Sušil 1763 | A mom jo křepelenku

13 words

Sušil 1763 | A mom jo křepelenku (100%)
A mom jo křepelenku, ona pěkně zpivo: Podź požać, podž požać, moja roztomilo.

Sušil 1882 | Dobře mi je dobře mi je (51%)
Dobře mi je, dobře mi je bez žene, možu se pić od něděle do střede, a jak už přijdzě ta prvša středa, ženička křiči, běda, proběda, podz domů, můj mužičku, už si se napiul trošičku, a ja ci dycky zpivom taku pěsničku. Něch mne tež tu, ma ženičko, ze dva dni, budzě po tem ze mne člověk šikovny. A jak už přepiul penize všecky, mo ženičko, přiněs chleba za česky. Podz domů, můj mužičku, už si se napiul trošičku. A což jo mom dzělaci s taku ženičku.

Sušil 0654 | Mom jo řodku marijanku (51%)
Mom jo řodku marijanku, to pro tebe, švarny Janku. Mom jo řodku karafije, kero panna, vinky vije. Mom jo řodku, mom hřebičku, to jo chovom na voničku. Mom jo řodku baziliky, a to pro ty švarne synky. Mom jo řodku, mom poleje, to jo chovom pro zlodzěje.

Černík 1908 / 037 | Mám mám (48%)
Mám, mám krepelenku, ona pekně zpievá, chojce žac, chojce žac, už sa rozednievá. Mám, mám krepelenku, zlámala si nožku, podaj mi, dzievečka, bystréj vody trošku. Mám, mám koňa šimla, ten ma dobré nosí, po horách, po dolách, po zeleném lesi. Mám, mám koňa šimla, on mi něsce stávac, a ja viem, čo mu je, němám čo mu dávac.

Sušil 1839 | Vyletěla křepelenka z prosa (48%)
Vyletěla křepelenka z prosa a já za ňú bosulenka bosá. Mosím sa já našej mamky pytat, mám-li já tu křepelenku chytat. Chytaj si ju, můj synečku, chytaj, enom sa jí pérek nedotykaj. Jak sa ty jéj jednú pérka dotkneš, hnedky její pravú nožku potkneš.

Sušil 2064 | Všecke moche z lesa jedó (4%)
[: Všecke moche z lesa jedó,:] komárovi ženo vezó. Komár všecke vtáke pozval, jenom jedné sove nezval. Jak se sova dověděla, hned na svadbo přeletěla. Sedla sobě na kraj pícke, spívala sobě pěsničke. Tři pěsničke vespívala a tak se do pláče dala. Vzal jo brablec v první tanec, šlápl jí na pravé palec. Jenom brabče s upřímností, polámu ti všecke kosti.

Sušil 0841 | Slunečko zachádí (4%)
Slunečko zachádí, aj, za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi. Debech já věděla, co můj milé dělá, nestarala bech se, bela bech veselá. Debech já věděla, kde můj milé vuře, já bech tam běžela po hedbávné šňůře. Ale von nevuře, a von těžko stůne, je tuze raněné a von brzo umře. Milá k němu přišla, vode mu podala, pěkném bílém šátkem hlavo zavázala. Dež mu jo vázala, žalostně plakala, čeho sem se, milé, čeho dočekala. Bohutické krchov pěkně malovaný, na něm vodpočivá moje potěšení. Dež já vokolo do, srdečko mě bolí, dež já se podívám na tvůj hrobek nový. Na tvůj hrobek nový, jak ty tam ležíš sám, na něm se rozvíjá červené tulipán.

Bartoš 1901 / 0581 | Deš sem šil do Tuřan do (3%)
Deš sem šil do Tuřan do kostela, potkal sem panenko, hezká bela: pěkná bílá, malovaná, dala mně jablíško z její klína. Já sem bel syneček nerozomné, snědl sem jablíško nekróžlené; jak sem ho sněd, hnedky sem zbled: Navrať mně, má milá, mó kráso hned. Proč bech ti já jo zas navracela, deť sem já jo s tebó neztratila; kdes jo ztratil, tam jo hledé, poctivé panence pokoja dé.

Bartoš 1901 / 0615 | Poď má milá poď k mozice (3%)
Poď má milá, poď k mozice, prosím ti velice, vodvalíš mně těžké kameň to vod mýho srdce. Moja milá k mozice šla, meze dveřma stála, a dež sem jo na tanec bral, smotně tancuvala.

Sušil 2027 | Šafářova dcera hokradla hosečko (3%)
Šafářova dcera hokradla hosečko, hokradla hosečko chlapcům na kytečko. A jož jo tam vedó, čím jo mrskat budó? Březovó metličkó; hokradla hosečko. Papákova dcera ukradla húsera, ukradla húsera, nesla do kláštera. Nesla do kláštera, aby se modlili, aby hezcí chlapci za ňú chodívali.

Sušil 0862 | Co mi doš mo milo (3%)
Co mi doš, mo milo, jak od tebě půjdu? Hedbovno šatečku, jak na ňu napřadu. Ach, už sem napřadla a i namotala, už sem ju, synečku, i do tkoča dala. Dala sem ju dzělać všelijake formy, jo sem si myslela, že si synek švorny. A tys je śvidraty na obě dvě oči, to moje srdečko žalem se rozskoči. Žalem se rozskoči, žalem něskonanym, že z meho věnečka listky opadaly. Listky opadaly, ratolesci stojo, něbudu, synečku, něbudu ja tvoja.