Smutný 06/014 | Frajeri mojo dva šumne stě obi

7 words

Smutný 06/014 | Frajeri mojo dva šumne stě obi (100%)
Frajeri mojo dva šumne, stě obi dva

Sušil 0655 | Mamulenko moja (58%)
Mamulenko moja, žale mia dochoďá, ti moji frajeři všetci mia odchoďá. Jeden mia odešel, druhý sa zjevuje, ale moje srdce za prvším banuje.

Sušil 1019 | Ješče ja raz kole vody zajdu (23%)
Ješče ja raz kole vody zajdu, až ja sobě počešení najdu. Jak ho potkam, dam mu pozdraveni: Kaj si bylo, mojo počešení? Ja sem byla u svojej mačičky, sadžila sem červene hřebičky. Jak rozkvitnu, udželam voničku, tu pro tebe, prošvarny Janičku.

Smutný 17/034 | Ženo mojo malašická jaká bude (23%)
Ženo mojo malašická, jaká bude

Sušil 0860 | Na tym raciborskym moscě (23%)
[: Na tym raciborskym moscě :] [: pěkny karafiat roscě. :] Panny ho tam trhavaju, mladencům ho rozdavaju. Tež ćić bych ja ho trhala, komu bych ho, smutna, dala? Můj mily se juž oženil, mojo srdco zakrvavil.

Smutný 06/043 | A od Prešova v tom poľu (23%)
A od Prešova v tom poľu nesě se Janko srdce mojo

Sušil 0133 | Leta moje leta kaj stě se (19%)
Leta moje, leta, kaj stě se poděly? Něvěděly nožky moje, [: jak by chodiť měly. :] Chodivaly ony po hoře, dolině; a včul chodiť už něchcetě, [: choť vam hraju šumně. :] Co je už tu po mně, po tym mrtvým těle, zaněstě mne na krchovo, [: do tej tmavej země. :]

Sušil 0277 | O fojtovym syně (19%)
O fojtovym syně zla novina slyně, že ukrad štyry koně v lese Bukovině. Zaved jich do města, dostal za ně tři sta, kupil si on za ně botky šnurovane. Ty ho prozradzily, že tak šumne byly. Z uterka na středu už Janička vedu; vedu ho silnici kaci k šibenici. Šibenko šibena, pro keho’s stavena? Dybych to byl vědzěl, že na ni viseć mam! Byl bych ju dal zlacić od vrchu do země, od vrchu ež do země, zlate litery kole mne.

Sušil 1010 | A v tym našim Pjišču jest (19%)
A v tym našim Pjišču, jest tam šumně, ale že jene v jednym domě; jest tam dzěvucha, chodzil sem ku ni štyry nědzěle. Oj, štyry nědzěle ve dně v noci jako rybička na potoce, ješče půjdu raz ji se opytać, mam-li chodzić zas. O, něchudź, něchudź, ty Janičku, boć mi laju ma macička. Macička laje, taciček něda, že jsem chudobna. O, choć ty, dzěvucho, statkův němaš, dy se mi jene pěkně chovaš, Pan Buh statky ma, un nam jeden da, a ty budzěš ma.

Sušil 1516 | Prošvarna dževucho chcěl bych cě (19%)
Prošvarna dževucho, chcěl bych cě, ale cě mně haňu, braňu mně, že něrada robiš, rada šumně chodziš, rada dluho spiš. Prošvarny šuhajku, něvěř to, přidz ty skoro rano spatřiš to, jak ja rano stavam, svym kravičkam davam, kudzělku přadu. A un cić tam přišel, už byl dzeň, ta dzěvucha spala jako peň, ta dzěvucha spala, kravička ryčela, kudzělka stala.1)

Galko 1/254 | Bože, bože, jak to šumné (19%)
Bože, bože, jak to šumne, keď sa ľúbi potajomne, keď to nezná otec, matka, ani žiadna kamarátka. Bože, bože, kde sa podel, včera večer u nás sedel, taký pekný, peknuštičký, mal dolomán i čižmičky. Bože, bože, ako je to, strávili sme spolu leto, ale zimu nebudzeme; akože sa zabudneme.