Bartók III 1222 | Pod hájičkom pod zelením

4 words

Bartoš 1901 / 1009 | Zaspalo děvče (100%)
Zaspalo děvče, nevehnalo kráv, hohnal jí pastéř pod zelené háj. Zaspalo děvče, nevehnalo kráv, hohnal jí pastéř pod zelené háj. Počké, pastéřo, ho našé hroške, haž já veženo naše černoške! PoČké, pastéřo, ho našéch rolí, haž já veženo naše chomolý!

Sušil 1536 | Šuo děvčatko žito žat (100%)
Šuo děvčatko žito žat k zelenému háju, nadešeu ho mládenec, zalubiuo sa mu. Poď, ty dívča, suúžit k nám, k temu mému pánu, nebudeš nic děuávat, enom pásat pávů. Já bych šua k vám suúžiti, máte ťažké vrata, nemohuy by chodívat za mnú pachouata.1)

Sušil 2257 | Vím já hajíček zelený (100%)
[: Vím já hajíček zelený, :] ach, má milá, pěkná’s má milá červená.*) Pod ním je louka zelená, na ní studánka roubená. V ní se má milá umejvá. Dyž je se bíle umyla, bílejm šátečkem utřela, hned falešně myslela. Co jsem se tebe nahledal, hory doly jsem obešel, nikde jsem tebe nenašel.

Sušil 2211 | Stoji lipka pochyla (100%)
Stoji lipka pochyla. Snúbi lilijum. Ej, srubili, štyry byly, chyle byly, prochyle, chylinaj, prosim tebe, něbrukaj, chylinaj, promachajer bur, zeleny haj. Pod tum lipkum studenka atd. V ni panna Syna myla atd. Jak umyla, povila atd. Do jesliček vložila. Do kostela běžela. Zvony samy zvonily, dyž Marii viděly. Dveře se zotviraly, svice se rozžihaly, sam Pan Ježiš mšu služil.

Sušil 2047 | Darmo se ty trápíš (100%)
Darmo se ty trápíš, můj milý synečku, nenosím já tebe, nenosím v srdečku, a já tvoja nebudu ani jednu hodinu. Copak sobě myslíš, má milá panenko, dyť si ty to moje rozmilé srdenko; a ty musíš býti má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám malú veveričkú a uskočím tobě z dubu na jedličku, předce tvoja nebudu ani jednu hodinu. A já chovám doma takú sekerečku, ona mi podetne buk a i jedličku: A ty přece budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám maličkým zajíčkem a já ti uteču zeleným hájíčkem, předce atd. A já chovám doma takového psíčka, co on mně uhoní každého zajíčka. A ty atd. A já se udělám maličkú myšičkú a já se ti schovám doma pod pšeničkú. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá kdejakú myšičku. A já se udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku.1) A já chovám doma takovú udičku, co na ní ulovím kdejakú rybičku. A já se udělám divokým holubem a já budu lítat pod vysokým nebem. A já chovám doma takové havrany, co mně vychytajú kdejaké holuby. A já se udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. A já se udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na zemi. A sú u nás doma takoví hvězdáři, co vypočítajú hvězdičky na nebi; a ty předce budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá.

Erben 2/325 | Nad Dunajem pod Dunajem (100%)
Nad Dunajem, pod Dunajem, na zelenej louce hrály jsou tam tři panenky, hrály tam o věnce. Jedna byla Kateřinka a druhá Madlenka, třetí tu já nejmenuju – byla má panenka. Já jsem ji vzal za ručičku, vzal jsem ji za obě: Pojed, holka, pojeď se mnou, poplavem po vodě. „A já nechci, nepojedu, ty jsi šelma zrádce: pošlapala mně marijánku v tej naší zahrádce.“ Ta marjánka, rozmarýnka modrým kvítkem květe: připravila mě o věneček, co mi máma řekne! Já ho nemám, ty ho nemáš, nemáme ho oba: půjdem-li ho sobě koupit, kdo pak nám ho prodal“ Když jsem plynul po Dunaji k zelenému háji, viděl jsem tam tři panenky, o věnečky hrály. Jedna byla Rakušanka, ta druhá Moravka; třetí jmenovati nechci – byla má panenka atd.

Sušil 1680 | Pod hájičkem zelená sa oves (100%)
[: Pod hájičkem zelená sa oves, :] neco ty mně, můj synečku, pověz. Povím já tobě neco nového, že pojedem do pola čirého. Co tam budeš, můj synečku, jídať? Chleb komisní, vodičkú zapíjať. Kde tam budeš, můj synečku, léhať? V polu léhat, zbrojú sa přikrývať. Pozdrav mi ju, kamaráde bratře, ať ona o mne už věc neplače. Pozdrav mi ju, aby neplakala, aby na mne tři leta čekala. Za tři leta, až já z vojny přidu, potom si ju za ženičku vezmu.

Sušil 1663 | Seděla děvečka (100%)
Seděla děvečka, seděla pod hájem, košulenku šila zeleným hedbávem. Pověz mně, ty milá, komu ty ju šiješ? Šohajinku, tobě, až pomaširuješ.1) Pověz ty mně, milý, keró cestó půjdeš? Nepovím ti, milá, nebo plakat budeš. Co by se srovnaly kopce s dolinama! A ty taky, milá, s inšíma chlapcama. Pověz ty mně, milý, keréma horama? Nepovím ti, milá, přišla bys za nama. Co by se srovnaly dvě dolenky spolem, zůstaň tady, milá, taky s Panem Bohem.

Sušil 1518 | Stojí hruška v sadě (100%)
Stojí hruška v sadě, vrch sa jí zelená, pod ňú sa Janíček s Andulkú v karty hrá. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli, od velikej lásky obá dvá zaspali. Andulka zaspala na červeném líčku, zaspal Janíček na bílém fěrtošku. Zaspíval slavíček v zeleném hájíčku, probudil Janička, Janošek Aničku.1) Staň, Andulko, hore dojit krávy svoje, než si jich podojíš, kravač ťa užene. Dočkaj mia, kravačku, pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Dočkaj mia, kravačku, za tu našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú. Dočkaj mia, kravačku, v zeleném háječku a já ti uviju k neděli voničku.

Bartoš 1901 / 0103d | Keď sa miłý na vojnu (100%)
[: Keď sa miłý na vojnu brał, :] svojej miłej prikazovał, ej, svojej miłej prikazovał. [: By sa mładá něvydała :] sedom rokov ho čekała, ej, sedom rokov ho čekała. [: Keď už přišło v osmém roce :] žała trávu na potoce, ej, žała trávu na potoce. [: Přišeł ku něj od vojny pán :] a to boł ten jej mładý pán, ej, a to boł ten jej mładý pán. [: Pojže, miłá, na veseľí, :] už sa ti ten miłý žení. ej, už sa ti ten miłý žení. [: Na veseľí ti něpojděm :] všecko dobré ti vinšujem, ej, všecko dobré ti vinšujem. [: Vinšujem ti takú ženu :] jako paní císarovnú, ej, jako paní císarovnú. [: Čo mi, miłá, viac vinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ ej, keď sa se mnú rozłučuješ? [: Vinšujem ti také dietky :] jako v našem hájku kvietky ej, jako v našem hájku kvietky. [: Čo mi ešče vyvinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ ej, keď sa se mnú rozłučuješ? [: Vinšujem ti teľo złata :] jako v mojem dvore błata ej, jako v mojem dvore błata. [: Co mi ešče vyvinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ, ej, keď sa se mnú rozłučuješ ? [: Vinšujem ti strom zeľený :] pod okénkem nasadzený, ej, pod okénkem nasadzený. [: Jalub *) boła zľe mysľeła :] boła by si zahynuła, ej, boła by si zahynuła. [: Aľe, keď si tak mysľeła, :] teraz buděš moja žena ej, teraz buděš moja žena.

Sušil 1517 | Zaspalo děvče (100%)
[: Zaspalo děvče, nevyhnalo krav, :] huhnal hí pastéř pod zelené háj. Počké, pastéřu, hu našé roli. Až já podojím naše chomolý. Jen počké troško pod našó hruškó, až já podojím taky Černoško.