Sušil 2225 | Kdepak jsi bejvával

56 words

Sušil 2225 | Kdepak jsi bejvával (100%)
Kdepak jsi bejvával, kozle můj? Ve mlejně za práška,1) pane můj. Copaks tam dělával? Prach smetal pometlem. Kdepaks tam spávával? Na peci, na peci. Copaks tam jídával? Ořechy, ořechy.2) Čímpak tě bívali? Koštištěm, koštištěm. Jak jsi tam plakával? Be éé, be éé. Kdy se ženit budeš? Za rok, za dvě leta. Jakou máš nevěstu? Kozičku rohatou.

Sušil 2224 | Kampak povandruješ (55%)
Kampak povandruješ, kozle můj? Do Drážďan, do mlejna, pane můj. Co tam dělat budeš? Násypky přenášet. Copak tam jest budeš? Vopišky s plevama. Copak tam pit budeš? Vodičku z vantroka. Kdepak líhat budeš? V kuchyni u pece. Čímpak se přikryješ? Pometlem od pece. Kdy se ženit budeš? Za štyry neděle. Kerou si brat budeš? Kozičku Vavrovu. Jaky dáš koláče? Co vlezou do pece. Pročpak tak veliké? Taky dám kozičce. Jak budeš tancovat? Hup hup hup, šupšupšup. Jakpak budeš zpívat? Bebebe, mememe.

Sušil 1676 | Oj vim ciť ja v poli (11%)
Oj, vim ciť ja v poli lisku, na ni ořechy, něbuděš měć, ma panenko, se mnu pocěchy. [: Oj, hoje, hoje, děvče moje, :] se mnu pocěchy, luskać ořechy. Měla sem ja milučkeho, velmi švarného, a přišli mi vojačkove a vzali mi ho. Oj, vojačkove, něchtež mi ho, bo ja němožu być bez něho, bez milučkého, velmi švarného. A my ho tu něněchamy, švarna děvečko, choć by si ty vyplakala černe očičko. Choć by si vyplakala obě, to my ho něněchamy tobě, švarna děvečko, černe očičko.

Erben 5/397 | Až já odtud pryč pojedu (11%)
Až já odtud pryč pojedu přes ten zelenej sad, ohlídnu se na vše strany, kde jsem bejval rád; kde jsem já rád bejvával, hezké holky miloval: nynčko musím mašírovat, nechat milováuí. Můj koníček z hnědá vraný pode mnou skáče; má panenka černovoká žalostně pláče: Mlč, má milá, mlč neplač, nemůže to bejt jinač; dá-Ii pán Bůh, vrátím-li se, shledáme se pak zas.

Sušil 1468 | Hoja hoja (11%)
Hoja, hoja, ty Madlenko Mlynkova, dobře se ti pase? »A mi se zle pase.« Me kravy běhaju a travy hledaju, že ji tu němaju. Hoja, hoja, Helenko roztomila. A požeň ty semkaj, tu je trava velka, napase se ti kravěnka, hoja, hoja. »Ja bych k tobě hnala, ty bys mne zahnala a moju Malenku do škody vehnala, maměnka by mi hřebala, že sem škodu dělala, hoja, hoja, Madlenko moja.« Dy nechceš helekať, daj sobě vyflekať, ja, staru lopatu, co leži za latu; tym starym pometlem, co leži za peklem.

Erben 5/262 | Sloužila holka (11%)
Sloužila holka u polesnýho: nechtěla jídat chleba černýho. Vlezla na půdu, špoulila hubu: pane polesnej! já tu nebudu. Já budu radší ve mlejně sloužit, tam po dolečku nebudu toužit. Všední den buchly, v neděli maso: najez se, najez, hladová chaso!

Erben 9/002 | Kam jsou se ty časy (11%)
Kam jsou se ty časy poděly, který v mej mladosti bejvaly? už nejsou a nebudou: to trápí hlavu mou šedivou. Když jsem já bejvával mladoučký, miloval jsem děvče hezoučky: přeškoda mej mladosti, kterej jsem užíval v radosti!

Erben 2/222 | Vari vari vari ode mne (11%)
Vari, vari, vari ode mne, já byla ve mlejně; vari, vari, vari ode mne, mně se chce spát: mlela jsem pšeničku, můj zlatej Jeničku; vari, vari, vari ode mne, mně se chce spát!

Sušil 1731 | Aj byla jedna stará baba (11%)
Aj, byla jedna stará baba, měla kozílka tuze ráda. Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap. A on jí vlezl do police, poklókl jí tam všecky hrnce. Hop, kozle, cap, kozle, hop, kozle, cap.

Erben 2/428 | Můj zlatej Honzíčku! (11%)
Můj zlatej Honzíčku! vrať mi tu kytičku, co jsem ti já včera ráno dala. „Já trhal ořechy, spadla mi do řeky; ta bystrá vodička. mi ji vzala.“

Sušil 0338 | Šlo diťa chodničkem (9%)
[: Šlo diťa chodničkem, :] šprtalo špendličkem. Chodil Pan Bůh po vsi, nadešel to diťa. Co tu, diťa, dělaš? Svoji mamy hledam. Di, diťa, na krchov, tam tva mama leži, druhy hrob od dveři. Ulom haluzečku, pobuř 1) na hrobečku. Kdo tu buři na mne, 2) hlinu na mne sype? Ja, matičko, buřim, hlinu na vas sypu. Pusťtě mne tam k sobě, pusťte v tejto době. Di, diťa, do domu, maš tam mladu mamu. CoŽ je po mladosti, dy něni milosti. Dy mi chleba dava, popelem ho vala. A tak mi ho hodi, jako zlemu psovi. Dy svojim chleba da, za stůl jich posaza: maslem jim pomaza. Dy mi hlavu češe, to mi z ni krev teče. Dy ona mne myje, po ličku mne bije. Ach, matičko mila, vemtě vy mne k sobě, vemtě v tejto době. Me diťa rozmile, co bys tu dělalo, co bys tu jidalo? Rosičku zbiralo, vam nožičky mylo. Di, diťa, do domu, poviz tatičkovi, že si bylo se mnu. TatiČek něvěři, kyjem tež udeři. Di, diťa, do domu, třeti deň tě vezmu. Ach, tato, tatičku, předajtě kozičku, delajtě truhličku. Ach, tato, tatičku, předajtě kravičku, šijte kosulečku. Košulku došiva, diťa už umira.