Bartoš 1901 / 0892 | Płač ty Haničko płač ty hojně
Text:
Płač ty, Haničko, płač ty hojně,
abys ty měła krávy dojné.
Płač ty, Haničko, płač ty ešče,
abys ty měła ají ovce.
Płač ty, Haničko, płač ty v kusi,
abys ty měła ají husi.
Płač ty, Haničko, płač ty dycky,
abys ty měła ají mycky.
Płač ty, Haničko, płač ty těsně,
abys ty měła slépky nesné.
Bart. I. 136. Peck. 83.
56 words
Podobné písně
Bartoš 1901 / 0892 | Płač ty Haničko płač ty hojně (100%)
Płač ty, Haničko, płač ty hojně, abys ty měła krávy dojné. Płač ty, Haničko, płač ty ešče, abys ty měła ají ovce. Płač ty, Haničko, płač ty v kusi, abys ty měła ají husi. Płač ty, Haničko, płač ty dycky, abys ty měła ají mycky. Płač ty, Haničko, płač ty těsně, abys ty měła slépky nesné.
Sušil 2215 | Vinšujem vam ščesti zdravi (34%)
Vinšujem vam ščesti, zdravi, svate Boži požehnani. Požehnani toho domu, co dobreho, všecko k tomu.1) Nesem vam dobru novinu, dal Pan Bůh ščastnu hodinu, Panna syna porodila, panenstvi neporušila. Porodila ho v Betlemě, mezi hovady na seně, duchem svatym ho počala, nynej, nynej mu zpivala. Zpivali jemu anděle svate pěsničky vesele. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři.2) A vam, pani hospodyně, ať se vam daři na svině, a ať mate kravy dojne a po nich užitky hojne. Kravy se budu těliti. svině se budu prasiti, kury, husy budu něsti, budětě mět všeho dosti.3) Kera je dobra matička, da nam kusek makovnička, a da nam toho kolače, ať nam to ditě něplače, kery poctivy mladěněc, da nam groš česky na věnec; esli nam da o groš více, to buděm mět na střevice.4) Kery nam nic něchce dati, ten penize s miškem ztratí a dostaně zlu odměnu, škaredu, dudlavu ženu.5) Zla žena je ďura v střeše, a dy prši, všudy teče. Kera poctiva děvečka, da groš bily do pytlička, esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Kera nam nic něchce dati, ta se němini vdavati a dostaně zlého muže, co z ni budě dřiti kuže. Amen, amen, ať se staně, ať se nam to nědostaně takoveho zleho může, ať nam nědře naše kůže.6)
Bartoš 1901 / 0860 | Vesełý mamíčko (28%)
Vesełý, mamíčko, vesełý dvůr máte, vesełý dvůr máte, pokaď ně v něm máte. Až ně v něm nebude, už to tak nebude, všecka tá vesełosť, všecka za mnú půjde. Ešče si zazpívám, aji zaheľekám, pokaď na hłavěnce, zeľený věnec mám.
Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (27%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.
Bartoš 1901 / 1068 | Pomožte pomožte ľebo nám załožte (27%)
Pomožte, pomožte, ľebo nám załožte, ať naše koníčky nestójá na mostě. Už sme pomáhaľi aji zakłádaľi, a naše koníčky přec na mostě stáły.
Sušil 0281 | Oženiu sa Jura (23%)
[: Oženiu sa Jura, :] Jura za horama. Ej, vzau si on Anku, ze dvora zemanku. Keď byuo po roce, praviu Jura Ance: Pojedu za hory, k otcovi, k materi; mosíš doma býti, koničky krmiti. Já doma nebudu, já s tebú pojedu. Jura koně seduá, Anka obrus hledá. Už Juriček jede, Anka za ním ide. Jak dojeu pod hory, pod jabor zelený, Aničce huavu sťau, pod jabor zakopau. Jak dojeu k otcovi, všecí ho vítali. Vítaj k nám, Juričku, kdes nechau Aničku? Nechau jsem ju doma, mosí krmit koňa. Sem ti jí nedaua, aby doma byua, než sem ti ju daua, aby k nám chodiua. Otec ti jí posuau štyry koně vrané, dva voze kované. Máti jí posuaua štyry krávy stelné, ceué šaty pěkné. Sestra jí posuaua štyry krávy dojné, ceué šaty nové. A bratr jí posuau štyry vouy párné, dva puuhy kované. Tu máš ty, Juričku, pozdravuj Aničku. Už Juriček jede, velký statek žene. Jak dojeu pod hory, pod jabor zelený; sobě tu zpomínau, na Aničku vouau: Staň, Aničko, hore, staň, srdečko moje, ženu statky tvoje. Keď ženeš, užívaj, mně smutnej pokoj daj. Dívali sa páni z tej hodonskej brány co deuá Juřiček pod šibenicami. Co by děuau? Visí, nebožátko mosí. Zmokla mu košelka od krvavěj rosy. Požčaj mně, má miuá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého. Požčaj mně, má miuá, bíuého ručníčka, až si já obetřu své červené líčka.
