Bartók III 1319 | Chceu sa jedon švarní šuhaj ožeňiť

6 words

Bartók III 1319 | Chceu sa jedon švarní šuhaj ožeňiť (100%)
Chceu sa jedon švarní šuhaj ožeňiť

Bartók III 1315b | Strojí sa mňa jedon chlapec oklamať (79%)
Strojí sa mňa jedon chlapec oklamať

Erben 2/752 | Co pak se mládenci (20%)
Co pak se, mládenci, neženíte? ani si namlouvat neumíte! Dáte-li na pivo, já vám povím: o jednom kořínku na louce vím. Olšový, bezový, dubový list: kdo se chce oženit, musí ho sníst. Já jsem se oženil, jen jsem ho sněd“: dostal jsem holčičku, je jako med.

Erben 3/170 | Vímť já ptáčka jednoho (20%)
Vímť já ptáčka jednoho, dudek se jmenuje, který se oženit chce: sojku brát si bude. Na tu svatbu veselou bylo moc pozvaných, to z rozličného ptactva, jak velkých, tak malých. Zlatohlavý strnádek ten jest byl za družbu, a radostný skřivánek zval hosty na svatbu. Křepelka za družičku, ta jest věnce vila, pannu sojku nevěstu na oddavky vedla. Krkavec je oddával, jestřáb za svědka stál, že nejsou žádny přátelé, všem se zakazoval. Havran byl za kuchaře, ten jim oběd strojil: však ho všickni poznají, kterak se začernil. Slavík dělal muziku, když po jídle bylo, a tak, co hostu bylo, všecko tancovalo. Unavila se sojka, spat se odebrala, kdežto švitorná straka postel jí vystlala. Svatba se dokonala, písničku zavírám, na které já taky byl a na ni se díval. Stala se roku toho, a podnes se stává: když dudek k sojce přijde, svatba je hotová.

Erben 5/030 | Škaredej kominík (20%)
Škaredej kominík[70] chtěl on se oženit: nechtěla ho panna žádná, že je černej jako vrána, musel si vdovu vzít.

Erben 5/373 | Pořád mně dávají (20%)
Pořád mně dávají, co se mně nelíbí, pořád mně dávají, co já nechci: dávají mně starou, ošklivou, bublavou: co se mně nelíbí, toho nechci! Lepší je, tatíčku, na vraném koníčku, lepší je, tatíčku, na vojnu jít, nežli se oženit, škaredou ženu mít; lepší je, tatíčku, vojákem být.

Smutný 32/035 | Oženit sa neni dobre (20%)
Oženit sa neni dobre

Erben 2/757 | Málo pšenic málo žit (20%)
Málo pšenic, málo žit, málo žit, nesmíme se oženit, oženit; ječmeny jsou zeleny, musíme bejt bez ženy.

Sušil 1299 | Synečkovi dobře (20%)
Synečkovi dobře, oženit se může, třebas v jedné košulence. A děvčeti ne tak, ono musí čekat v fialové kordulence.

Bartoš 1901 / 0755 | Seje miłý hrach (1%)
Seje miłý hrach na iných roľách, naučiło sa mu dívča doňho chodívat. Doňho chodiło, hrášek trhało; dybych ťa, můj šohaj švárný, nebyło znało! Na brázdu sedła, šohaj podľe ní, obá sobě bíłým šátkem očka utřeľi. Nepłač, má miłá, šak ty budeš má, až kukačka na vánoce třikráť zakuká. Kukaj, kukačko, na ty vánoce; a já už sem opuščená, šohaj ňa nechce.

Sušil 0353 | U Krakova na dolině (1%)
U Krakova na dolině pase dívče vrané koně. Přišel k ní šohaj z Krakova, zajal jí koně do dvora. 1) Dávala mu tři dukáty, 2) dva stříbrné, jeden zlatý: 3) Nechaj, švarné děvče, sobě, zítra večír přijdu k tobě. Chceš-li ty k nám chodívati, mosíš dobrý pozor dati; 4) naša mama zticha 5) spává, ona dobrý pozor dává. 6) Stávaj, starý, stávaj hore, kdosi u naší dcery je. Než starý z postele skočil, šohaj oknem ven vyskočil. Ven vyskočil a zavískal a děvečce ruku stískal; ostávaj tu s Bohem, milá, já mládenec, a ty jiná. Jak pak bych já jiná byla, sak sem s tebú málo byla. Dyby bylo půl hodiny, nejmenuj se mezi panny. Dybys měla na tisíce, nebudeš ty pannú více; a já jenom dva grýcary, přece budu šohaj švárný. Pusť pérečko 7) po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; bude-li ti k vrchu plyvať, budeš v našem domku bývať. Dyž to pérko namáčala, do voděnky ho házala: Plyvaj, mé perečko, do dna, abych byla vínka hodna. 8)