Poloczek IV 144 | Mam ja lučku

3 words

Sušil 1449 | Lúka sečená tráva zelená (100%)
Lúka sečená, tráva zelená, alenkovščí pacholíci jako malena. Ale ne všecí, jenom nekeří, keří majú za klobúkem pávové peří. Lúka sečená, tráva zelená, alenkovské panenky jako malena. Ale ne všecky, jenom nekeré, keré majú na rukávcech pantle zelené.

Sušil 0052 | Na nedělu raničko (99%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)

Galko 1/131 | Neožením sa ja v jaseni (99%)
Neožením sa ja v jaseni, lebo ja mám kabát deravý; ani v zime, keď sú mrazy, nemám na bundu peňazí, ani na jar, keď je blato, nemám súcich čižiem na to. Ale sa ja ožením v lete, keď je všetko v poli vo kvete; keď sa lúky zelenajú a bučiny rozvíjajú, keď sú ovce na salaši, vtedy pôjdem ku Mariši. Vezmem si ja dievča z Šariša, meno bude mati Mariša; oči bude mati sivé a len ku mne prívetivé, líčka biele a červené a srdiečko ku mne verné!

Galko 1/267 | Jano, Jano, zle gazduješ (99%)
[: Jano, Jano, zle gazduješ, :] [: rád krčmárky navštevuješ. :] [: Jano, Jano, zle gazduješ, :] [: nikdy doma nenocuješ. :] [: Jano, Jano, zlý si gazda, :] [: prázdna ti je každá brázda. :] [: Jano, Jano, čo na zimu, :] [: keď neseješ oziminu? :] [: Jano, Jano, chleba nemáš, :] [: čímže tie deti vychováš? :] [: Jano, Jano, kujú kosy, :] [: a ty sedíš v krčme bosý. :] [: Jano, Jano, poďže domov, :] [: poď na lúku s tvojou ženou. :] [: Jano, Jano, nedbáš o mňa, :] [: aká som ja žena biedna! :]

Galko 1/203 | Anička maličká, poď si ko mne hopkať (99%)
Anička maličká, poď si ko mne hopkať, [: kúpim ti čižmičky, čo ti budú klopkať. :] A ja si nesadnem ku tebe, môj milý, [: lebo by ma tvoje očká očarili. :] Tvoje čierne očká sú jak lúče neba. [: Ach, bože, prebože, dajže mi len teba. :]

Sušil 1622 | Něvandruj moj miuý něvandruj sám (99%)
[: Něvandruj, moj miuý, něvandruj sám, :] veliké neščasci po tebe dám. A jak že já němám vandrovac sám, kedz já kamarádov žádných němám. Nětřeba ci, miuý, kamaráda, pojmi ma za ruku, pojdzem ráda. Tam dolu za horú na tej lúce, tam si my podáme pravé ruce. Ně tak ruce, ně tak, jako líčka, moja přežalostná frajirečka.

Galko 1/148 | Na rováš, mamičko, na rováš (99%)
Na rováš, mamičko, na rováš, komu to dievčatko vychováš? Tebe to, Ďuríčko, tebe to, ak pánboh dá zdravia, na leto. Na leto, na leto horúce, budem sa prechádzať po lúce; po lúce, po lúčke zelenej, pri studni, studničke studenej. Krajšia som, Ďuríčko, ako ty, lebo mám záponu z tafaty. Keď ty máš záponu z tafaty, ja mám zas vo vačku dukáty.

Sušil 2044 | Či je to lučka zelena? (99%)
[: Či je to lučka zelena? :] [: Je na ni travěnka sečena. :] Čija by byla? Fojtova; sekli ju synove oba dva. A jak ju oni posekli, oba na galanku hleděli. A ja ji něchcu, vem ju ty, bo ona ma zadek zepsuty.

Galko 1/114 | Mám ja lúčku v hlbokej doline (99%)
Mám ja lúčku v hlbokej doline, na nej tráva ďatelinka nikdy nevyhynie. A tá tráva ďatelinka hustá, keď ju švárny šuhaj kosí, len sa mu tak šústa. Mám ja kosu nakovanú dobrú, ona kosí, lebo musí, ďatelinku drobnú.

Sušil 1073 | Za našima okny (99%)
Za našima okny zelena travička, přelecěla přes ňu dzivoka husička. Lecěla, lecěla, něvim, kady padla; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu Napajadla? Lecěla, lecěla z Uher do Moravy; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu vinohrady? Přelecěly husky přes petřvalske lučky, podaj mi, ma mila, tej svojej pravej ručky. Ja bych ci podala, synečku, baj obě, dybych ja vědzěla, že ty mne vezmeš sobě.

Galko 1/111 | Ach, bože môj, pane môj, čo mám hriešna (99%)
Ach, bože môj, pane môj, čo mám hriešna robiť, [: pohneval sa ten milý môj, prestal ko mne chodiť. :] To by tak zle nebolo, ale sa oženil, [: a tu našu vernú lásku do konca už zmenil. :] Budem ja mu želati, by sa mu tak stalo, [: žeby to jeho veselie dlho netrvalo. :] Žeby šťastia, ni zdravia, ni svedomia nemal; [: keď prvý raz von vystúpi, žeby nôžku zlámal. :] Neďaleko von vyšol na zelenú lúčku, [: koník sa mu kus potočil, zlámal si on rúčku. :] Pravda je to, pravda je, čo milá zakľaje; [: kto sa falošne miluje, že mu bôh nepraje. :]