Smutný 02/065 | Mám ja micankého mam ale já

7 words

Sušil 2128 | Maloměrščí jdó už jsó za (100%)
[: Maloměrščí jdó, už jsó za vodó, :] každé sobě vede frajerenko svó. Ale ne všecí, jenom nekeří, co majó za klobóčkem pávovo peří.

Galko 1/172 | Máča dievča konope (98%)
[: Máča dievča konope :] v zelenej úboči, [: šuhaj sa mu prizerá, :] že má čierne oči. [: Keby čierne očičky :] v kráme predávali, [: veru by jich dievčatá :] chlapcom kupovali. [: I ja by jich kúpila :] môjmu frajerovi, [: aby sa mu černeli :] ako havranovi. [: Ale čierne očičky :] v krámoch nepredajú, [: lebo jich tie kramárky :] samy rady majú. [: Ešte by mu kúpila :] čižmy s ostrohámi, [: ej, aby k nám chodieval :] sedem razov v týždni.

Galko 1/309 | Prší dážď, bude veľká leja (98%)
Prší dážď, prší dážď, bude veľká leja; pozri si, šuhajko, do mamilej dvora. Pršalo, pršalo tej noci dva razy, keď ma odprevádzal šuhajko na lazy. Pršalo, pršalo, ale nenamoklo; prišiel ku mne šuhaj, ale len pod okno. Zima mi je, zima, prikryže ma, milá; ak ma neprikryješ, prikryje ma iná. Zima mi je, zima pod oblôčkom státi, zabol som si doma halienočku vzati. Zabol si si, zabol, alebo hej nemáš, kedykoľvek chodíš, vždycky tak povedáš. Keď si si ty zabol halienočku vzati, a ja som zabola dvere otvárati.

Bartoš 1901 / 0131c | Hory miłé hory (98%)
Hory, miłé hory, co to ve vás stójí, [: sňahy-ľi to ľežá či łabudě seďá? :] Dyby były sňahy, snaď by roztajały, [: były by łabudě, snáď by uľetěły. :] Aľe to tam stójí posteľ maľovaná, [: na ní ľeží šohaj, hłava porúbaná. :] Miłá při něm stójí, žałostně naříká, [: červeným šátečkem očka si utírá. :] Ani ně neumřeš, ani neokřéješ, [: ani ně neříkáš, esľi si ňa vezmeš. :] Podaj ně, má miłá, šabľu zrcadľenú, [: potem já ti povím, esľi si ťa vezmu. :] Šabľu mu podała, na bok odskočiła, [: na jeho srdečku fałeš ucítiła. :] Kdo ti, moja miłá, do ti tu radu dáł, [: frajárenko moja, ten dobře uděłáł. :] Nedáł ně ju žádný, dała sem si sama, [: na tvojém srdečku, zradu sem poznała. :] Co bys ně, můj milý s tú šabľú uděłáł? [: Galánečko moja, był bych ti hlavu sťáł. :] Był bych ti uděłáł, svaďbu bez ohłášek, [: až by ně był zostáł krvavý pałošek. :] Był bych ti, má miłá, był bych ti hłavu sťáł [: by ťa po méj smrti žádný víc nedostáł. :]

Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa (98%)
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.

Erben 2/434 | Dvě léta tři zimy (98%)
Dvě léta, tři zimy, potěšení moje, co tebe znám; předce tě vyskoumat, má zlatá panenko, nemohu sám: ty jsi mne milovat naučila, sama si na lásku, můj zlatej obrázku, nemyslila. Pamatuj na večer, potěšení moje, v druhém Máji, jak překrásně zpíval, má zlatá panenko, slavík v háji; měsíc jasně svítil, jako ve dne, když jsme se dívali, potěšení moje, kam on sedne. Sednul ten slavíček, má zlatá panenko, na jedličku: tu jsem prvně tobě, potěšení moje, dal hubičku. Od té chvíle užil jsem sladkostí, které se nasytit, má zlatá panenko, nemůž dosti. Kdybys ty bývala, má zlatá panenko, upřímnější, nebylo by v světě, potěšení moje, mně milejší: ale to tvé srdce dvě křídla má, po všelikém kvítí, co se koli třpytí, sem tam lítá.

Galko 1/318 | Ach, Janíčko, čože myslíš (98%)
Ach, Janíčko, čože myslíš za té veľké týdne, asnaď sa ti tak pozdáva, že ťa to pomine, čo sme si my dvaja vtedy pred bohom sľúbili, keď sme spolu pri mesáčku v zahrade sedeli. Vtedy tam pri našom sľube prítomný bol mesác, ten by ti ver’, môj Janíčko, ten povedal najvác; krásnou svojou jasnotou on do sŕdc sa nám díval, iste že falešnost’ tvoju popredku predvídal. Včulek, teda, ma obchádzáš, na všecko zabýváš, se mnú zhovárať sa nechceš a mňa zapovŕháš; ale ver, že sa navrátíš zas, milý môj, ke mne, aleja už nebudem mať vernú lásku k tebe.

Erben 2/423 | Jest-li mě ráda máš (98%)
Jest-li mě ráda máš, vyprodej, kde co máš, abys mě z té vojny vyplatila; jest-li mě vyplatíš, na mně to neztratíš: za to ty pak budeš moje milá. ..Můj zlatej holoubku! kdybys měl chaloupku, ještě bych si na tě pomyslila: ale do podruží, to mě všecko mrzí, to mně má matička váli nedá.“ Kdybys měl stateček, jako jsi chlapíček, panímáma by nám nebránila: ale do podruží to ji všecko mrzí; to mně panímáma nedovolí. Kdyby byl stateček jako je chlapeček, žeby mu matička dceru dala: ale do podružství že ji nepropustí, žeby jí radši smrt udělala!

Bartoš 1901 / 0225 | Třeba su já třeba hoferova (98%)
[: Třeba su já, třeba, hoferova céra, :] [: aľe mňa maměnka ľedakemu nedá. :]

Bartoš 1901 / 0226a | Ked si já zazpívam (98%)
Ked si já zazpívam na horách, na dołách, učuje ma miłý, učuje ma miłý, aľe ma nepozná.

Erben 2/405 | Měl jsem holku v Neveklově (98%)
Měl jsem holku v Neveklově, mezi hustým lesovím; 1) chodil jsem tam každičký den, nynčko už tam nechodím: chodějí tam dva jiní, ale ne tak upřímní: dej si, holka, dobrý pozor, některý tě ošidí! Seděla tam v okenečku 2) jako z bílé růže květ, naříkala, bědovala, že se jí svět nepoved. Škoda tebe, má milá! že jsi se tak změnila: když’s mne milovat nechtěla, už je holka zas jiná. 1) Roudnice je na dolině mezi pěkným stromovím. 2) Vykoukala z okenečka, byla jako z růže květ, oři měla uplakany atd. U Žďára jsou roviny, na nich pěkné křoviny: měl jsem já tam potěšení – teď tam chodí zas jiný. Chodí tam teď zas jiný, nebude tak upřímný: dej si, holka, dobrej pozor, že tě brzy ošidí!