Sušil 0329 | Šla Dorna pro vodu (23%)
[: Šla Dorna pro vodu, :] pro vodu studenú. Přijeli k ní páni: Pojeď, Dorno, s námi. Dorna nemeškala, na kočár sedala. Kdo ste tu z Moravy, zkažte mé mateři: Že se svadba strojí na Rakúském poli. Matka nemeškala, dvě sklenice vzala. Dvě sklenice vzala, do sklepa běžela. A do jedné medu, a do druhé jedu. A před syna s medem, před nevěstu s jedem. Sám Pán Bůh to změnil, napil se syn jedu a nevěsta medu. Syn se jedu napil, po světnici chodil, poručenství robil. Tobě, bratře, tobě štyry koně vrané, pěkně osedlané. Tobě, sestro, tobě štyry krávy dojné a štyry jalové. Tobě, milá, tobě ten dům malovaný, za tvé milování. Co mně, synu, co mně? Co mně, staré mamě? Tobě, matko, tobě ten kameň široký a Dunaj hluboký. Žes mě otrávila, s milú rozlúčila.
Sušil 1966 | Poď Aničko poď ty za (23%)
[: Poď, Aničko, poď ty za mňa: :] [: Oj, nebude ti křivda žádná. :] Nebude ti žádný láti, ani otec, ani máti. Štyry jamy žita máme, nebozízem vyvrtané.1) Štyry myši okované, to jsú naše koně vrané. Dva brablce oškubané, to jsú naše voly tažné. Tři sýkory naběhané, to jsú naše krávy dojné.
Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy (19%)
Pásła cérečka husy, na súsedovém kusi: Héna, husičky, héna ze žita do ječmeňa! Čí to husičky, čí to? vyzobały nám žito; žitečko było jaré, ešče nebylo zrałé! Pásła cérečka páva mezi horama sama, přijeľi pro ňu páni: Pojeď, cérečko, s námi! Dybych já s vámi jeła, kde bych já páva děła? Pusť páva dołů vodú, a pojeď s nami k Brodu! Pusť páva do močára, sedni si do kočára! pusť páva po potoce, šak on sa dočapoce!
Erben 2/573 | Ty Cekovské krávy (19%)
Ty Cekovské krávy mají málo trávy, mají děvky ucourany – rády by se vdaly. Jedna má kováře, druhá perníkáře, třetí stojí na ulici, čeká šindeláře. Když se ho dočkala, hubičku mu dala: „Hleďte, hoši! na mou kuši, já jsem se už vdala.“ Ta jedna se vdala, druhá tak zůstala, třetí sobě naříkala, že to promeškala.
Erben 2/713 | Petře Pavle! co chceš na mně? (18%)
Petře, Pavle! co chceš na mně? „Nůši, nůši salátku, nůši salátku.“ – Kde bych já ho smutná vzala, nemám, nemám zahrádku, nemám zahrádku: až já budu zahradnicí, salátku ti dám, dám, dám, plnou nůši, na mou kuši! ti ho, ti ho nařezám, ti ho nařezám.
Płač ty, Haničko, płač ty hojně, abys ty měła krávy dojné. Płač ty, Haničko, płač ty ešče, abys ty měła ají ovce. Płač ty, Haničko, płač ty v kusi, abys ty měła ají husi. Płač ty, Haničko, płač ty dycky, abys ty měła ají mycky. Płač ty, Haničko, płač ty těsně, abys ty měła slépky nesné.
