Bartók III 1493b | Zahradníci čo robíte

3 words

Bartók III 1493b | Zahradníci čo robíte (100%)
Zahradníci čo robíte

Erben 2/713 | Petře Pavle! co chceš na mně? (99%)
Petře, Pavle! co chceš na mně? „Nůši, nůši salátku, nůši salátku.“ – Kde bych já ho smutná vzala, nemám, nemám zahrádku, nemám zahrádku: až já budu zahradnicí, salátku ti dám, dám, dám, plnou nůši, na mou kuši! ti ho, ti ho nařezám, ti ho nařezám.

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (1%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Smutný 03/081 | Bože bože co sem robil že (1%)
Bože, bože, co sem robil, že sem ve dně cizoložil

Bartók III 1089 | Švarné dieuča pri Dunajku čo robíš (1%)
Švarné dieuča, pri Dunajku čo robíš

Bartók III 1305a | Švarnuo ďieuča pri Dunajku čo robíš (1%)
Švarnuo ďieuča, pri Dunajku čo robíš

Sušil 1616 | Jedou myslivci od Vídně (1%)
Jedou myslivci1) od Vídně, vezou Janóška v košině. »Ach, cos udělal, Janóšku, že tě zakuli za nožku?« »»Zabil jsem srnca, jeleňa, prozradila mě má milá.««2) Vezmi, má milá, dva nože, rozřež putečka na noze. Ach, jaké jest to řezání, když jsou putečka železny.3)

Galko 3/066 | Pochválen buď pán Ježiš (1%)
Pochválen buď pán Ježíš, moja milá, čo robíš? Keď si prišiel, vitaj, a mňa sa nepýtaj, vedľa mňa si nesedaj. Čo to, milá, hovoríš, či mňa ty už neľúbiš? Šak ja nemám inú, len teba jedinú, frajerečku júprimnú. Či ty, milá, či nevieš, čo som vystáu pri tebe, na jar, v zime, v lete, v sňahu, v daždi, v blate, chodievau som ku tebe. Keď je, milá, keď je tak, misíme sa nehať tak, ja pôjdem na vojnu, nájdem si tam inú, frajerečku júprimnú.

Galko 3/031 | Na Dunajku šaty prala, plakala (1%)
Na Dunajku šaty prala, plakala, [: na milého všetky viny skladala. :] A ty, milá, na Dunajku čo robíš? [: Šaty perem, moj šuhajko, šak vidíš! :] Čo by si ty šaty prala, to je nic, [: ale plačeš a nariekaš, čo myslíš? :] Neplačem ja, moj šuhajko, nad inším, [: len nad tvojím slubovaním falešným. :] Čo sis’ mi ty po tri roky sluboval, [: a včil si ma, prežalostnú tak nehal. :] Slubovals’ mi, moj šuhajko, na duši, [: že sa naša verná láska nezruší. :] A ona sa, moj šuhajko, minula, [: ani som ja tedy doma nebola. :]

Smutný 01/042 | Pochválem bud pán Ježíš čo že (1%)
Pochválem bud pán Ježíš, čo že milá, čo robíš

Smutný 02/005 | Ach bože prebožé čo som urobila (1%)
Ach bože prebožé. čo som urobila