Smutný 29/034 | Ej zahrajte ně hudci ej preboha

7 words

Smutný 29/034 | Ej zahrajte ně hudci ej preboha (100%)
Ej, zahrajte ně hudci, ej preboha vás

Galko 3/004 | Garafia, strom zelený (93%)
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.

Galko 1/216 | Tam hore, tam dolu, tam hore daleko (93%)
Tam hore, tam dolu, tam hore ďaleko lubili še dvoje ze serdca hluboko. Ta nesčasna matka tak jim zavidzela, Janička žltyvlas zamurovac dala. Mulare, mulare*), pytam vas preboha, spravcež’ mi okenko do mileho dvora. Ešce te mulare nedomurovali, už teho Janička na mare klasc mali. Slyšela Hanička pervše zvony zvonic: Puscež’ ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička druhé zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička trece zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me serdce boli. Ona ju puscila; na cinter bežala — a na Janičkovi vyrostla dulija.**) A na Janíčkovi vyrostla dulija, a na tej Haničke drobna rozmarija. A vy všecke ludze, ktere tu stojice, kejc se dvoje schodzi, pobrac še jim dajce. Ja nesčasna matka tak jim zavidzela, dve duše zmarnila, sama skamenela.

Bartoš 1901 / 0035 | To Unínské poľe (7%)
To Unínské poľe na čérno zorané, Dorałkovú krv'ú kołem spoľévané. Uninščí zemané snáď chľeba nemáte? Při Tureckých žitách ľudi zabíjáte. Tetko Dorałkova, nic sa neľakajte, vašému synovi bíłú plachtu dajte. Můj synáčku miłý, dybys ně chceł ožit, věru bych ti dała košełku złatém šit. Nechcu já, mamičko, košełky takovéj, už sem dávno čekáł téj smrti takovéj. Už Dorałka nesú młádenci pod věnci, a Rafajú vedú katé k šibenici. Jeho frajírenky třema řady stáły a tak naříkały jak by hudci hráľi. Jak by hudci hráľi, uherská muzika, ked Dorałka nesły hore do cinterka.

Smutný 32/012 | Zahrajte ně hudci já su synek (7%)
Zahrajte ně, hudci, já su synek

Smutný 21/027 | Hudci milí hudci vy pěkně hrajete (7%)
Hudci, milí hudci, vy pěkně hrajete

Erben 7/001 | Vandrovali hudci (7%)
Vandrovali hudci, dva pěkní mládenci. Řek' jeden druhému, bratr bratru svému: „Slyšíš, milý bratře! vímť já dřevo krásné. Dřevo javorové, na housličky dobré. Pojďme, je utněme, houslí nadělejme. Houslí mně a tobě, ať zahrajem sobě.“ Když ponejprv ťali, dřevo zavzdychalo. Když podruhé ťali, krev se vy prýštila. Když potřeli fali, dřevo promluvilo: „Nesekejte, hudci, vy pěkní mládenci! Však já nejsem dřevo, jsem já krev a tělo. Jsem pěkná děvečka tu z toho městečka. Matka mě zaklela, když jsem vodu brala. Když jsem vodu brala, s milým si postála: Abych zdřevěněla a javorem byla. Javorem vysokým s tím listem širokým. Jděte, hudci, jděte, mé matce zahrejte. Zahřejte u dveří o té její dceři.“ Hudci počnou hráli, matička plakati. „Nehřejte mi, hudci, vy pěkní mládenci! Nic vy mi nehřejte, v srdce nebodejte. Dosti já hoře mám, 1) když dcery své nemám. Přenešťastná máti, co klne své děti!“ 1) Mám já dosti hoře po dceři Barboře.

Smutný 45/034 | Hudci milí hudci vy pěkně hrajete (7%)
Hudci, milí hudci, vy pěkně hrajete

Galko 1/053 | Išli hudci horou (7%)
[: Išli hudci horou, :] [: horou javorovou. :] [: Našli drevo krásno, :] [: na husličky hlasnô. :] [: Iba ho zotnime :] [: a sebou veznime. :] [: Prvý raz zaťali, :] [: íverčok vyťali. :] [: Druhý raz zaťali, :] [: do krvi preťali. :] [: Tretí raz zaťali, :] [: taký hlas počuli.: :] [: Není som ja drevo, :] [: drevo javorovo, :] [: ale som ja dievča :] [: z mesta richtárovo. :] [: Na vodu som išla, :] [: neskoro som prišla. :] [: Mamka ma zakliala, :] [: by kameň ostala; :] [: kameňom meravým, :] [: drevom javorovým. :] [: Kupa skamenela :] [: meravým kameňom, :] [: ja som zdrevenela :] [: zeleným javorom. :] [: Ta vy, hudci, chojte :] [: pred mej mamky vráta, :] [: a tak jej zahrajte, :] [: žiaľu jej dodajte: :] [: Toto sú husličky :] [: z tej vašej Aničky. :] [: Toto je podstavka, :] [: vašej dcérky hlávka. :] [: Toto sú strunočky, :] [: jej žlté (zlaté) vlásočky. :] [: Toto je sláčičok :] [: z jej bielych ručičok. :] [: Toto sú kolčoky, :] [: jej biele pršťoky. :] [: Keď matka slyšala, :] [: na okno bežala: :] [: Ach, vy hudci smutní, :] [: choďteže preč, choďte. :] [: Choďteže preč, choďte :] [: a žiaľ mi nerobte, :] [: však ho ja dosti mám, :] [: že Aničky nemám. :]

Smutný 15/023 | Hrajte jí hudci hrajte jí a (7%)
Hrajte jí, hudci, hrajte jí a vy kmochačku

Galko 1/174 | Ešte sa raz obzrieť mám (7%)
Ešte sa raz obzrieť mám k tým zvolenským zahradám, mám tam jedno potešenia, ešte raz naň zavolám. Ej, volala, volala, ručičku mu dávala; keď sa oni rozlúčali, priamo ona tam skonala. Starala (Stázala) sa mamka má, kde mi pán boh dobre dá; v tom zvolenskom cintoríne, tam mne môj dom vystavia. Tam já budem tuho spať, tam mne budú hudci hrať; tam mi budú pekní mladí gavalieri tancovať. Graca, rylo, motyka, to je moja muzika, tá ma bude odprevádzať do môjho pokojíka. A na nebi hviezdičke, to sa (budú) moje družičke, a na nebi ten najvyšší, to je môj najmilejší.