Erben 4/086 | Roztrhaný kalhoty

13 words

Erben 4/086 | Roztrhaný kalhoty (100%)
Roztrhaný kalhoty, vítr do nich fouká; budu si je zašívat: pavouk niti souká!

Erben 4/105 | Sedla moucha (38%)
Sedla moucha na pavouka: pavouk se rozzlobil a mouchu rozdrobil – moucha hloupá!

Erben 2/590 | Teče voda proti vodě (32%)
Teče voda proti vodě, vítr do ní fouká – má panenka modrooká z okenecka kouká. Nekoukej ty z okenecka, vyjdi radši před dům: jest-li že mi dáš hubičku, já ti jich dám sedům. Než bych já ti jednu dala, radši ti jich sto dám; aby lidé nemluvili, že tě ráda nemám.

Erben 2/224 | Vítr fouká od Podlážek (32%)
Vítr fouká od Podlážek, má panenka jak obrázek; vítr fouká od Podlážek, zima, zima, zima je. Topěj‘, kouří se z vesničky, vem mě, holka, do světničky, topěj, kouří se z vesničky, zima, zima, zima je.

Erben 3/219 | Měla jsem já muže – (17%)
Měla jsem já muže – ach Bože milý! teď na něj zpomínám každičkou chvíli. Přeškoda mého manžela, že jsem ho smutná ztratila! Nařezal řezanky, nasekal trávy, slepice ohledal, podojil krávy. Přeškoda atd. Dvoreček mi zamet, naštípal dříví, v kamnech mi zatopil, vyčistil chlívy. Přeškoda atd. Vody mi nanosil, uvařil jídla: přec neužil se mnou dobrého bydla. Přeškoda atd. Nití mi nasoukal, přebíral kroupy: a já mu říkala: ty troupe hloupý! Přeškoda atd. Já měla kalhoty a on měl sukni; proto mi nastali časové smutní! Přeškoda atd. Měla jsem manžela vždy po své vůli: nyní mám manžela, maže mě holí! Přeškoda mého manžela, že jsem ho smutná ztratila!

Erben 2/630 | Nechoďte vy do Pušperka (13%)
Nechoďte vy do Pušperka, do ty maly dědiny: je tam málo hezkejch holek, nemají tam peřiny; já jsem přišel za jednou, ona spala na seně, hlavu měla zavázanou v roztrhaný zástěře. A já jsem si postěžoval, že mně tuze je zima; a ona mně povídala: „Jdi, lehni si do sena.“ A já nechci, nepudu, máma by se mně smála, že jsem přines na kazajce sedům votýpek sena.

Erben 2/139 | Nechoď má milá do lesa (13%)
Nechoď, má milá, do lesa, padá studená rosa; střevíčky máš starý, cely roztrhany, musela bys jít bosa. Nechoď, má milá, do lesa, je tam veliká rosa: máš střevíčky maly, což by rozmokvaly, přišla bys domu bosa.

Erben 5/113 | Bota leze voknem (13%)
Bota leze voknem, švec ji volá: „Pod sem! máš-li něco roztrhaný, zašiju to koncem.“ Kramflekovy šídlo, to dělalo dílo: vyskočilo na verpánek, přerazilo bidlo. Ten kulatej kámen, ten skočil do kamen, z kamen zase do police – už je tomu amen.

Erben 4/035 | Když bylo to pivo drahy (13%)
Když bylo to pivo drahy, tenkrát bylo zle: já měl kabát roztrhaný celý na sobě; nejčko pivo laciny, já mám kabát zas jiný – jen že visí na hřebíku u židoviny!

Bartoš 1901 / 0241 | Nechodívaj synku k nám (13%)
Nechodívaj, synku, k nám, neráda tě vidím, roztrhaný kabát máš, já se za to stydím. Příjdi k nám až v neděľu, až budeš mět šaty, já tě ráda uhľídám, panímáma taky.

Sušil 2080 | Dyby mi Pan Bůh dal (10%)
Dyby mi Pan Bůh dal takovu panenku, ja, takovu to panenku, aby ona sama syna porodila, a zas pannu byla. A dybych ja měla syna poroditi a zase panenku byti: to by si mně musel kolebečku dělať a do ni neťati.1) Dybych ja ti musel kolibečku dělať a razu do ni neťati, ty bys mně musela košulenku šiti bez jehly, bez niti. Dybych ja ti měla košulenku šiti bez jehly a bez niti, ty by si mně musel ze slamy ovesnej hedbavi naviti. Dybych ja ti musel ze slamy ovesnej hedbavi naviti,2) ty by si musela všecky hvězdy sčisti, co na nebi sviti. Dybych ja ti měla všecky hvězdy sčisti, co na nebi sviti: Ty by si mně musel taky žebř udělať, co bych tam mohla vylezti. Dybych ja ti musel takovy žebř dělať, co bys tam mohla vylezti, ty by si musela ty by si musela všecku vodu vyleti. Dybych ja ti měla z červeneho mořa všecku vodu vyleti, ty by si mně musel taku putnu dělať, co by mohla do ni vjiti.3)