Smutný 20/054 | Takú sem si frajarenku zamilovał

5 words

Smutný 20/054 | Takú sem si frajarenku zamilovał (100%)
Takú sem si frajarenku zamilovał

Černík 1908 / 027 | Ked' bysce to (100%)
Keď bysce to, moja mamko, vedzeli, jaký som já zarmúcený nad žen'mi, Bože, bysce ve dně v noci něspali, čo bysce mi frajarenku hladali. A keď vy mňa za něvestu něscece, hladajce si krajšie dzievča ve svece, já němosím s vaším synkom shovárac, móžece si krajšie dzievča pozierac. Moja milá zadrímala, já som spal, volahdo mi za širárkom pierko vzal, aj to bolo pierenečko z fijalky, škoda mojéj starodávnéj frajerky. A keď som já pri murároch robieval, piesek, vápno, drobný kameň nosieval, piesek, vápno, drobný kameň, aj vodu, já som mieval pri murároch slobodu.

Bartoš 1901 / 0784 | Skoro ráno na svitání (0%)
Skoro ráno na svitání učuła sem novinu, že můj miłý těžce stone, a já nevím, co je mu; tak bych ráda věděła, co bych mu děłat měła, potrebuje-ľi on kněza, ľebo enom dochtora. Dochtora ně, moja miłá, dochtora ně nedávaj, enom ty ně, moja miłá, pěkný pohreb uděłaj; co máš dati dochtoru, daj to knězu, kantoru, a oni ňa vyprovoďá s mužikú až ke hrobu. Muzika ně bude hrát, a já budem v hrobě spat, priď sa na mňa, moja miłá, priď sa na mňa podívat. Muzika ně bude znít, a já budu v hrobě hnít, priď sa za mňa, moja miłá, priď sa za mňa pomodľit.

Galko 1/423c | Smutne slávik spíva v klece zatvorený (0%)
Smutne slavík spíva v klece zatvorený, [: ked si on spomene :] na hájek zelený. Zdauo sa mi, zdauo, pominútej noci, [: že muj miuý ke mne :] došeu z uprímnosci. A ked ke mne došeu, suace mňa polúbiu; [: ja sem neho také :] pjekne privítaua. Potom sme si spouem sadli na uavičku; [: pytau si ode mňa :] zuatú kotúlečku. Pohlédna na neho, kotúlečku daua, [: kotúlečku daua, :] žalostne puakaua. Nepuač, moja miuá, nestaraj sa za mňa, [: zakád neučuješ :] novinu ode mňa. Novinu takovú, smutné odepsáni, [: potom možeš, miuá, :] puakat bez prestáni.

Sušil 1424 | Poďte chlapci poďte sem (0%)
Poďte, chlapci, poďte sem, budeme tu trhať len. Když se v létě trhají konopě poskonné, některé mezi nimi nalézají se kurvičky; jsou to s rozstřapenou hlavičkou, a pořídku jich bývá. Děva když takové dostane, posílá ji druži své a dává jí říci: Vzkázal ti tvůj milý dobrý deň, abys nejedla a nepila celý deň. Až mně jich takových devět odevzdáš a svého milého uhlídáš. Anebo jí vzkazuje takto: Posílám ti lásku po provázku a konopu po holi, aby se ti vedlo po voli.

Sušil 1425 | Ach dolina dolina (0%)
Ach, dolina, dolina, malá se mně zdála, a když sem do ní vešel, ledva sem z ní vyšel. Ach, dolino, dolino, proč jsi tak široká, ach, dyť ťa nepřeletí kačena divoká. Ach, co by sa dolinky s vrškami zrovnaly, co by sa mé nožky po nich nelámaly.

Sušil 1472 | Ej hoja hoja (0%)
Ej, hoja, hoja, tovaryško věrná moja, pones mně snídaňa, kamarádko moja. Ej, hoja, hoja. Ej, hoja, hoja, tovaryško věrná moja! Už sem posnídala, kamarádko moja. Ej, hoja, hoja. Ej atd. Pročs mně nenechala? Ej atd. Dy sem nevěděla, že ty tu poženeš. Ej atd. Šak sem ti pravila, že já tu poženu. Ej atd. Toho sem nečula, co jsi mně pravila. Ej atd. A co si dělala, žes toho nečula. Ej atd. Krav sem obracala. Ej atd. Mohlas krav tak nechat a jenem počuvat. Ej atd. Dyž do škody zašly. Ej atd. Už sa tak nechajme, na sebe nehelekajme. Ej atd. Pěkně ti děkuju, za tvé helekání. Ej atd. Žes na mňa helekala a sa nehněvala. Ej atd. Což bych sa hněvala, nic mně’s neudělala. Ej, hoja, hoja, tovaryško věrná moja, ani já snad tobě, nemáme nic proti sobě. Ej, hoja, hoja.

