Sušil 0799 | Přes hory přes doly

14 words

Sušil 0799 | Přes hory přes doly (100%)
Přes hory, přes doly v té panské zahradě, ščepoval tam hezký synek míšenské jabloně.

Sušil 0800 | Přes hory přes doly (100%)
Přes hory, přes doly v té panské zahradě, ščepoval tam hezký synek míšenské jabloně.1) A on jich ščepoval, ani sa nenadál, přišlo k němu hezké děvče, by si ho namlúval. Listeček z jabora padl mi do mořa; nebudu sa milo ženiť, až bude sloboda. Listeček z osiky padl mi do viky, nebudu sa milo ženiť, až budu veliký. Listeček z jabloně padl mezi koně; nebudu sa milo ženiť, až bude po vojně.

Erben 2/178 | Chovejte mne má matičko (30%)
Chovejte mne, má matičko, jako míšeňské jablíčko, chovejte mne, má matičko, jako z růže květ: jen až vy mne vychováte, pak se na mne podíváte, jak mně bude pěkně slušet bílej kabátek.

Sušil 1977 | Bože můj Bože můj (30%)
[: Bože můj, Bože můj, :] [: co je to za matka! :] Prodala dcerušku za míšenské jabka. A když ju prodala, tož si povídala: Bože milý, dobrý, co sem udělala!

Bartoš 1901 / 1161b | Z Moštěnice (7%)
[: Hory, doly, černé ľes, :] [: neviděł sem svý panenky ešče dnes. :] [: Kdo ste viděł, povězte, ;] [: mý srdečko zarmócený potěšte. :] [: Já sem viděł, nepovím, :] [: trhała tam na zahradě rozmarýn. :] [: Utrhła tam růže :] [: a dała ich synečkovi do łože. :] [: Mu se bude ľibě spať, :] [: on jí přinde zítra ráno děkovať. :] [: Děkuju ti, děkuju, :] [: svůj kłobóček premovaný smekuju. :] [: Nesmeké ho přede mnó, :] [: šak tě zitra naši páni odvedó. :] [: Odvedó tě do Prahy, :] [: tam ti dajó bíłé kábát a šabľi. :] [: Bíłé kabát, šedé płášč, :] [: škoda je tě, můj synečku, nastokráť. :]

Sušil 2246 | Stojí tyčička prostřed dvorečka (7%)
Stojí tyčička prostřed dvorečka. Chvála buď, mocný Bože, chvála buď v nebesích. Na tej tyčijce chmelíček obrůstá. Natrháme my toho chmelíčku. Dobrého píva z něho navaříme. A koho my s ním, koho opojíme? Kohož jiného, Janička mjilého. A kterou mjilou, kterou mu dáme. A kterou jinou? Marjanku mjilou. A kam my pro ni, kam pojedeme? Tam přes ty hory, tam přes ty doly až k učitelům do tej komory, v tej komoře bílé lože. A na tom loži panna leží atd.

Erben 2/026 | Když sem odcházel (7%)
Když sem odcházel, muzika hrála; moje nejmilejší pro mne plakala. Ach, neplač pro mne, pojď raděj se mnou: a já tobě koupím sukni zelenou. Sukni zelenou, ne tuze dlouhou, abysi ty mohla vandrovat se mnou. Povandrujeme přes hory, doly, a lesové budou naše komory. Tráva zelená naše peřina: tam budeme spávat a se milovávat, holka rozmilá.

Sušil 1268 | Sviť měsíčku jasno (7%)
[: Sviť, měsíčku, jasno, :] už slunečko zašlo. Osviť hore dole na to naše pole. Osviť hory doly do našej komory. V tej našej komoře malované lože. V malovaném loži hezká panna leží. Majú pro ňu jeti, koňma čtyrydceti. A dyž pro ňu jeli, nové voze měli. Měli všecko nové, kola perníkové, košiny cukrové.

Sušil 2245 | Stojí tyčka prostřeď dvoře (7%)
Stojí tyčka prostřeď dvoře, chvála buď, mocný Bože, chvála buď v nebesích. Na tej tyjce chmélí roste. Až to chmélí otrháme, píva z něho navaříme. Koho my s ním opojíme? A kohož bychom jiného, než mládence Staňkového. Kam pojedem pro nevěstu? Přes ty hory, přes ty doly až k těm Římkům do komory. V tej komoře bílé lože. Na tom loži panna leží. Zavázanou hlavu drží. Na prstě má zlatý prsten. Kdo ten prsten símat bude? Ten zajistě její bude.

Erben 2/371 | Přes ty pusty lesy – (7%)
Přes ty pusty lesy – potěšení, kde jsi? vzdáleny, ach vzdáleny! ach to sám pán Bůh ví, kdy tě zas uvidím, mé zlaté potěšení! Pukejte se skály, rovnejte se doly, vrchové se položte: ať já ji uvidím, neb ať jen uslyším, kde je potěšení mé!

Bartoš 1901 / 0642 | Svítila mě jasná hvězdička (6%)
Svítila mě jasná hvězdička, když sem milovala synečka, svítila, nebude, kdo milovat bude mého synečka? V neděli ve čtyry hodiny, slyšela sem smutné noviny, že on vyprovázel, když měsíc vycházel, děvčátko jiny. Hory, doly na mně padají, syneček mně dělá na vzdory, srdce mé mě bolí, celé ve mně puká, kdo je vyhojí!