Erben 5/395 | Ještě se tě můj holečku

Catalogue:
Erben 1864
  
Song navigation:
  
Song group title: 
Poslední otázka
Subtitle: 
Nápěv 442
Označení místa : 
Reference: 
Text: 
Ještě se tě, můj holečku, něco chci zeptat: až ty na vojnu odjedeš, mám-li já se vdát? „Proč bysi se nevdala? na koho bys čekala? vyber sobě tak hezkyho, jako jsi sama.“
32 words

Similar songs

Erben 5/395 | Ještě se tě můj holečku (100%)
Ještě se tě, můj holečku, něco chci zeptat: až ty na vojnu odjedeš, mám-li já se vdát? „Proč bysi se nevdala? na koho bys čekala? vyber sobě tak hezkyho, jako jsi sama.“

Erben 2/153 | Roste stromek dubový (37%)
Roste stromek dubový, ach dubový! na vršíčku tenoučký: počkej na mě, má zlatá panenko! já jsem ještě mlaďoučký. „Já bych na tě čekala, ach čekala! však ty si mne nevemeš: ty si vsedneš na koně vraného a na vojnu odjedeš!“

Smutný 15/005 | Co je to za láska – (36%)
Co je to za láska – zeptat se ťa bojím

Sušil 2168 | Má milá Hejliško (13%)
Má milá Hejliško, utři si své černé očičko! Učej si vlásky, kadeře, dokaď seš u své mateře. Až u své mateře nebudeš, česat si vlásky nebudeš. Seš-li holka z Batelova? Nejsem. Máš-li jaký bílý šátek, dej sem. Proč bych já ti bílý šátek dávala, čím bych si černé oči utírala? Vyber si z růže květ, kterého budeš chcet.

Sušil 1650 | Husaři husaři (13%)
Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vami pojedu, kerého mně dáte? Teho-li vraného, lebo teho hlinku, já na něm pojedu zrovna do Štimberku. Dáme ti, dáme ti koníčka vraného, on tebe donese do pola šírého. Husaři, husaři, pěkné koně máte, já s vama pojedu, kerého mně dáte. Vyber si, šohaju, kerý se ti lúbí, on tebe zaveze pod zelené duby. Pod zelené duby, pod zelenú lipku, uvidíš, synečku, tu husarskú bitku. Husaři, husaři, do Uher jedete, mé nevěrné děvče pryč sebú vezete. Počkej jenom, počkej, mé nevěrné děvče, bude tebe teskno po tvém milém ješče. Až přijdú husaři do města Trnavy, nechajú tě sedět, děvečko z Moravy.

Sušil 2159 | Heliška v kole tancuje (13%)
Heliška v kole tancuje, ráda mládence miluje. Přemá milá, roztomilá Heliško, věrná tovaryško. Pohlaď si svoju hlavičku tak jak hladkó laštovičku. Přemá milá atd. Pohlaď si svoje léčičky, tak jak červené růžičky atd. Vyber ty sobě z těch pěti, (Anebo z dvaceti, desíti atd.) kerá tebe bude chceti. Třeba tutohle na koncu, ja, v tom růžovém ve věncu. *) Heliška v kole tancuje, ráda mládence miluje … **) Málo nás, málo nás, poď ty, Marjánko, (anebo jak se jmenuje) mezi nás. ***) Má nejmilejší paní Heliško, sedni na stoličku, obuj sobě boty, půjdem do roboty; obleč sobě sukni zelenou, půjdem na mši svatou atd. Pak Eliška vstane a, vyberouc si jednu, s ní tancuje.

Sušil 2160 | Heryška v kole tancuje (12%)
Heryška v kole tancuje, ráda mládence miluje, má milá Heryško, červená, bílá*) růžičko. Heryška atd. Připni sobě pásek na zlatý řetázek. Má milá atd. Klekni na stoličku, vypí gořaličku. Vyber sobě z pěti, kerú budeš chtěti.

Sušil 2167 | Herličko umyvej svoje bile ličko (12%)
Herličko, umyvej svoje bile ličko, podepři, podepři svůj rozkošny boček, poskoč do Dunaja, vyber sobě raja, z růže kviteček.

Erben 2/060 | Červená růžičko (12%)
Červená růžičko, co se nerozvíjíš? co k nám, můj Jeníčka, co k nám už nechodíš? „Kdybych já k vám chodil, ty bysi plakala, červeným šátečkem oči utírala.“ Proč bych já plakala, když mne nic nebolí? milovali jsme se, jako dva holubi. Jako dva holoubky, jako dvě hrdličky: já jsem ti dávala upřímné hubičky. Upřímné hubičky – falešná tvá láska: nebudu ti věřit, až bude ohláška. Až bude ohláška na té naší faře, tenkrát budu říkat bratru tvému šva’ře. Bratru tvému šva’ře, matce panímámo; budu jí líbávat ruce každé ráno. Ruce každé ráno, nohy každý večír: a to všecko proto, že jsi ty můj přeci.

Sušil 2330 | Z raju pěkneho města (11%)
[: Z raju, pěkneho města, :] vyhnana jest něvěsta. Vandruj že Evo z raju, už cě tu dobře znaju. Vychodzil Adam z raju, stanul na zemskem kraju. Puste krajiny oral, nastojte, s plačem volal. Ach, běda, mně nuznemu, ach, běda strapenemu. Do raje mne vic něchcu a ja sem tam ztracil cestu. Tam byly dobre časy, zlate na polich klasy. Nikdych němusel orać, na voly hejsa volać. Bys byla dobra ženka, poslechla bys malženka. Byla bysi se bala rozpravky zleho hada. Ach, jak sem ja bidně pad, vida, že cě zradil had! Něchcěl sem cě zarmucić, volil sem jabka skusić.

Erben 7/008 | Úlomek (11%)
Úlomek. Stroj se, panno, stroj se, více nemeškej se, už je čas, hodina, bysi s námi jela. „Počkejte, vy páni, černí zemanové! až já vám zazpívám, tatíčka zavolám. Ach táto, tatíčku! což tak tvrdě spíte, což tak tvrdé spíte, že mě neslyšíte? Probuďte se ze sna, já se s vámi žehnám, já se s vámi žehnám, víc vás neuhlídám.“