Sušil 1425 | Ach dolina dolina

47 words

Sušil 1425 | Ach dolina dolina (100%)
Ach, dolina, dolina, malá se mně zdála, a když sem do ní vešel, ledva sem z ní vyšel. Ach, dolino, dolino, proč jsi tak široká, ach, dyť ťa nepřeletí kačena divoká. Ach, co by sa dolinky s vrškami zrovnaly, co by sa mé nožky po nich nelámaly.

Sušil 0446 | Za našimi humny za našum stodolum (32%)
Za našimi humny, za našum stodolum pleje dzěvče len; přijelcě k ni prošvarny šohajek, přejel ji přezeň. Pomož tobě Pan Bůh, ma mila dzěvucho, jak ty pleješ len. A dajž to Pan Bůh, můj mily synečku; nějedz mi přežeň. »A ja něpojedu, ma mila dzěvečko, slub mi moju być.« A co bym ja tobě slubovala? Něumim robić. »A dosci to jest ta robocička, dyž ty pleješ len.« A ledva mne ta moja macička, vněvolila ven.1) A ohledni se, ma mila dzěvucho, na haj zeleny! Kyj dubovy a makytovy nauči robić. Skoro by toto, můj šohajku, bylo, ešče němaš nic, a už by si se nade mnu potřisal, že mne budzěš bič.2)

Sušil 0541 | Chodi trubač po dědině (32%)
Chodi trubač po dědině, mileho mi ze sna probudzuje. Ach, trubači, něpotrubuj, mileho mi ze sna něprobudzuj. Ja sem ho ledva uspala, aby ho hlavěnka něbolela.

Sušil 1007 | Pověz mě má milá panenko (32%)
Pověz mě, má milá panenko, kerá je stezčička k vám? Jedna je stezčička přes hory a druhá je přes Dunaj. Dyž pudo stezčičkó přes hory, bojím se zablódění, dyž pudo stezčičkó přes Dunaj, bojím se utopení. Zkázala mně jedna potřebná, zkázaly bohatý dvě. Lepší je ta jedna potřebná než te bohatý vobě. Bohatá je pěkná červená, dokad jí matka hledí; a jak se vod matke dostane, ledva pro špino chodí. Potřebná je pěkná červená, hoběnko jako máslo, já sem si na ňo chtěl posvítit, ono mně světlo zhaslo.1)

Sušil 1643 | Co ste maměnko se mnó (32%)
[: Co ste, maměnko, se mnó vystály! :] [: Z ručenky na ručenku :] napřekládaly. Ledva dorostám mám byt vojákem, ani jsem nepočal byt chvílku sedlákem. A už já musím pryč mašírovat a mý starý rodiče tady zanechat. A mý rodiče starý, rozmilí, jak mě pro vás velice mé srdce bolí.

Smutný 34/007 | Na vršku stála pekná se zdála (23%)
Na vršku stála, pekná se zdála, ako rúža

Erben 2/018 | Na prahu stála (23%)
Na prahu stála, hezká se zdála, já jí dal hubičku, ona se smála. Jak s prahu sešla, tuze se lekla, že musím na vojnu, smutně mi řekla. Na vojnu půjdu, bojovat budu: bude-li pán Bůh chtít, přece tvůj budu.

Sušil 1233 | Na prahu stála pěkná se zdála (23%)
Na prahu stála, pěkná se zdála, jak růža, růžička; s prahu kročila, krásu ztratila, moja galanečka.

Erben 5/067 | Přes les přes háj (23%)
Přes les, přes háj, přes votavičku honil srnec mladou srnčičkn; hezká se mu zdála, že se na něj smála: Pojď sem, pojď blíž, dám ti hubičku!

Sušil 2210 | U kamen stála (22%)
U kamen stála, pěkná se zdála, dy se umyla, byla pěkná bílá, dyž se zapletla, jako růže kvetla. Alleluja zdrávas Maria.

Erben 5/241 | Přes hráz přes hráz (22%)
Přes hráz, přes hráz, přes votavičku, honil šafář panskou děvečku; vona se mu smála, hezká se mu zdála: „Pojď dál, pojď dál! dám ti hubičku!“