Kolberg 05 / K0070

  
Song navigation:
  

@3/8$xF {8''D*8'B*8''C}/*4''D*{6''E*6''D}/*{8''C*8'A*8'B}/*4''C*{6''D*6''C}/*{8'B*8'G*8'A}/*4'B*{8''C}/*{8''D*8''C*8'B}/*{8'B*8'A*8-}/*{8'G*8''D*8''C}/*4'B*{8'A}/*{8'G*8''D*8''C}/*4'B*{8'A}/*{8'G*6'G*6'A*6'B*6''C}/*4''D*{6''E*6''D}/*{8'B*8''C*8'A}/*{6'A*6'G*}4'G/*
Incipit / Full Text: 
Sliczna panienka jako jutrzenka
1 words

Similar songs

Sušil 1329 | Zadala matička (100%)
Zadala matička, zadala dcerušku daleko od sebe; a jak ju zadala, to ji zakazala chodniček do sebe.

Bartók III 1532a | Akože to ako sejú mak (100%)
Akože to, ako sejú mak

Sušil 2334 | A byla ci jedna (50%)
A byla ci jedna překrasna dzěvečka, co se vyřikala sveho mladenečka. Ja se ho něvezmu, by mě měl ďabel vzić, by mě měl ďabel vzić, ja se ho něchcu vzić. Něminulo temu jedenact nědzěli, nastalo dzěvuše to jeji veseli. Přijechal pan jeden, prosil un ženicha: Dovolcě mi jenom tři tance s něvěstu. Jak ty tři tanečky do kola obešly, pod paže ju popad, oknem s ňu vylecěl. Sědnul un s ňu, sědnul na jednu stodolu, nohy ji ulamal, ruky pozukracal. Ješče zavolala na svoje družičky, na svoje družičky, věrne tovaryšky. Něvyřikajcě se, ach, žadna žádneho, ach, žadna žádneho, mladenečka sveho. Tak jako sem se ja sveho vyřikala, včil sem se ja živa do pekla dostala.

Sušil 0910 | O hleďte lidí podívejte se (50%)
O, hleďte, lidí, podívejte se, jak můj kůň vraný hlavěnku nese. Ach, nese, nese na levú stranu, že má syneček falešnú pannu. Ach, nese, nese na pravú stranu, že mám galánku jak malovanú.

Sušil 0920 | Těžko tomu kameňu (50%)
Těžko tomu kameňu, co pod vodú plyne, ešče je tomu těžej, kdo koho miluje. Já su sama taková, co sem milovala, Pan Bůh dal, Pán Bůh vzal,1) ostala sem sama. Ostala sem samotná jak v poli hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli synečka.2) Poď, synečku, poď ty sem, podle mňa si sedni, až sa moje srdenko s tvojím rozveselí.3)

Sušil 0922 | To je ten to je ten (50%)
To je ten, to je ten šuhajíček jeden, co má galaneček jak do roka neděl. Jak do roka neděl, jak do roka svátků, nehledá galanky, ale hledá statků.

Sušil 1029 | V tej teleckej věži (50%)
V tej teleckej věži, tam můj milej leží; leží tam, tuze stůně, zavitej v rozmarýně. Hned, jak se rozstonal, hned sobě vyžádal: Ach, Bože, vem mě k sobě do nebeského ráje. Umřeš-li pak předce, budu plakat hořce. Dám já ti pohřeb strojit, na všecky zvony zvonit.1) Truhlu jaborovou, pěkně malovanou, maloval je ji malíř, je rovna jako talíř. Ty pudeš po straně, poneseš věnec mně; pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou. Mládenci pod věnci, dvě panny se svící; až pudeš, říkej nahlas; modli se: Zdrávas, zdrávas.2) Vyrost mně kvíteček zamodralý všecek, všeliky barevnosti, měla jsem na něm dosti. Já jsem ho utrhla, k němu jsem voněla; umrlčinou vonělo, mé srdce omdlelo.

Sušil 0926 | Pověz mi děvucho (50%)
Pověz mi, děvucho, ežli buděš moja, až moje koničky za vraty něstoja. Bo moje koničky penize koštuju, až mi podkověnek ze zlata něpsuju. Moje podkověnky ze sameho zlata, a tys je, děvucho, přece ledajaka. Ně tak ledajaka, jak se mi nělibiš, davno k jinši chodim, a ty o tym něviš. Chodim ja k děvuše, co ma černe oči, něchodim ja ve dně, ale chodim v noci. »A ty sobě mysliš, že ku tobě zkažu, take gavalery pod koleno važu.«

Sušil 0882 | Škoda tě šohajku (50%)
Škoda tě, šohajku, že za vodú býváš, voda lavky vzala, ty k nám nechodíváš. Šohajek za vodú a já z druhej strany, pohledňa na sebe, obá sme plakali.1) Plačeš ty, plaču já, plačeme obadvá, neplač, galanečko, už je darmo všecko. Nebudu vesela, ani nemožu byt, nemože sa ve mně srdco rozveselit. Hrkoce mé srdce tak nekerú chvílu, jak by mně ho řezal nožem lebo pilú.

Sušil 0876 | Šak sem já ti říkávala (50%)
Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala, aj, abys ty k nám nechodil, že já o tebe nestojím. A tys na to nic nedbával, předce jsi k nám chodívaval pod to naše okenečko: Otevři mě, frajirečko. Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú sedávala na tej zahrádce pod slivú: Vem si mě pannu poctivú. A včil dyž mě začepili, líčka se mně proměnily, včilé se ti zdám škaredá, že nejsu panna poctivá. A dyž nejsu, nechať nejsu, dyž jenom věneček nesu; ty nejsi poctivý mládenec, vzal si mně z hlavěnky věnec. Nevzal sem ho, néní pravda, hodilas ho do Dunaja; aj, do Dunaja, do moře, kdož ti, má milá, pomože? Aj, pomože, jak kdo može, aj, pomože, jak kdo može, pomože mně ten šohajek, až se rozzelená suchý hájek.

Smutný 48/276 | Hošašá hošašá hošašá jak se ten (50%)
Hošašá, hošašá, hošašá, jak se ten šáteček natřásá