Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese

109 words

Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese (100%)
[: Ztratila se kravařenka v lese, :] [: a hdo ji tam :] večeřu přiněse? Něse ji ju prošvarny Janiček, pozobchodil kaj jaky chodniček. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Nalez sem ju v lese u studenky, ona prala tenke košulenky. Komu ty to, ma děvečko, pereš? A to tobě, můj synečku, že mne sobě vezmeš.1) Budu ti ja dobře hospodařiť, od půlnoci až do rana snidaničko vařiť. Dyby si mi tak dluho vařila, často by si po huběnce brala. Ně tak, ně tak, můj mily synečku, něnašels mne v lese při chodničku. Našel si mne u maměnky v domku,2) v tym zelenym, v tym zelenym vinku.3)

Sušil 1475 | Pasu krávy pasu (24%)
Pasu krávy, pasu, ale nevím, kde jsú. Krávy hore hájem a já se šuhajem. Zajdi, slunce, zajdi za zelenú horu, rády by kravičky, rády by ke dvoru. Kravičky ke dvoru, kravarky ke stolu, maměnko, tatíčku, dajte nám večeřu.

Sušil 1492 | Nemarni synečku (17%)
Nemarni, synečku, abys nepromarnil, co tobě tvůj staré otec nashromáždil. Co ti nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Co tobě máti dá, hleď si toho vážiť, ona to musela těžko hospodařit. Janičku, Janičku, pěkné jmínečko máš, dej si na ně pozor, ať ho nepromrháš. Esli ho promrháš, bude po něm veta, nenandeš ho nikde, bys zešel kraj světa.

Erben 5/304 | Jeníček v maštali (17%)
Jeníček v maštali vrany koně češe, ohlíží se stranou, kdo mu co přinese. Nesou ti, Jeníčku, dvě pouta a zámek: dává ti, Jeníčku, císař pán závdavek. Dej pozor, Jeníčku, až půjdeš od panny, čekají tam na tě Novodvorští páni. Novodvorští páni rádi tebe mají: koníčka vraného a palaš ti dají. – A já jsem jim ušel až k bílému dvoru, tam jsem sobě vylez na vysokou horu. Tam bylo mé spaní do dne, do svítání, až mne má panenka zvolala k snídaní.

Erben 4/108 | Táta náš šel na houby (15%)
Táta náš šel na houby, jest-li on tam zabloudí! „Nezabloudí, tešte se, on vám houby přinese.“

Sušil 0283 | Oženil sa Vichtorýnek (13%)
[: Oženil sa Vichtorýnek, :] 1) Vichtorýnek, hezký synek. A vzal sobě mladú ženku, 2) chudobné maticky dcerku. 3) Edem jednu noc s ňú pospal, král ho do vojny povolal. 4) Toť máš, máti, dcerku svoju, dcerku svoju, ženku moju. Chovaj mi ju šest let v domu, 5) sedmý ju daj leda komu. Sedmý rok ten juž dochodí, Vichtorýnka z vojny néní. Barborka sa vydávala, Fojtového Janka brala. Vichtorýnek z vojny jede, štyry koně sobě vede. A ten pátý sotva leze, co na něm peníze veze. Stála v poli kravařenka: Je-li živa moja ženka? Tvoja ženka eščě živa, ona právě veselí má. Sednul sobě na roh stola: Pozná-i mia ženka moja? Štyry stoly přeskočila, na pátém sa vytočila. 6) Radši já mám Vichtorýnka, nežli Fojtového Janka. Vichtorýnek ženku si vzal, Fojtů Janek o ňu plakal.

Smutný 19/032 | Ztratila se kravarenka v lese (12%)
Ztratila se kravarenka v lese

Galko 3/079 | Chodzila Anička smutná po hájičku (12%)
[: Chodzila Anička smutná po hájičku, :] suzy jej padali po červeném líčku. [: Suzy jej padali, aj jej padat budú, :] na teba, duša má, nikdaj nezabudú. [: Pýtalo sa dzievča hájka zeleného, :] či on tam nevidel niekde jej milého. [: Načo sa ty, milá, na milého zvedáš, :] ked si povedala, že sa nanho hneváš? [: Hnevám sa ja, hnevám, aj sa hnevat budem, :] na teba, šuhajko, nikdaj nezabudem. [: Keby mi moj milý dneskaj večer prišel, :] jak by sa mesáčik ze sunečkom zešel. [: Prídi ma potešit, moj milý šuhajko, :] prídi mi položit rúčku na okénko! [: Aj tak na srdénko, jako na okénko, :] prídi ma potešit, moj milý šuhajko!

Sušil 0704 | Nebyla sem s milým (12%)
Nebyla sem s milým jak v nedělu večer, před našima na kopečku, tam sa se mnú zešel, Jak sa se mnú zešel, ručenky podával: Dobrú noc ti, moja milá, dobrú noc ti dávám. Dobrú noc ti dávám, ale ne na věčnost, aby tebe pominula ta tvoja falešnosť. Falešný šohaju, falešný k nám nechoď, ešče sobě falešnějších kamarádů nevoď.1) Kamarádů nevoď, prosím ťa velice, odvalíš mně těžký kameň od mojeho srdce.

Bartoš 1901 / 1011 | Pasu krávy pasu (12%)
Pasu krávy, pasu, ale nevím, kde jsou; krávy hore hájem, a já s(e) šuhajem. Napas se mi, napas, malinenka moja, nebudu já za rok kravařenka tvoja. Nebudu, nebudu, není mně to třeba, již jsem se najedla služebného chleba.

Erben 3/181 | Mňžeš mně ženuško (10%)
Mňžeš mně, ženuško, poděkovat, že jsem tě naučil déti chovat, děti chovat, kaši vařit: ještě tě naučím hospodařit.