Bartók III 1376b | Keď som išou z vojni domou
Podobné písně
Keď som išou z vojni domou cez zelenú lúčku
Bartók III 1389b | Keď som išiou z vojni domou (93%)
Keď som išiou z vojni domou, ej, cez hustú vrbinu
Bartók III 1150e | Keď som išou z vojni domou (90%)
Keď som išou z vojni domou
Bartók III 1284a | Keď son išieu domou z regimentu (89%)
Keď son išieu domou z regimentu
Bartók III 1076 | Keď som sa ja z domou (89%)
Keď som sa ja z domou zbierau
Bartoš 1901 / 0734 | (89%)
1. Zapomen, šohajku, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj, pred naše okyénko nenje cesta, neny som panenka, ľež nevesta. Jako ta, má miłá, zapomenem, ked je mé srdenko jako płamen, ono ve mne horí ve dne v noci a to ľen šetko pre tvoje oči. Tvé oči, tvé oči sú šáľené, a moje srdenko je kamenné, zapomeň, šohajko, zapomyénaj, pred naše okyénko nechodziévaj. 2. Na Lieskovskéj věżi zazvonył zvon, do fałešnej łásky uderił hrom, uderił, uderił a to z jasna, až sa tá Liéskovská veža trásła. Abys mał môj myłý toľko zimnyc, koľko je v Trnave meste pyvnyc, by ta ony trásty neprestały za tvoje fałešné sľubováný. Abys mał, môj miłý, toľko hromou, koľko je v Trnave meste domou, by ta ony túci neprestały za tvoje fałešné miłováný.
Smutný 38/006 | Už je s tým koniec domou (88%)
Už je s tým koniec, domou pojděm
Bartoš 1901 / 0110b | Na Podoľských łúkách (88%)
Na Podoľských łúkách ej našeł Janko dukát; chto mu ho premený [: ej miléj doma nený :] Přišeł on do šenku, tam cigáné hráľi dał jim do cimbáła: [: hrajte my do rána! :] Do rána biéłého, aj až dennyčka vynde, až jeho mamyčka [: sama prenho prinde. :] Tak mu ony hráľi, ej až dennyčka vyšła až jeho mamyčka, [: ráno prenho prišła. :] Pod, Janýčko, domou, ej nechaj tu cigánou, nech cigáné hrajú, [: roboty nemajú. :] A ty máš robotu [: oračku, kopačku :] [: aj krmit kravyčku. :]
Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (11%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.
Sušil 1073 | Za našima okny (11%)
Za našima okny zelena travička, přelecěla přes ňu dzivoka husička. Lecěla, lecěla, něvim, kady padla; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu Napajadla? Lecěla, lecěla z Uher do Moravy; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu vinohrady? Přelecěly husky přes petřvalske lučky, podaj mi, ma mila, tej svojej pravej ručky. Ja bych ci podala, synečku, baj obě, dybych ja vědzěla, že ty mne vezmeš sobě.
Sušil 0052 | Na nedělu raničko (10%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu