Bartók III 1222 | Pod hájičkom pod zelením

4 words

Sušil 1536 | Šuo děvčatko žito žat (100%)
Šuo děvčatko žito žat k zelenému háju, nadešeu ho mládenec, zalubiuo sa mu. Poď, ty dívča, suúžit k nám, k temu mému pánu, nebudeš nic děuávat, enom pásat pávů. Já bych šua k vám suúžiti, máte ťažké vrata, nemohuy by chodívat za mnú pachouata.1)

Sušil 2257 | Vím já hajíček zelený (100%)
[: Vím já hajíček zelený, :] ach, má milá, pěkná’s má milá červená.*) Pod ním je louka zelená, na ní studánka roubená. V ní se má milá umejvá. Dyž je se bíle umyla, bílejm šátečkem utřela, hned falešně myslela. Co jsem se tebe nahledal, hory doly jsem obešel, nikde jsem tebe nenašel.

Bartoš 1901 / 0135 | V čirém poľi hruška (100%)
V čirém poľi hruška zeľený vŕšek má, pod ňú sa Janíček s Aničkú v karty hrá. Tak sa oni hráľi, až sa rozehráľi, od veľikéj łásky obá dvá usnúľi. Usnúła Anduľka na zeľeném kľíčku, a Janošek usnúł na jejímu ľíčku. Priľetěł słavíček zazpívał pěsničku, obudił Janoška, Janošek Aničku. Stávaj, miłá hore, už sú biłé zore, staň, podoj kravičky, vyháňaj na poľe. Dočkaj ňa, kraváčku, za tú našú stěnú, a já ti vyženu krávu nedójenú. Dočkaj ňa, kraváčku, za zeľeným hájem, a já sem zaspała se švarným šohajem. Kráva nedójená, dívka nemodľená, šohajek vypadá jak tá bíłá stěna.

Bartoš 1901 / 0127 | Žalo děvče žalo trávu (100%)
Žalo děvče, žalo trávu, nedaleko vinohradu, žalo, žalo travičku v tom zeleném hájíčku. Jak nažala, navázala, na synečka zavolala: Poď, synečku, na pomoc, nažala jsem trávy moc. Jak já budu trávu zvihat, budeš ty mět co kolíbat, co kolíbat a co nosit, nebudeš se synka prosit.

Bartoš 1901 / 0126 | Žala milá žała trávu (100%)
[: Žala milá, žała trávu, :] [: prostřed zelenyho háju. :] [: Jak nažala, navázala, :] [: za sebe se podívala. :] [: Neviděla tam žádnyho, :] [: jenom vojáčka švarnyho. :] [: Poď vojáčku z levé strany, :] [: pomož na ně těžké trávy. :] [: Těžší tráva než otava, :] [: proč’s jí milá toli žala? :] [: Já sem žala k své libosti, :] [: že je trávy všady dosti.:] [: Dyž je trávy všady dosti, :] [: dej koníčkům do sytosti. :] [: Než bych já jí koňům dala, :] [: raděj bych ju zašlapala. :]

Sušil 0623 | Dyž ty pudeš k nám nechodívé (100%)
Dyž ty pudeš k nám, nechodívé sám, vezmi sebó kamarády přes ty pusté vinohrady, hej, hej, přes zelené háj. V zeleném hájo na tě čekajó, čekajó tam pod hruškama železnéma obuškama, hej, hej, tam tě zabijó.1) Dyž mě zabijó, nech mě zabijó, zabijó mě pro Haničko, zakopó mě pod jedličko, hej, hej, pěknó zelenó. Dyž mě zabijó, čím mě přikryjó? Přikryjó mě rozmarýnem,2) pěkném bílém tulipánem, hej, hej, modró fialó.3)

Smutný 01/043 | Pod hájíčkem pod zeleným ore dievča (100%)
Pod hájíčkem pod zeleným, ore dievča s volkom jedným

Smutný 02/009 | Pod zeleným pod tým hájkem (100%)
Pod zeleným pod tým hájkem

Bartoš 1901 / 0108c | Za Nadášom v tom poľi (100%)
[: Za Nadášom v tom poľi :] zatočił sa švárný šohaj na vraném kony. [: Zatočił sa, zal si ju, :] pod hájíček pod zeľený pasadził si ju. [: Pasadził ju pod bučka, :] tu sa najez, duša moja, bukvy, jabúčka. [: Jabúčka sa najełła :] na Janyčka prežałostne, smutne vołała. [: Jako si my sľubovał :] a včiľ si ma prežałostnú, srnutnú zanechał. [: Sľubovał si méj duši, :] že sa naša verná łáska nykdy nezruší. [: Už je łáska zrušená, :] už tá moja najmiľejšá ručnýk vyšívá. [: Vyšívá ho do koła :] na prostredku, duša moja, méno ľitera. *) [: V prvém rožku hrebíček, :] na prostredku, duša moja, méno Janýček. [: V druhém rožku růžička :] na prostredku, duša moja, méno Anyčka. [: V treciém rožku tuľipán :] na prostředku, duša moja, méno mładý pán.

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (100%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Bartoš 1901 / 0103d | Keď sa miłý na vojnu (100%)
[: Keď sa miłý na vojnu brał, :] svojej miłej prikazovał, ej, svojej miłej prikazovał. [: By sa mładá něvydała :] sedom rokov ho čekała, ej, sedom rokov ho čekała. [: Keď už přišło v osmém roce :] žała trávu na potoce, ej, žała trávu na potoce. [: Přišeł ku něj od vojny pán :] a to boł ten jej mładý pán, ej, a to boł ten jej mładý pán. [: Pojže, miłá, na veseľí, :] už sa ti ten miłý žení. ej, už sa ti ten miłý žení. [: Na veseľí ti něpojděm :] všecko dobré ti vinšujem, ej, všecko dobré ti vinšujem. [: Vinšujem ti takú ženu :] jako paní císarovnú, ej, jako paní císarovnú. [: Čo mi, miłá, viac vinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ ej, keď sa se mnú rozłučuješ? [: Vinšujem ti také dietky :] jako v našem hájku kvietky ej, jako v našem hájku kvietky. [: Čo mi ešče vyvinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ ej, keď sa se mnú rozłučuješ? [: Vinšujem ti teľo złata :] jako v mojem dvore błata ej, jako v mojem dvore błata. [: Co mi ešče vyvinšuješ :] keď sa se mnú rozłučuješ, ej, keď sa se mnú rozłučuješ ? [: Vinšujem ti strom zeľený :] pod okénkem nasadzený, ej, pod okénkem nasadzený. [: Jalub *) boła zľe mysľeła :] boła by si zahynuła, ej, boła by si zahynuła. [: Aľe, keď si tak mysľeła, :] teraz buděš moja žena ej, teraz buděš moja žena.