vraný kvákat’ budú, :] [: švárni chlapci plakat’ budú. :]

Smutný 14/030 | Z borového dreva voda kvapká (60%)
Z borového dreva voda kvapká