Sušil 2215 | Vinšujem vam ščesti zdravi (34%)
Vinšujem vam ščesti, zdravi, svate Boži požehnani. Požehnani toho domu, co dobreho, všecko k tomu.1) Nesem vam dobru novinu, dal Pan Bůh ščastnu hodinu, Panna syna porodila, panenstvi neporušila. Porodila ho v Betlemě, mezi hovady na seně, duchem svatym ho počala, nynej, nynej mu zpivala. Zpivali jemu anděle svate pěsničky vesele. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři.2) A vam, pani hospodyně, ať se vam daři na svině, a ať mate kravy dojne a po nich užitky hojne. Kravy se budu těliti. svině se budu prasiti, kury, husy budu něsti, budětě mět všeho dosti.3) Kera je dobra matička, da nam kusek makovnička, a da nam toho kolače, ať nam to ditě něplače, kery poctivy mladěněc, da nam groš česky na věnec; esli nam da o groš více, to buděm mět na střevice.4) Kery nam nic něchce dati, ten penize s miškem ztratí a dostaně zlu odměnu, škaredu, dudlavu ženu.5) Zla žena je ďura v střeše, a dy prši, všudy teče. Kera poctiva děvečka, da groš bily do pytlička, esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Kera nam nic něchce dati, ta se němini vdavati a dostaně zlého muže, co z ni budě dřiti kuže. Amen, amen, ať se staně, ať se nam to nědostaně takoveho zleho může, ať nam nědře naše kůže.6)
Bartoš 1901 / 0860 | Vesełý mamíčko (28%)
Vesełý, mamíčko, vesełý dvůr máte, vesełý dvůr máte, pokaď ně v něm máte. Až ně v něm nebude, už to tak nebude, všecka tá vesełosť, všecka za mnú půjde. Ešče si zazpívám, aji zaheľekám, pokaď na hłavěnce, zeľený věnec mám.
Bartoš 1901 / 0561 | Pred nami je stromeček zeľený (27%)
[: Pred nami je stromeček zeľený, :] [: na nom zpyévá słávyček vesełý; :] počuj, myłá, jak ten słávyk zpyévá, od ľubosci šetek svet rozľiéhá. [: Čo si, myłá, čo si taká smutná? :] [: či ty škodý vodenka studená? :] Neškodzí my vodenka studená, ľež ty chłapci, čo to za mnú chodá. [: Ked já budem ve vojne bojuvat, :] [: chto my bude na dome gazduvat? :] Mám já brata mładšího od sebe, nech gazduje mne aji pre tebe. [: O, mamyčko ved my on sľubuje :] [: že my veru za ným dobre bude; :] never, dcero, never słovám płaným, sľubujeć on dokaľs nenye za ným. [: A ked ta ráz do ruky dostane, :] [: bude ta byt dokaľ neustane, :] aj též vás tatýčko tak býjali, aľe ste jich preca rády maľi. [: O mamyčko, ved ma pekne vołá, :] [: ved som mu aj pérenko uviła :] tak mu svečí to pérenko ve dne, jako jeho byéłé ľíčko ke mne.
Bartoš 1901 / 1068 | Pomožte pomožte ľebo nám załožte (27%)
Pomožte, pomožte, ľebo nám załožte, ať naše koníčky nestójá na mostě. Už sme pomáhaľi aji zakłádaľi, a naše koníčky přec na mostě stáły.
