Černík 1908 / 254 | Mal som frajéreček

15 words

Černík 1908 / 254 | Mal som frajéreček (100%)
Mal som frajéreček, až mňa bolo haňba, ked som sa mal ženic, něscela mňa žjadná.

Černík 1908 / 242 | Za járky (45%)
Za járky, za járky, škoda méj galánky, škoda jéj može byc, něscela za mňa jísc. Něscela za mňa jísc, že němám kopanic, za takého išla, čo němá nohavic.

Černík 1908 / 059 | Zahrajce mi (30%)
Zahrajce mi, husličky, z javorovéj deščičky, a já mosím domů ísti, lebo němám za čo píci. Dočkaj, milá, na mále, až muziga zahraje, potom ci já něco povím, alebo ťa vyprovodzím. A já bych ťa ohrála, čo bych na ťa čakala a já budzem dycky švarná, ale tebja něsce žjadná.

Černík 1908 / 127 | Má galánka (30%)
Má galánka starodávná, pre tebja mňa něsce žjádná. Pre tebja mňa němiluje na tebja mi ukadzuje.

Černík 1908 / 005 | Keď som išol (18%)
Keď som išol ces ty hory, šetci vtáčkovja zpievali, žádný něplače, každý zpieva, čos tak, Naninka, žaloscivá? Jak já němám žalostná byc, strojí sa mi galán ženic, galán ženic, druhú si vzac, ej, co ja hriešná budzem dzelac?

Černík 1908 / 208 | Mám já (18%)
[: Mám já, mám já tri koně v maštali, :] pekně ošírované. Ten jeden je černý jako havran, ten druhý je červený jako sarsán, a ten trecí *) bielý jako lalija. Ten jeden mňa pres more preněse, a ten druhý k mojéj miléj doněse, a ten trecí *) strom-zelinku poněse. [: Na čo ci je, Janko, strom-zelinka? :] Vydává sa frajérka. [: Keď sa, něch sa, já sa ženic budzem, :] švarné dzievča brac budzem. [: A já pójdzem do Nového Mesta, :] tam je frajérka jistá.

Černík 1908 / 048 | Na doline (18%)
[: Na doline, v doline, :] rozmarýn zelený, kerý pekně voní. [: Ja, hdo něvie o psoce, :] [: něh sa len ožení :] [: A já něviem o psoce :] [: já sa ženic budzem :] [: A já na svú slobodu :] [: nikdy nězabudzem :] [: Dostala som šohaja :] [: hada jadového :] [: Ten mňa budze jadovac :] [: do skonáňja mého :]

Černík 1908 / 199 | Hnalo dzievča krávy (18%)
Hnalo dzievča krávy z Uher do Moravy, na merindu malo koláček makový. Pod duba si sadlo a koláček zedlo, na duba pohlédlo, orla tam uhlédlo. Orle, milý, orle, hdze sú moje krávy? Tvé krávy sa pasú v hlubokéj doline, v drobném rozmarýně. Drobný vytrhajú, hrubý nechávajú. A to tým panenkám, čo sa vydávajú, a to tým mládencom, čo sa ženic majů.

Smutný 43/021 | Vyletěl fták hore pod oblaky (5%)
Vyletěl fták hore pod oblaky, mal on pere nado všetke ftáky, ej nado všetke ftáky. Vyletěl on miléj pod okénko, vstavaj hore moje srdénenko, ej moje srdénenko. Já bych vstala, ale já nemožem, ani sa ja zhovárat něbuděm, ej zhovárat něbuděm. Tak sa oni spolu zhovárali, až sa oni po reči poznali, ej po reči poznali.

Bartoš 1901 / 0075 | Joj joj joj sem chaso spěchajte (5%)
Joj, joj, joj, sem, chaso, spěchajte, pomoci hledajte ; našemu hejtmanu, neb má v čele ránu, a již zamodralú, joj, joj, joj ! Joj, joj, joj, čo ti porobili, náš Ondrášku milý, bodej jich Bůh trestal a nikdy neprestal, že tě tak obeslal joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde sú tvoje šaty, kde je řetěz zlatý, kde sú pasomany, husar premovaný, kabátec stříbrný, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde máš čižmy žluté, pri nich šňůry zlaté, kde trapce ohnivy, podkovy střibrny již ti víc nebrní, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde cedrová flinta, kde prekrásná pinta, kde čagan mistrný, kteréhos bol pilný náš Ondrášku milý, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvoja hlava, pekná, kadeřavá, kde je tvář překrásná, kde sú ústa jasná, plná zubů řásná ; joj, joj, joj. Joj, joj, joj, pysky jak koraly, ruce jako skály, oči k hledu jisté, nohy si mal bystré v utíkání jisté, joj, joj, joj. Joj, joj, joj, kde je tvá umělosť, kde síla a smělosť, srdnatosť takého hejtmana dryčného, světa veselého, joj, joj, joj Joj, joj, joj, s Bohem buď ty silný, náš Ondrášku milý, juž od tebe jedem, vidět ťa nebudem, až před Božím súdem, joj, joj, joj,

Galko 1/306a | Čo sa stalo vnove dole na doline (5%)
Čo sa stalo vnove dole na doline, ej, utopil sa Janko, ked on brodil kone. A ked sa on topil, na boha zavolal: Ej, kamarádi moji, už som sa vám skoval. A ked bol tretí den, vyšiel na vodičku: Ej, podajže mi, milá, svú pravú ručičku. Ked mu ju podala, horce zaplakala: Ej, jako si sa kúpal, ked ta voda vzala? Já som sa nekúpal, já som kone brodil, ej, tuším ma sám pán boh do tej vody hodil. Do vody do vody, do tej hlbočiny, ej, ked som si nevšímal chudobnej dievčiny. Chudobná devenka, jako lastovenka, ej, chodí po slobode, jak ryba po vode. Mal som pištelenku o devátich dierkach, ej, nechcela mi pískat o bohatých dievkach. Len som si pomyslel na jednu chudobnú, ej, hned mi zapískala na dierenku spodnú.