Sušil 2113 | Uhynula na salaši slanina slanina slanina

35 words

Sušil 2113 | Uhynula na salaši slanina slanina slanina (100%)
Uhynula na salaši slanina, slanina, slanina. Hovorili na našého Martina. Martin ale k živém Bohu přisáhal, že on ani na slaninku nečahal. Vzal prý sobě ze slaninky len kúsek, až prý ostal na hambálku motúzek.

Bartoš 1901 / 1186 | Ked já puojdem povandrujem (25%)
Ked já puojdem, povandrujem, [: puojdeš má miłá se mnú; :] opereš mi košeľenku, [: ked budu ju mat čiernú. :] Opereš ju, naškrobíš ju, [: by boła pekná bijéłá, :] aby ľudé hovoriľi, [: žes Ty frajerka verná. :]

Černík 1908 / 016 | Něver šohajkovi (17%)
Něver šohajkovi, jako temu hadu, on má nad dzievenkú dzevjaterú zradu. Něver šohajkovi, čo sa ci prísahal, ta jeho prísaha do pekla dosahá. Něver šohajkovi, čo sa ci len duší, lebo má šohajko děvjadesjac duší. Na jazyku dušu, pod jazykom má jad, nědaj sa mu dzievča, nědaj sa mu podvjasc. Něver šohajkovi, ani len mu něver, dokel si něklakně pred oltár na kameň. Pred oltárkom klečí, ešče bokom bočí, jako by oklamal moje čierné oči.

Sušil 0977 | Pověz mně synečku (17%)
Pověz mně, synečku, jestli si mě vezmeš, a jesli nevezmeš, vrať zelený věnec. Já si tě nevezmu, věnec ti nevrátím, radši ti, má milá, dukáty zaplatím. Dybys mně zaplatil jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek. Dybys mně zaplatil jak na hrušce listí, ty mně nezaplatíš té mé poctivosti. Zpomeň si, synečku, na přísahu svoju, jak si mně přisahal drža ruku moju. Mělas ty, má milá, na přísahu nedat, mělas ty, má milá, poctivosť zachovat. Podívej se, milá, na tú suchú lindu, až se rozzelená, teprv k tobě přindu! Podívej se, milá, na tú suchú březu, až se rozzelená, teprv si tě vezmu.

Sušil 1033 | V tom račickým zámku (17%)
V tom račickým zámku měl jsem já galánku, dyž jedna hodina byla, teprv mě vyprovodila. Vyprovodila mě až k té myslivárně, až k tomu hustému boří; mé srdce k ní láskó hoří. Ach, Bože, můj Bože! Snad to byt nemože, bych tě, má Terezko, dostal; na věky bych v smutku ostal. Ach, vy rodičovi, co ste vy takoví, že nás spolu rozvádíte, snad se pomsty nebojíte?

Sušil 0264 | Bože můj nebeský (17%)
Bože můj nebeský, jdú na mňa tesknosti, že můj milý leží ve velkej nemoci. Dybych já věděla, že jemu pomožu, zajela bych já mu pro červenú růžu. Nehledaj, má milá, tej červenej masti, už je má hlavěnka porúbaná dosti. Dyby já věděla, že mně míníš umřít, dala bych já tobě košelku zlatem šit. Nedávaj, má milá, košelky zlatem šit, a pros Pána Boha, abych mohl okřít. Podaj mně, má milá, šablu zrcadlnú, nech sa já podívám, jak mně líčka blednú. Jak mu ju podala, na straně ostala; kdo ti tu radu dal, bys u mňa nestála? Dala mně ju, dala, má stará matička,, by mňa neseťala tá tvoja šablička. Byl bych ti udělal svadbu bez ohlášek, až by mně byl ostal krvavý palášek.

Erben 2/272 | Dej Bože! Barboře (12%)
Dej, Bože! Barboře Martina s kosou, aby jí nasekal travičky s rosou. Než trávy nasekal, kosa mu spadla; než kosu nasadil, tráva mu zvadla.

Erben 4/072 | Už ho vedou Martina (12%)
Už ho vedou Martina, kapsa se mu ztenčila: hrajte mu, trubte mu, muzikáři, marš, aby měl Martinek před ženou kuráž! Už ho vedou přes zahradu, jeden napřed, druhej zadu: hrajte mu, trubte mu, muzikáři, marš, aby měl Martinek před ženou kuráž! Už ho vedou, Martina, kapsa se mu ztenčila: co pak řekne jeho žena, stará Mařena?

Bartoš 1901 / 1365 | Ach šiła rubáč rukávce (12%)
[: Ach, šiła rubáč, rukávce, :] [: dała čarovať cigánce. :] [: Ach, cigánečko majmiłá, :] [: přičaruj ty ně Martina. :] [: Ach, takového pěkného, :] [: za pů třinásta rynského.:]

Sušil 0543 | Chodí Martin po dědině puača (10%)
Chodí Martin po dědině puača, umřeua mu [: Kateřinka, Kača. :] Ja, nepuač ty, Martine, Martinku, možeš si vzít našu Ulianku. Ja, co je mně po tej Uliance, pobiją ju, uteče k maměnce. Lepší byua moja nebožčička, sčebotaua jako uaštovička.

Sušil 2073 | Stupavčí chlapci (10%)
Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Oni se vysmějú z chudobných děvčátek, a sami nemajú košulí na svátek. Košulí na svátek, na všední den botů, oni se vysmějú, jeda na robotu. Hore, chlapci, hore, děvčata dolinú, stupavčí pacholci žebroty neminú. František Kohútků bude kapitánem, bude šit míšečky, seďa za špitálem. Janíček Vaverdů, ten jich bude nosit, Josef Mikulčáků bude do nich prosit. Martin Nedopilů veliký hrdina, nemohl zaplatit za půl másu vína. Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes.