Bartoš 1901 / 0479a | Ze suchého javora voda kapká

14 words

Bartoš 1901 / 0479a | Ze suchého javora voda kapká (100%)
Ze suchého javora voda kapká, napij sa jí miłá, hołuběnko sivá, šak je sładká.

Bartoš 1901 / 0300a | Dybych była jahodú (42%)
Dybych była jahodú, biłým kvítkem v háji, mohła bych já prokvetat v každém čase v máji. A tak bych zavoněła, širé po krajině, že by vůně šohajka tahła k méj dědině. Kerý by był počestný a měł ľíčka hładká, tomu bych sa kłoniła jak jahoda sładká.

Sušil 1894 | Skleničko skleněná (42%)
Skleničko skleněná, dobré vínko z tebe! Pozdrav Bůh sklenářa, který robil1) tebe. Skleničko skleněná, dobré vínko z tebe, dokad v tobě kapka, nepůjdu od tebe.

Bartoš 1901 / 0479b | Około Ivanky teče voda (13%)
[: Około Ivanky teče voda :] napí sa jí, miłá, hołuběnko sivá, šak je dobrá. [: Už sem sa napiła, už jí mám dosť :] děkujem ti, miłý, hołuběnku sivý, za uctivosť.

Bartoš 1901 / 0689 | (13%)
1. Ľetěł, ľetěł vták, ponad čérný mrak, nad mrakem sa točí, zvihá k nebi oči, miľenko! vołá. Miľenko miłá, tvůj miłý vołá, bys nebyła pyšná, a za ním vyšła, sama jediná. 2. Pod Kužełovým, teče vodička, napoj ně, má miłá, hołuběnko sivá, napoj koníčka. Ja nenapójím, já sa ho bójím, on by ňa pokopał, neco ně uděłał, kdo by ňa hójił. Včiľ sú dochtori, učení páni, oni ťa vyhójá, moje potěšéní za štvrť hodiny. Ľež* bych sa dała naším dochtoróm, rač ukopu jamu, na nekoľik sáhů a skočím dolů.

Bartoš 1901 / 0880 | Na zeľených łúčkách (13%)
[: Na zeľených łúčkách kopa sena, :] [: včéra boła dzjévka, :] dnes je žena. [: Na zeľených łúčkách kopa ľistu, :] už ty máš, Janoško, sivá hołubenko, ženu istú. [: Na zeľených łúčkách ešče věčí, :] [: šak ti to, Anička, :] pekně svěčí.

Bartoš 1901 / 0768 | V síni je doľinečka (13%)
V síni je doľinečka, v izbě rovinečka, nepúščaj si, má miłá, má hołuběnko sivá, nepúščaj synečka. Jak ho nemám pustit, ked ma pěkně prosí: Otevři mně, má miłá, má hołuběnko sivá, povíme si cosi. Už sme si pověděľi mezi zeľenýma, a že my sa zeberem v tyto nové vína. Nové vína idú, my sa nebereme, snáď už my sa, má miłá, má hołuběnko sivá, snáď sa rozejdeme.

Bartoš 1901 / 0820 | Než družba žádá o nevěstu zpívá (13%)
Než družba žádá o nevěstu zpívá se: My zme dobří ľudé z Březůvského města; enom nám povězte, je-ľi tu nevěsta. My nevěstu máme, my vám ju nedáme, až jí všecky šaty novučké zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ich mohła zedrat, a vy nám mosíte tú nevěstu vydat. My vám ju nedáme, my ju rádi máme; až my jí šáteček hedbávný zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ho mohła zedrat; za štyry neděľe, neco sa zedere. Prosím vás, puste nás. veľmi ozíbe nás, Ořechovský páter, ten už čeká na nás. Vydaj nám ju, vydaj, ty její maměnko, pěkně ťa prosíme sivá hołuběnko. Co vy to pravíte, že nám ju nedáte, dyž už od přededňa vy nás vyhľédáte. Otvírajte vy nám, puste nás do dveří, pones nám, nevěsto, víneček zeľený.

Bartoš 1901 / 0821 | Na Vľčnovskéj veži (13%)
Na Vľčnovskéj veži złatá baňa ľeží, na ní je kohútek, má páové péří. Na Vľčnovskéj veži, złatá baňa ľeží, odpros sa, Marýnko, otcovi, mateři. Odpros sa jím, odpros, kľekni na koľena: Pro Boha vás prosím, neopúščajte ňa. Už ňa upustiľi přáteľé najbľižší, neopúščaj ty ňa, můj Kriste Ježíši. Už ňa opustiła, cełá má rodina, neopúščaj ty ňa, Panenko Maria. Dajte nám ju, dajte, vy její maměnko, dajte nám ju, dajte, sivá hołuběnko. Dajte nám ju, dajte, vy její tatíčku, dajte nám ju, dajte, sivý hołubíčku. Nedáme, nedáme, dyž my vás neznáme, až my sa někoho na vás pozeptáme. A co to pravíte, že vy nás neznáte, dyž vy nás od rána s boľesti čekáte. Dyby zme vás byľi s boľesti čekaľi, my by zme před vama dveří nezavřeľi. Otevři, Mařenko, maľované dveři, vynes ten víneček na bíłém taľéři. Vystup si, Mařenko, vystup na łavěnku, pohľédni po ľuďoch, máš-ľi tu maměnku. Vystup si, Mařenko, vystup na stołeček, pohľédni po ľuďoch sú-ľi tu tatíček. Zeber si, Mařenko, svoje majetnosti, co sis najednała od svéj maľučkosti. Ženichu nedbałý, nestoj za dveřami, poď do izby rači, nevěsta se mračí. Všecko sem zebrała, nic sem nenechala, enom ten kľíneček, co viséł víneček.

Smutný 43/015 | Ze suchého javora voda (3%)
Ze suchého javora /: voda kvapká :/, napi sa jej mila, holubenka sivá /: šak je sladka :/ Už som sa jej napila /: už jej mam dost :/, ďakujem ti milý, moj holubek sivý /: za uprimnost :/

Sušil 1480 | Kačena divoká (2%)
Kačena divoká letěla z vysoka, [: šohaj, dobrý střelec, :] střelil jí do boka. Do boka levého, pod pravú noženku, ona zaplakala, sedňa na voděnku. Hořko zaplakala, na Boha volala, ach, Bože, rozbože, už jsem dolétala. Co bys ani nežil, ani neokříval, na tvoje střelení dycky si zpomínal. Ubohá kačica už sem dolétala, už sem své káčátka už sem dochovala. Vy drobné káčátka, poleťe vy za mnú, šak my poletíme k suchému Dunaju. Moje dobré děti nedělajú škody, sednú na Dunaju, napijú sa vody. Vody sa napijú, nažerú sa písku, otřepú ďubáčky o zelenú lísku. Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá.