Sušil 0554 | Ja chodiua chodiua

46 words

Sušil 0554 | Ja chodiua chodiua (100%)
Ja, chodiua, chodiua [: po zelenej úce; :] nosiua, nosiua fialenku v ruce. Fialenko modrá, nerozkvétaj zrána! Mám na vojně gauána, komu bych ťa daua? Chodiua po hájku, zbíraua fialku: O, jak je mně teskno, po tobě, šohajku! Chodiua po skalce, sbíraua uaskavce: Nemožu zapomnět na kunovské chuapce!

Sušil 0755 | Větr-li to fučí (67%)
Větr-li to fučí lebo voda hučí? Lebo sa šohajek se svú miuú účí? Účí sa on, účí na zelenej úce, červeným šatečkem utírajú suze. Utírajú suze, obá dvá puakali: Frajirenko moja, čeho sme dočkali! Spomeneš, šohajku, žes ty k nám chodívau, zelené pérečka ode mňa nosívau. Šak ti ty zelené pérečka uvjadnú, až ti mé suovečka na srdečko padnú.

Bartoš 1901 / 1342 | Na strapačku prší rosa studená (67%)
Na strapačku prší rosa studená, nepůjdem já za młynára, mamko má, młynár tedy najvěc meľe, dyž najvěčí déšč sa ľéje, duša má. Na strapačku prší 'rosa studená, nepůjdem já za sedľáka, mamko má, sedľák tedy kope, ore, dyž najvěčí słunko hréje, duša má. Na to sem sa uči, uči, učiła, a dó školy chodi, chodi, chodiła, abych já tech černookých młádenečků šidi, šidi, šidiła. Jaké moje uče, uče, učení, a do školy chodě, chodě, chodění, na tú łásku, můj obrázku, nasypeme kame, kame, kamení.

Smutný 26/012 | Na tej úce na zelenej (67%)
Na tej úce na zelenej

Sušil 0929 | Túžení túžení (18%)
Túžení, túžení, po kom ho, milá, máš? Po tobě, šohajku, že k nám nechodívaš. Túžení, túžení, po kom, milá, túžíš? Po tobě, šohajku, že daleko slúžíš. Túžení, túžení, túženičko dvoje, jedno šohajkovo a druhé je moje. Mé milé, rozmilé, mé milé srdečko, enom mně ostalo po tobě jménečko. Jménečko ostalo, a tebe tu néní, kde ťa hledat budu, moje potěšení? Už sem zapomněla na bílú růžičku, na tebe nemožu, švárný šohajíčku. Už sem zapomněla na modrú fialku, na tebe nemožu, rozmilý šohajku.

Sušil 0930 | Čija to dzěvečka (18%)
Čija to dzěvečka po zahradzě chodzi? Svoje bile nožky po rosičce brodzi. Drobne fialečky, rosičku zbirala, svojemu milemu věnek hotovala. Komuž ja uboha ten věnek hotuju? Něni ho ve svěcě, co ja ho miluju. Něni ho ve svěcě, ani ho něbudzě, mily, mocny Bože, teskno je mi všadzě. Mijales mě, mijal, přeces mě něminul, bodejes, kochanku, ve svěcě zahynul. Bodej cě, kochanku, ve svěcě zabili, nežli mu hlavičku vrunbkem obvinuli.

Sušil 2195 | Jáno milé Jáno (14%)
Jáno, milé Jáno, budívaj nás ráno, ej, ráno, ráníčko, než vynde slunéčko. Už slunéčko vyšlo na našu zahrádku, netěšte sa, chlapci, mému marijánku, máte u súseda rozkvětlú fialku.

Sušil 0683 | Na hoře na dole (14%)
Na hoře, na dole, ej, na hoře, na dole, [: v tem zeleném hájku. :] Trhaua má miuá modrú fialenku. Trhaua, trhaua, do kystek vázaua. Došeu k ní šohajek, perečko mu daua. Daua mu perečko, modrej fialenky, aby nezapomněu svojej frajirenky. Dyž půjdeš mimo nás, zpomeň si na dům náš, že v něm frajirku máš. Dyž půjdeš mimo nás, zpomeň sina dům náš, že v něm frajirku máš. Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich dvéří, jenom ty zavouaj: Má miuá, otevři. Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich oken, jenom ty zavouaj: Má miuá, vyndi ven.

Sušil 1615 | Ja cos mně to má milá (14%)
Ja, cos mně to, má milá, za perečko dala, modrá fialenka z něho vykvetala. Modrá fialenka velice voňavá, moja frajerenka všecka uplakaná. Co pláčeš, naříkáš, galanečko, o mně, šak já ti dojedu, až bude po vojně.

Sušil 0681 | Nad Podolí je hájíček (14%)
Nad Podolí je hájíček, [: v něm se prochází :] šuhajíček. Má na hlavě z pantlé klobók, nemužu na tě zapomenót. Zapomenu, ale těžko, kam se vobrátím, všade teskno.

Sušil 1366 | Fialenko modrá (13%)
Fialenko modrá, co nemožeš rozkvést; nedaj sa, děvčico, ledakomu podvest.1) Esli ťa podvede, šak si ťa nevezme, sedna na koníčka do vojny pojede. Važte si, děvčátka, svojí poctivosti, jako ta travěnka svojí zelenosti. Travěnka uvjadne, jak na ňu mráz přijde, a vaša poctivost na věky zahyne.2)