Bartoš 1901 / 0804 | (0%)
1. Ľeť, posľíčku, spěšněji k mojimu miłýmu, [: a zkaž mu tam ode mě,:] že ho věrně miłuju. Že ho věrně miłuju, ve svým srdci nosím, [: a zkaž mu tam ode mě :] že ho věrně prosím. 2. Rozpomeň si, synečku, na našu přísahu, [: keró sme přisahaľi, :] dyž sme społem stáľi. Rozpomeň si, synečku, na můj žałostný płač, [: a vezmi si mě k sobě, :] ľebo mi můj vínek vrať. A já si tě nevezmu, vínka ti nevrátím, radši ti ho má miłá, má hołuběnka sivá, ej penězi zapłatím. Ja nemáš ty, synečku, toľi svýho mění, [: abys ty mi zapłatíł, :] můj víneček zeľený. Můj víneček zeľený, po voděnce běží, [: a ta tvoja poctivosť, :] ej na koľíbce ľeží. Můj víneček zeľený, po voděnce skáče, [: a ta tvoja poctivosť, :] ej na koľíbce płače. Ej na koľíbce płače, vołá na tatínka, [: aľe jemu se bľiská, :] ej po boku šabľenka. 3. Těžké je to kamení, co pod vodú płyne, a ešče je to těžší, má ze všech némiľéjší, ej hdo koho miłuje. Já sem sama taková, já sem miłovała, [: vypověděł mi synek :] a zůstała sem sama.

Galko 1/423a | Šuhajko, bijú mňa, uajú mňa (0%)
Šuhajko, bijú mňa, bijú mňa, uajú mňa, [: že sem pohledaua :] v kostele na tebja. Mamičko, nebíte, nebíte, nebraňte; [: daua sem mu dary, :] vy o nich nevíte. Daua sem mu dary: ručníček červený, [: prstének stríbrný, :] aj vínek zelený. Daua sem mu dary, moju ruku pravú, [: než mjesíček vyšeu :] stoja s ním na prahu. Smutne slavík spíva v klece zatvorený, [: ked si on spomene :] na hájek zelený. Zdauo sa mi, zdauo, pominútej noci, [: že muj miuý ke mne :] došeu z uprímnosci. A ked ke mne došeu, suace mňa polúbiu; [: ja sem neho také :] pjekne privítaua. Potom sme si spouem sadli na uavičku; [: pytau si ode mňa :] zuatú kotúlečku. Pohlédna na neho, kotúlečku daua, [: kotúlečku daua, :] žalostne puakaua. Nepuač, moja miuá, nestaraj sa za mňa, [: zakád neučuješ :] novinu ode mňa. Novinu takovú, smutné odepsáni, [: potom možeš, miuá, :] puakat bez prestáni.

Sušil 1518 | Stojí hruška v sadě (0%)
Stojí hruška v sadě, vrch sa jí zelená, pod ňú sa Janíček s Andulkú v karty hrá. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli, od velikej lásky obá dvá zaspali. Andulka zaspala na červeném líčku, zaspal Janíček na bílém fěrtošku. Zaspíval slavíček v zeleném hájíčku, probudil Janička, Janošek Aničku.1) Staň, Andulko, hore dojit krávy svoje, než si jich podojíš, kravač ťa užene. Dočkaj mia, kravačku, pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Dočkaj mia, kravačku, za tu našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú. Dočkaj mia, kravačku, v zeleném háječku a já ti uviju k neděli voničku.

Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese (0%)
[: Ztratila se kravařenka v lese, :] [: a hdo ji tam :] večeřu přiněse? Něse ji ju prošvarny Janiček, pozobchodil kaj jaky chodniček. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Nalez sem ju v lese u studenky, ona prala tenke košulenky. Komu ty to, ma děvečko, pereš? A to tobě, můj synečku, že mne sobě vezmeš.1) Budu ti ja dobře hospodařiť, od půlnoci až do rana snidaničko vařiť. Dyby si mi tak dluho vařila, často by si po huběnce brala. Ně tak, ně tak, můj mily synečku, něnašels mne v lese při chodničku. Našel si mne u maměnky v domku,2) v tym zelenym, v tym zelenym vinku.3)