Smutný 31/005 | Co ty ženy ej pohlédajú o

8 words

Smutný 31/005 | Co ty ženy ej pohlédajú o (100%)
Co ty ženy, ej, pohlédajú o mů hlavičku

Sušil 1182 | Co ty ženy na mne majú (98%)
Co ty ženy na mne majú, dycky na mne pohledajú. Rády by mne připravily o můj vineček zelený.1) Můj vínečku fijalový, vila sem ťa šuhajkovi. Vila sem ťa helekaja, rozpletám ťa naříkaja. Je-li tady kdo z rodiny, můj tatíček roztomilý? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať? Je-li tady má rodina, má maměnka roztomilá? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať?

Sušil 1181 | Co ty ženy na mne (96%)
[: Co ty ženy na mne majú, :] dycky na mne pohledajú.

Sušil 1830 | Ráda na púť chodím kostel navštěvuju (95%)
Ráda na púť chodím, kostel navštěvuju, ráda sa v něm modlím, vlasy si zpravuju. Chlapci na mňa pohledajú, oni na mňa pozor dajú, když já z kostela půjdu. Co je po domečku pěkném, malovaném, jako po lůžečku pěkném vystýlaném; sama na něm líhat musím, svůj mladý věk trávit musím jako panna v klášteře.

Sušil 1362 | Bože můj nebeský (95%)
Bože můj nebeský z vysokého neba, nemožu se najest služebného chleba. Ja kdy si ho krájím, všecí pohlédajú, mne ubohú dívku slza polévajú. Ukrojím si krajíc, nenajím se ho nic, u maměnky skybku, ta je mně k užitku.

Bartoš 1901 / 0199 | Maľúčká sem byla dyž sem (95%)
[: Maľúčká sem byla, dyž sem sa zrodiła. :] Chłapci na mňa pohľédajú, na mé noženky pozor dajú, dyž já du z kosteła.

Sušil 0276 | Ode mlýna k hájíčku (5%)
Ode mlýna k hájíčku cesta ušlapaná; kdo tu cestu ušlapal, ten mynářku miloval. Kluče, kluče na dveře: Je-li mynář doma? Mynář šel na mlýnicu, mele réž a pšenicu. Jak to mynář uslyšel, do sednice běžel a popadna sekerku uťal jemu hlavěnku. *) Šla mynářka pro vodu, pro vodu studenú, našla tě tam hlavěnku převelice raněnú. »O, hlavěnko, hlavěnko, kam’s poděla tělo?« Tělo je ve mlýnici na dubové lavici. Ach, mynáři, mynáři, co ste udělali, že ste mému milému tu hlavěnku uťali! »Dy sem uťal, uťal sem, do vody sem vhodil, aby lidi viděli, kdo mně za ženú chodil.« O, mládenci, mládenci, nemilujte ženy, já sem ženu miloval, až sem pro ňu život dal.

Erben 3/042 | Když jsem si tě nevzal (4%)
Když jsem si tě nevzal za ženušku, já si tě vyvolím za družičku, abysi mně eště poslúžila, na mú hlavu věnec položila. „To se tě, muj chlapče, nemůže stát, já tě ho pro lítost nemůžu dát, pro pláč do kostela nemůžu jít – o lásko fortelná, musíš vodjít!“

Erben 4/077 | Když jsem šel z hospody domu (4%)
Když jsem šel z hospody domu, to o půl noci, neměl jsem já pražádný strach s té tmavé noci; když jsem já přišel domů, klepal jsem na svou ženu: „Otevři mně má ženuško, já už jdu domů.“ Tu mne začls má ženuška smutně vítati, mou paruku kopuletou s hlavy škubati, a to bylo vítání do božího svítání, tu jsem dostal od své ženy trpké snídaní. Smutně zpomínal jsem sobě na pana sládka, že ho někdy porodila neštastná matka; on dobré pivo vaří, kapsa nehospodsří: teď jsem dostal za pokutu – musím drát peří.

Sušil 1604 | Ach můj Bože némiléjší (4%)
Ach, můj Bože némiléjší, jaký nám nastaly časy! O, císaři, zlá novina, že má otec vésti syna. Dy sme na voze sedali, děvčátka vo nás plakaly, má maměnka hrubě stará, ta mně těžko vechovala. A ve, milí kamarádi, keři ste mně měli rádi, poďte se mnó, nemeškéte, potěšit víc nepřindete. Já mám kyrys na svém těle, nebojím se nepřítele, nepřítele, ani Turka, neudělá mně nic kulka. Ani kulka, ani šable, protože mám kříž na hlavě, kříž na hlavě vocelové, že sem synek vokované.

Sušil 0841 | Slunečko zachádí (4%)
Slunečko zachádí, aj, za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi. Debech já věděla, co můj milé dělá, nestarala bech se, bela bech veselá. Debech já věděla, kde můj milé vuře, já bech tam běžela po hedbávné šňůře. Ale von nevuře, a von těžko stůne, je tuze raněné a von brzo umře. Milá k němu přišla, vode mu podala, pěkném bílém šátkem hlavo zavázala. Dež mu jo vázala, žalostně plakala, čeho sem se, milé, čeho dočekala. Bohutické krchov pěkně malovaný, na něm vodpočivá moje potěšení. Dež já vokolo do, srdečko mě bolí, dež já se podívám na tvůj hrobek nový. Na tvůj hrobek nový, jak ty tam ležíš sám, na něm se rozvíjá červené tulipán.