Sušil 0281 | Oženiu sa Jura (23%)
[: Oženiu sa Jura, :] Jura za horama. Ej, vzau si on Anku, ze dvora zemanku. Keď byuo po roce, praviu Jura Ance: Pojedu za hory, k otcovi, k materi; mosíš doma býti, koničky krmiti. Já doma nebudu, já s tebú pojedu. Jura koně seduá, Anka obrus hledá. Už Juriček jede, Anka za ním ide. Jak dojeu pod hory, pod jabor zelený, Aničce huavu sťau, pod jabor zakopau. Jak dojeu k otcovi, všecí ho vítali. Vítaj k nám, Juričku, kdes nechau Aničku? Nechau jsem ju doma, mosí krmit koňa. Sem ti jí nedaua, aby doma byua, než sem ti ju daua, aby k nám chodiua. Otec ti jí posuau štyry koně vrané, dva voze kované. Máti jí posuaua štyry krávy stelné, ceué šaty pěkné. Sestra jí posuaua štyry krávy dojné, ceué šaty nové. A bratr jí posuau štyry vouy párné, dva puuhy kované. Tu máš ty, Juričku, pozdravuj Aničku. Už Juriček jede, velký statek žene. Jak dojeu pod hory, pod jabor zelený; sobě tu zpomínau, na Aničku vouau: Staň, Aničko, hore, staň, srdečko moje, ženu statky tvoje. Keď ženeš, užívaj, mně smutnej pokoj daj. Dívali sa páni z tej hodonskej brány co deuá Juřiček pod šibenicami. Co by děuau? Visí, nebožátko mosí. Zmokla mu košelka od krvavěj rosy. Požčaj mně, má miuá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého. Požčaj mně, má miuá, bíuého ručníčka, až si já obetřu své červené líčka.
Sušil 0329 | Šla Dorna pro vodu (23%)
[: Šla Dorna pro vodu, :] pro vodu studenú. Přijeli k ní páni: Pojeď, Dorno, s námi. Dorna nemeškala, na kočár sedala. Kdo ste tu z Moravy, zkažte mé mateři: Že se svadba strojí na Rakúském poli. Matka nemeškala, dvě sklenice vzala. Dvě sklenice vzala, do sklepa běžela. A do jedné medu, a do druhé jedu. A před syna s medem, před nevěstu s jedem. Sám Pán Bůh to změnil, napil se syn jedu a nevěsta medu. Syn se jedu napil, po světnici chodil, poručenství robil. Tobě, bratře, tobě štyry koně vrané, pěkně osedlané. Tobě, sestro, tobě štyry krávy dojné a štyry jalové. Tobě, milá, tobě ten dům malovaný, za tvé milování. Co mně, synu, co mně? Co mně, staré mamě? Tobě, matko, tobě ten kameň široký a Dunaj hluboký. Žes mě otrávila, s milú rozlúčila.
Sušil 1966 | Poď Aničko poď ty za (23%)
[: Poď, Aničko, poď ty za mňa: :] [: Oj, nebude ti křivda žádná. :] Nebude ti žádný láti, ani otec, ani máti. Štyry jamy žita máme, nebozízem vyvrtané.1) Štyry myši okované, to jsú naše koně vrané. Dva brablce oškubané, to jsú naše voly tažné. Tři sýkory naběhané, to jsú naše krávy dojné.
Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy (19%)
Pásła cérečka husy, na súsedovém kusi: Héna, husičky, héna ze žita do ječmeňa! Čí to husičky, čí to? vyzobały nám žito; žitečko było jaré, ešče nebylo zrałé! Pásła cérečka páva mezi horama sama, přijeľi pro ňu páni: Pojeď, cérečko, s námi! Dybych já s vámi jeła, kde bych já páva děła? Pusť páva dołů vodú, a pojeď s nami k Brodu! Pusť páva do močára, sedni si do kočára! pusť páva po potoce, šak on sa dočapoce!
Erben 2/573 | Ty Cekovské krávy (19%)
Ty Cekovské krávy mají málo trávy, mají děvky ucourany – rády by se vdaly. Jedna má kováře, druhá perníkáře, třetí stojí na ulici, čeká šindeláře. Když se ho dočkala, hubičku mu dala: „Hleďte, hoši! na mou kuši, já jsem se už vdala.“ Ta jedna se vdala, druhá tak zůstala, třetí sobě naříkala, že to promeškala.
Erben 2/713 | Petře Pavle! co chceš na mně? (18%)
Petře, Pavle! co chceš na mně? „Nůši, nůši salátku, nůši salátku.“ – Kde bych já ho smutná vzala, nemám, nemám zahrádku, nemám zahrádku: až já budu zahradnicí, salátku ti dám, dám, dám, plnou nůši, na mou kuši! ti ho, ti ho nařezám, ti ho nařezám.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Bartoš 1901 / 0892 | Płač ty Haničko płač ty hojně", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 01 Zář 2024), URL: http://folksong.eu/cs/song/7733