Erben 4/105 | Sedla moucha

12 words

Erben 4/105 | Sedla moucha (100%)
Sedla moucha na pavouka: pavouk se rozzlobil a mouchu rozdrobil – moucha hloupá!

Erben 5/109 | Rozzlobil se švec (33%)
Rozzlobil se švec pro mizernou věc: že ho blechy štípaly; neměl na ně posady – udělal si klec!

Erben 4/103 | Tázala se kočka kočky (33%)
Tázala se kočka kočky, má-li kocour pazoury? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: jak by lízal do doury?“ Tázala se kočka kočky, má-li kocour koťata? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: vždyť je to náš pantáta!“

Erben 4/086 | Roztrhaný kalhoty (33%)
Roztrhaný kalhoty, vítr do nich fouká; budu si je zašívat: pavouk niti souká!

Sušil 2260 | Vyletěl sokol na zelený bor (0%)
Vyletěl sokol na zelený bor1) a sobě zaspíval, až se háj rozlíhal, královnu volal. Královno milá, král tebe volá, abys k němu vyšla, nebyla tak pyšná, sama jediná.2) Králka nevyšla, poslala posla. A ty, milé posle, spravuj mně to dobře jako já sama. Posel spravoval, sobě namlóval, tó krásnó děvečko v růži, ve věnečko sobě namlóval.3) A vy, vozičé, spravujte biče,4) koně zapřihejte, voze vytlačujte, pro paní jeďte. Pro paní jeli, lidi hleděli, co to za panenka, co to za hraběnka v kočáře sedí.5) Sedí u ní pán, ten syneček sám, chtěl oklamat děvečku v růžovém věnečku, oklamal se sám.

Sušil 2159 | Heliška v kole tancuje (0%)
Heliška v kole tancuje, ráda mládence miluje. Přemá milá, roztomilá Heliško, věrná tovaryško. Pohlaď si svoju hlavičku tak jak hladkó laštovičku. Přemá milá atd. Pohlaď si svoje léčičky, tak jak červené růžičky atd. Vyber ty sobě z těch pěti, (Anebo z dvaceti, desíti atd.) kerá tebe bude chceti. Třeba tutohle na koncu, ja, v tom růžovém ve věncu. *) Heliška v kole tancuje, ráda mládence miluje … **) Málo nás, málo nás, poď ty, Marjánko, (anebo jak se jmenuje) mezi nás. ***) Má nejmilejší paní Heliško, sedni na stoličku, obuj sobě boty, půjdem do roboty; obleč sobě sukni zelenou, půjdem na mši svatou atd. Pak Eliška vstane a, vyberouc si jednu, s ní tancuje.

Erben 7/053 | Když se hory zelenají (0%)
Když se hory zelenají, modrým kvítím prokvětají, Matka boží po nich chodí, hledající svého syna: „Viděli jste mého syna?“ – „My jsme jeho neviděli, jak ve čtvrtek při večeři. On tam sedí s apoštoly a rozdává tělo boží: Těla mého požívejte a mou krví zapíjejte, na můj zákon pamatujte.“

Sušil 2234 | Tulemy se tulemy (0%)
Tulemy se, tulemy, koleda, hej! Mladěnečkův hledamy, koleda, hej.*) Nědalečko smy zašly a už smy jich tu našly. Seďa sobě za stolem, kulu sobě tolarem. Seďa sobě na stolku, piju sobě rozolku. Šeda sobě jako pan, při nich stoji piva žban. Seďa sobě na stolku, chystaju nam po vdolku.

Erben 7/035 | Ráno vstala posnídala (0%)
Ráno vstala, posnídala, po snídaní husy hnala. Hnala, hnala na trávníček, na zelený jetelíček. Na vršíčku sobě sedla, ze slziček věnec vila. Než ten věneček dovila, třikrát padla a omdlela. „Zamčené jest moje srdce, sám pán Bůh ví, kdo má klíče. Ach, vím dobře, kdo klíče má, komu jsem je sama dala!“ Teče voda od hor dolu: „Pojď“, má milá, půjdem spolu.“ „Jaké jest to,putování, když jsme spolu neoddáni?“ „Stoji kostel v černém lese, pojď, má milá, oddáme se!“ „Jaké jest to oddávání, když rodiče tomu brání!“ „Tam v kostele páter káže, ten nám štolou ruce sváže. Sváže, sváže – nerozváže, až sám pán Bůh s nebe zkáže.“

Erben 2/024 | Mračí se mračí (0%)
Mračí se, mračí, že bude pršet: za naším humnem zelenej vršek. A na tom vršku širokej kámen: chlapec s panenkou sedává na něm.

Bartoš 1901 / 0067e | Jede forman maninú (0%)
[: Jede forman maninú :] [: zbójník za ním březinú.:] [: Počkaj, forman, nenáhľaj,:] [: štyry koně vypřahaj.:] [: A pátého vraného,:} [:já si sednem na něho.:] [: Ja ked si ty taký pán,:] [: vypřahaj si koně sám.:] [: Keby było při poľi,:] [: nebył bych ti po vůľi.:] [: Aľe že je při horách,:] [: při zbojnických komorách.:] [: Vy by ste ňa zabiľi, ] [: do chrastiny hodiľi.:] [: Děti by ňa płakały,:[ [: že tatíčka neznały.:] [: Žena by ňa želeła,;] [: že se mnú máło žiła.:]