Bartoš 1901 / 0965 | Vstávej a vstávej

38 words

Bartoš 1901 / 0965 | Vstávej a vstávej (100%)
Vstávej a vstávej, koníčku vraný, [: však já tobě dám :] ovsa aj otavy. Prv jsi mně dával pět mírek na den, [: a včil mně dáváš :] jednu na tyhden. Prv jsi mne česal zlatým hřebelcem, [: včil mne pucuješ :] palicú tylcem.

Sušil 1484 | Stávaj koníčku stávaj můj vraný (81%)
Stávaj, koníčku, stávaj, můj vraný, vez mě, koníčku, vez mě z Moravy. Šak bych já stával, ale nemožu, včilé mi dáváš slabú potravu. Zmladus mě česal zlatým hřebelcem, včilé mě tlučeš do hlavy tylcem. Zmladus mi dával pět mírek na den, včilé mi dáváš jednu na týden. Zmladu sem jezdil z hradu do hradu, včil mě povede kat na zahradu.1) Zmladu sem vozil hrabjata, pány, včil mě budú žrat straky a vrany.

Sušil 0181 | A v pondělí po neděli (14%)
A v pondělí po neděli [: česal Heřman koně vraný. :] Přišla k němu jeho matka, přinesla mu krásné jabka. Co si, Heřman, co si smutný, zdaliž tě hlava nebolí? 1) Jak pak nemám smutný býti, dyž mám pro nevěstu jeti a domů se nevrátiti? Nejeď, Heřman, nejeď pro ni, pošli pro ni tři sta koní. Tři sta koní, to nic není, dyž já musím přece pro ni. Jak jsó mrskli, tak jsó jeli, až na tó loku přijeli. Na tó lóku na širokó, pod tó lípu pod vysokó. 2) Koníček zlámal nožičku, Heřmánek srazil hlavičku. 3) Formani só se radili, majíľ pro ni přece jeti, či se domů navrátiti. Tělo mrtvé promluvilo, by se pro ni přece jelo. »Nebude-li mně samému, bude bratrovi mladšímu.« Jak só mrskli, tak só jeli, až na její dvůr přijeli. 4) Vítám vás, páni mládenci, kde ste ženicha nechali? A ženich nám doma zůstal, aby hostům stoly chystal. Jak živa sem neviděla, jak živa sem neslyšela, aby ženich doma zůstal, aby hostům stoly chystal. Jak só mrskli, tak só jeli, až na tó lóku přijeli. Nevěsta se s vozu nahla, 5) červeno krev uhlídala. Tady vidím krev červenó, není-li to Heřmanova? 6) A to není krev člověčí, ale to je krev zvířecí. Zabil Heřman, zabil lani, aby měl hostům chystání. Jak só mrskli, tak só jeli, až na jeho dvůr přijeli. Vítám vás, páni mládenci, vítám vás, panny družičky. Tebe, nevěsto nemilá, dy bys byla krk srazila, než mého Heřmana znala! Komu pak to máti praví? Nepraví-li to mně samý? A to nepraví mně samý, a to praví Heřmanovi. Dyž počaly stolů chystat, Heřmanovi hrany zvoní. Komu pak to hrany zvoní? Nezvoní to Heřmanovi? 7) Umřelo tady děťátko, a to malé nemluvňátko. Dyž počali k stolu sedat, Heřmanovi prepus zvoní. Komu pak to prepus zvoní? Nezvoní-li Heřmanovi? Komu pak by to jinému, nežli Heřmanovi tvému? 8) Nevěsta to uslyšela, hned jim oknem vyskočila a na krchov hned běžela. 9) Jedním nožem hrob hrabala, druhým nožem k srdci jela. Kdo tady půjde, pojede, každý litovati bude. Leží tady tělo s tělem, dvě dušičky s Pánem Bohem.

Sušil 0831 | Zahnauo dzjevča krávy (10%)
Zahnauo dzjevča krávy do hájka, do otavy, do hájka zeleného. Kravičky potraciuo, a samo zabludziuo do hájka zeleného. Kedz by moj tacik prišeu, moje kravičky najšeu, ma z hájka ven vyvjédu. A už moj tacko idze, mých kraviček něženě, ma z hájka něvyvedze.*) Kedz by moj milý prišeu, moje kravičky našeu, ma z hájka ven vyvjedu. A už moj miuý idze, moje kravičky ženě a ma z hájka vyvedze. Lepší je jeden miuý jak všecek svět rodinný.

