Galko 1/268 | Dosti som sa nachodiu

17 words

Galko 1/268 | Dosti som sa nachodiu (100%)
Dosti som sa nachodiu, (tmavých nocí nablúdil; bola zima, blato, nič som nedbal na to, len som dievča navštívil.)

Erben 3/026 | Andulko schovej se (45%)
Andulko schovej se, nepřítel bliží se: jest-li se neschováš, vemou ti, kde co máš: prstýnek na roce. „Já jsem se schovala, stýblem zastrčila: oni se dostali, všecko mně pobrali, kde jsem já co měla.“

Sušil 0381 | V tom zeleném boří (45%)
[: V tom zeleném boří :] [: jasný oheň hoří. :] A při tom ohýnku dvanást švárných synků. Třinástý Adámek, zbojnický hejtmánek. Leží poraněný, kulkú je střelený. Keď už umřít musí, kamarádů prosí: Kamarádi moji, nenechte mia tady. *) Vezměte mia sebú do tých tmavých žlebů. Tam mia pochovajte, kde sa scházíváte. Na tych křižných cestách hrob mně vykopajte, do něho mia dajte. Pod tema jedlami, kde sem píjal s vámi. Keď mia pochováte, nápis na hrob dajte: Tu leží Adámek, náš dobrý hajtmánek.

Erben 2/501 | Pršívalo jen se lilo (8%)
Pršívalo jen se lilo, bývalo bláto; předce jsem k vám chodívával, nedbal jsem na to: čím jsem já byl upřímnější, ty jsi byla falešnější, to jsem měl za to. Slavíček je malý ptáček, chytit se nedá; mládeneček své panence šidit se nedá: než bych já se šidit nechal, radši bych se na vojnu dal; vojna svobodná, holka podvodná. Což pak vy se domníváte, že já hoře mám? vždyť já ještě dcery vaší na vás nežádám: vždyť je panen všudy dosti, jako zrnek na jalovci, kam se podívám.

Galko 1/131 | Neožením sa ja v jaseni (7%)
Neožením sa ja v jaseni, lebo ja mám kabát deravý; ani v zime, keď sú mrazy, nemám na bundu peňazí, ani na jar, keď je blato, nemám súcich čižiem na to. Ale sa ja ožením v lete, keď je všetko v poli vo kvete; keď sa lúky zelenajú a bučiny rozvíjajú, keď sú ovce na salaši, vtedy pôjdem ku Mariši. Vezmem si ja dievča z Šariša, meno bude mati Mariša; oči bude mati sivé a len ku mne prívetivé, líčka biele a červené a srdiečko ku mne verné!

Erben 2/194 | Kdyby byla jiná (7%)
Kdyby byla jiná zlatem obalená, moje nejmilejší samy bláto: já na to nic nedbám, já bláto oškrabám, moje nejmilejší stojí za to! Kdyby jinší byla! 1) zlatem premovaná, a moje panenka samy bláto: nechci žádnou jinší, než mou znejmilejší: a což má panenka stojí za to!

Erben 5/134 | Zima byla bláto bylo (7%)
Zima byla, bláto bylo, cikáně se narodilo; narodilo se nám v neděli, aby o tom všickni věděli. Zima byla, bláto bylo, cikáně se narodilo; zima je, bláto je, cikáně už tancuje.

Sušil 1222 | Už sme to dostali (7%)
Už sme to dostali, oč sme pracovali, už to vezem domů, chvála Pánu Bohu. Stálo mi to za to, že sem šlapal blato, dostal jsem děvčátko milejší jak zlato. Dobrú noc, dobrú noc, ale ne každému, jenom té maměnce, co mně dala dceru. Dobrá je maměnka, co mě vychovala, ale je ta lepší, co mně dceru dala. Dobrú noc, tatíčku, obtulám ručičku, že ste mi dopříli tu vašu Aničku. Rád sem tě mívával, dys byla panenkú, včil jsi mně milejší, dyž si mojú ženkú.

Sušil 0136 | Ma mila dzěvečko (6%)
Ma mila dzěvečko, jak se pěkna zdáš! Edem spomeň na to, že jsi popel, blato, koněc lasky maš. Nač jsi ty, dzěvečko, nač jsi myslela? Stvořitele sveho, Ježiše mileho, jsi opusciła! Edem, ty dzěvečko, světa zaněchaj! Stvořitele sveho, Ježiše mileho, za ženicha měj. Marii Přiborsku sem si oblibil.*) Kdo se ji něspusci, ona něopusci, že by pochybil.

Erben 2/168 | Na našem sádečku (6%)
Na našem sádečku je travička, žádnej ji neseče, je drobničká, je drobničká, jen se plazí: po ní mě má milá vyprovází. Půjč mi, má panenko, lucerničku, abych si posvítil na cestičku, je-li suchá nebo bláto: cestička se svítí jako zlato.

Černík 1908 / 121 | Co som sa (6%)
Čo som sa Hrozenka nabanoval, švarného dzievčata namiloval, to mám za to, čo som blato na svojich čižmičkách rozhadzoval.