Sušil 0077 | Vim ja studenku srubenu kamenem dlaženu

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

4'G 4'A 4'A / 4'A 2''D / 4''xC 4'B 4'A / 2.'G / 2''D {8''xC 8''D } / 2''E 4''xC / 2.''D / 4.''E {8''D 8''xC 8'B } / 2'A 4''xC / {8''xC 8'A }2''D / 4''xC 2'A / 2'G {8'B 8'A } / 4''xC 2'A /
Subtitle: 
Jiné pění
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
Vim ja studenku srubenu, kamenem dlaženu, co se v ni umyla Panenka Maria.
13 words

Similar songs

Sušil 0077 | Vim ja studenku srubenu kamenem dlaženu (100%)
Vim ja studenku srubenu, kamenem dlaženu, co se v ni umyla Panenka Maria.

Sušil 0075 | Vím já studňu srúbenú kamením dláženú (100%)
Vím já studňu srúbenú, kamením dláženú, a co sa v ní umyla Panenka Maria. A jak sa v ní umyla, na kamýnek sedla, na kamýnek sedla, syna porodila. Porodila, umyla, do plének vinula, v plenky obvinula, v jesle položila. Jala mu spívati o šesteré žalosti, o šesteré žalosti, o sedmé radosti. Hulaj, belaj, můj synu, už bych já snídala, už bych já snídala rybičky z Dunaja. Shov, matičko, na chvílu, až ti jich nalovím, z ledu oheň složím, tobě jich přistrojím. Synáčku můj milý, jak bys jich nalovil, jak bys jich nalovil, dy ses dnes narodil? Strčil ručičku do moře, ulovil úhoře, strčil ručičku do říčky, ulovil rybičky. Zňal oheň na ledě, smažil rybky v medě: To, matičko, snídaní za tvé kolíbání.

Sušil 0078 | Vím já studenku srúbenú kamenem dláženú (100%)
Vím já studenku srúbenú, kamenem dláženú, co sa v ní umyla Panenka Maria.

Sušil 1345 | Když ja si zpomenu (23%)
Když ja si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě poleju, nevidím chodníčka. Když já si zpomenu na svoju maměnku, slzy mě polejú iďa na travěnku. Zhůru ke krchovu cestička dlážená, tam je má mamička na něm pochovaná. Zhůru ke krchovu dlážený chodníček, tam je pochovaný můj dobrý tatíček. Krchove, krchove, ohrado zelená, už sem na tě vsela své drahé semena. Už sem si nasela mamulku, tatíčka, ešče si naseju sestřičku, bratříčka. Hrobaři, hrobaři, hluboko sázíte, předrahé semena, nikdá nezcházíte. Mamulko, mamulko, hluboko ste lehly, své ubohé dcery k místu nepřivedly. Tatíčku, tatíčku, v hrobě jako v kleci, mně ubohé dceři ubližujú všecí.1) Ubližuj, ubližuj, máš-li ubližovat, moja těžká křivda bude k Bohu volat.2) Vy buchlovské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte!

Sušil 1113 | Běži voda Lindava milý (20%)
[: Běži voda Lindava, :] milý Bože, kole dvora fojtova. [: Všecky lavky sebrala, :] milý Bože, enom jednu něchala. Atd. Chodi po ni syneček, štyry koně napajel. Jak jedneho napojil, hezke děvče namluvil. Hděs, děvečko, hděs byla, hdě si krasy nabyla? V studni jsem se umyla, tam sem krasy nabyla.

Sušil 0074 | Prýščí se studená vodička z kameňa (16%)
Prýščí se studená vodička z kameňa a v ní se umývá Panenka Maria. A jak se umyla, na břežek stúpila, na břežek stúpila, syna porodila. Synáčku můj milý, já bych už snídala, já bych už snídala rybičky z Dunaja. Shov, milá matičko, až ti jich nalovím, z ledu oheň složím, tobě jich přistrojím. Synáčku můj milý, jak bys jich nalovil, s ledu oheň složil, dy ses dnes narodil? Ty toho, matičko, ty toho nevěříš? A já sem syn Boží, já sem všecko stvořil. Já sem stvořil nebe i matičko tebe, ty ptáčky na horách, rybičky ve vodách. Ten dobrý dobytek lidom na užitek, to drobné kamení lidom na znamení. Nestvořil sem horšího jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé kameně.1) Šla Panenka Maria cestú nedalekú, potkala děťátko malé neveliké. Ptám se tebe, děťátko, kde’s růžičky vzalo? »V tej zahrádce rajské, tam růžička roste. Tam je růžička milá, červená a bílá, jdi sobě jí natrhať, Panenko Maria.«

Sušil 2210 | U kamen stála (16%)
U kamen stála, pěkná se zdála, dy se umyla, byla pěkná bílá, dyž se zapletla, jako růže kvetla. Alleluja zdrávas Maria.

Sušil 0076 | A teče vodička vodička studená (15%)
A teče vodička, vodička studená, v ní se umévala Panenka Maria. A dyž se umyla, na břeh vystópila, na břeh vystópila, syna porodila. Mé milé děťátko, co jesti budeme? Co jesti budeme, přis hora půjdeme. Má milá matičko, nestaréte se nic, ja půjdu na ryby do vody studené. Mé milé děťátko, jak bys na ryby šlo, není hodinečka, co ses narodilo. Jeli tam dvá pánové, obá zemanové, potkali děťátko, ono růžu neslo. Mé milé děťátko, kde’s růžu utrhlo, není hodinečka, co ses narodilo? Pojejte, pánové, pojejte vy se mnó, postavte koničky pod lindu zelenó. Ony budó čekat jarního vobroku, tak jak my čekáme sluníčka z voblaků.

Sušil 2211 | Stoji lipka pochyla (15%)
Stoji lipka pochyla. Snúbi lilijum. Ej, srubili, štyry byly, chyle byly, prochyle, chylinaj, prosim tebe, něbrukaj, chylinaj, promachajer bur, zeleny haj. Pod tum lipkum studenka atd. V ni panna Syna myla atd. Jak umyla, povila atd. Do jesliček vložila. Do kostela běžela. Zvony samy zvonily, dyž Marii viděly. Dveře se zotviraly, svice se rozžihaly, sam Pan Ježiš mšu služil.