Bartoš 1901 / 0379 | Kam děvčátka kam jdete (10%)
Kam děvčátka [:kam jdete:] Kam na trávu [:půjdete:] A já půjdem [:též s vámi:] Nakosím vám [:otavy:] Otavy vám [:nakosím:] Na hromadu [:nanosím:] Vy budete [:z kopca brát:] A já budem [:pri vás stát:]

Bartoš 1901 / 0976 | A dievčence dievčence dievčence (10%)
A dievčence, dievčence, dievčence, kdze na trávu pôjdete, pôjdete. A já pôjdem [: též s vámi, :] nakosím vám [: otavy. :] Otavy vám [: nakosím, :] na hromádku [: nanosím. :] Vy budete [: z kopy brat, :] já vám budem [: pomáhat. :]

Bartoš 1901 / 0002c | Vydała mati vydała céru (8%)
Vydała mati, vydała céru daľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, cérko, ke mně. Já sa uděłám ptáčkem jařabým, poľetím přes poľe, a tam si sednu na zahrádečku, do modréj ľeľuje. Hukša, héj hukša, ptáčku jařabý, s téj modréj ľeľuje, ty mně ju zkazíš, ty mně ju złámeš, kdo ně ju zaľéje. Já sem nepřišła, maměnko moja, ľeľuju łámati, aľe sem přišła, maměnko moja, vám sa žałovati. Maměnka stójí, hłavěnkú kývá: staň, ceruško miłá! A muž ně budí, paliců cúdí: staň, mrcho lenivá! U méj maměnky, vařívały sa z rána masné pěry a muž: ně dává nekdy k snídaní pohłavkové střeły.

Sušil 1956 | Komu je najlepší (8%)
Komu je najlepší, [: jak našej nevěstě? :] Muž jí leží doma, ona pije v městě. A jak přišla domů, kázala mu skákat. A on, nebožátko, on sa jí dal plakat. Ej, ženo, ženo má, nedělaj mi toho. Radši mě daj pojest něco vařeného. Ja, co bych ti dala, jako tú palicú, jako tú palicú, co je pod lavicú. A chytňa palicu, kam honí, tam honí. Hleďte, milí ludé, jak sa mňa muž bojí.

Sušil 1199 | Při čepení nevěsty dají si ženy (8%)
Při čepení nevěsty dají si ženy samy zahráti, anať jedna nese kyjanicu (palici). Hrajem, hrajem na palicu, na tu velku kyjanicu; kdo pozadu zůstaně, ten palicu dostaně. Hopsa sa. Při tom tancují, pozorujíce; kdo se se skokem opozdí, ten tu »kyjanicu« nésti musí. U Uherského Brodu starší družba palici o tlu opírá, načež se hosté k tanci berou; komu ženské tanečnice nedostalo se, ten palici tu nésti a hudebníkům platiti musí.

Sušil 0734 | Nevybírej má panenko (8%)
Nevybírej, má panenko, abys nepřebrala, aby si ty nedostala horšího než sama. A já smutná, neveselá jsem si přebírala, až jsem sobě naposledy pastýřa dostala. Pastýř žene tamto stádo s hory vrškem dolů, ženě dává bič, palicu a sám bere troubu. A včilkej, vy hrdé panny, ze mne příklad berte, nech je mladý nebo starý, uctivosť mu dejte.

Galko 3/064a | Nevedzela som ja (7%)
Nevedzela som ja, čo mé srdce vzdychá, [: nenazdala som sa, :] [: že ma šuhaj nechá. :] Prečo ma, šuhajko, prečo ma nechávaš; [: jakú mi, duša má, :] [: jakú hanu dávaš? :] Ani ti, duša má, ja žádnej nedávam, [: pre tvoju chudobu :] [: teba zanechávam. :] Ked ma len nechávaš pre moju chudobu, [: a ja na to nedbám, :] [: poručená bohu! :] Poručená bohu, komu budem — tomu, [: ked tebe, šuhaj, nie, :] [: trebars pánu bohu. :] A ked ma necháváš pre daktorú inšú, [: pre daktorú inšú, :] [: a sebe milejšú. :] Neni mi milejšá, ale je vernejšá, [: mojemu srdečku :] [: je vždy úprimnejšá. :]