Smutný 04/025 | Brodí Jano koně lutéranskej vodě

5 words

Smutný 04/025 | Brodí Jano koně lutéranskej vodě (100%)
Brodí Jano koně lutéranskej vodě

Smutný 19/041 | Brodí Jano koně v luteránskej vodě (100%)
Brodí Jano koně, v luteránskej vodě

Erben 2/300 | Ach pole políčko (34%)
Ach pole, políčko, pole nevorané! pase tam Jeníček čtyry koně vrané. Pase je tam, pase, brodí nohy v rose: jde k němu Andulka, pacholátko nese. Nesu tobě, nesu tu synáčka tvého: když jsi mne miloval, miluj taky jeho! Nech si ty synáčka, já tobě zaplatím: dubový stoleček tolary posázím.“ Já nechci tolaru“, nač mi ty peníze? jen tebe, Jeníčku! chci míti za muže. Kdybysi nasázel, co v rybníce řásy, ty mně nezaplatíš mé panenské krásy. Kdybysi nasázel, co na louce sena, ty mně nezaplatíš poctivého jména. Kdybysi nasázel, co písku drobného, ty mně nezaplatíš věnce zeleného! V tej naší maštalce jsou tam novy stání: češe tam holeček čtyry koně vrany. Češe je tam, češe, pěkně přistrojil se: jeho nejmilejší synáčka mu nese. Nese mu ho, nese v tom bílém fěrtoušku: Tu máš, můj holečku, naši věrnou lásku! Už s věnečka mého opadalo kvítí: když jsi mně svět zkazil, musíš si mě vzíti. „Já nechci, nevemu, radši ti zaplatím: žlutými dukáty stoleček posázím.“ Kdybysi nasázel co v lese jalovce: ty mně nezaplatíš zelenýho věnce. Kdybysi nasázel co na dubu listí: ty mi nezaplatíš mojí poctivosti. Kdybysi nasázel co na poli klásků: ty mi nezaplatíš mou upřímnou lásku!

Galko 1/103 | Nepi, šuhaj, nepi vody (33%)
[: Nepi, šuhaj, nepi vody, :] [: lebo po nej žaba brodí. :] [: A pálenka, to je špina, :] [: napi sa jej, budeš sviňa. :] [: A od piva brucho bolí; :] [: vínko je len k dobrej vôli. :] [: My sa vína napijeme, :] [: vodičkou sa umyjeme. :]

Galko 1/319 | Janíčko, čo robíš (1%)
Janičko, čo robíš, že ty k nám nechodíš? Moja mamka povedala, že ty mňa neľúbiš. Kebych ťa neľúbil, k vám by som nechodil, moje štyri vranné kone hladom bych nemoril. Môj otec hovorí, že mi nedovolí, že mi kúpi principiu,*) že ma dá do školy. A ja mu hovorím, že mu neprivolím, že ja jeho principiu do vody zahodím. Moja Hanka mladá, to je Principia, od ktorej ma neodvedie celá má rodina.

Sušil 0328 | Šla děvečka na vodičku (1%)
[: Šla děvečka na vodičku :] ež k bystremu Dunajičku. Jednu ručku vodu brala a druhu se podpirala. Ručka se ji pošinula a děvečka v Dunaj padla. Daj mi, Bože, daj synečka, co by pomoh' z Dunajička. Janiček tam koně pase, ten se beře po tym hlase. Chceš, děvečko, moja byti? Chcu tě z vody propustiti. Chcu, synečku, chcu tva byti, poď mi ty z vody pomocti. O, daj, Bože, daj slunečka, ať mi uschně ta děvečka. »O, daj, Bože, veliky můr, ať mi umře něliby můj.« Ně tak si mi slubovala, dys po Dunaju plyvala. »Slub něberu v Dunajičku, sluby beru v kosteličku, při tym velkym oltařičku.«

Galko 1/301 | Teče voda zo skaly (1%)
Teče voda ze skaly [: do tej panskej zahrady. :] Anička ju vylieva, [: Janíčko sa jej díva. :] Nedívaj sa, nedívaj, [: vezmi putnu, vylievaj. :] Načo bych ju vylieval, [: ked som jej tam nenalial. :] Štyri kone na dvore, [: nikto na nich neore. :] Ore na nich Janíček, [: červený jak hrebíček. :] Ked na konec dooral, [: na Aničku zavolal: :] Pod, Anička, pod ke mne, [: poviem ti ja, čo je mne. :] Ach, mna bolí hlavička, [: od mojeho srdiečka. :] A mna bolí hlava má [: od tvojeho klamaná. :]

Sušil 0395 | Z jednej strany Dunaja (1%)
Z jednej strany Dunaja [: Jan koně napájá. :] Z druhej strany Dunaja Durna ruce myje. Ach, Durničko, Durno má, máte ruce bílé; komu vy jich podáte, tomu budú milé. Komu bych jich podala, chybě, Janko, tobě? Přijdi zítra večer k nám, a já ti jich podám. A já večer nepřijdu, z večera bývá tma. Já ti rožžu svíčečku naprotivaj okna. Než svíčečku zažžela, Janka voda vzala. Ach, rybaři, rybaři, vytáhněte rybu mému srdcu libú. Jak ponajprv zatáhli, rybičku vytáhli. A to néní ta ryba, mému srdcu libá. Jak po druhé zatáhli, Janoška vytáhli. A to je to ta ryba mému srdcu libá. A co je mně už po ní, dyž už néní živá. Měla Durna dva nože, oba metalové; jedným hrobek kopala, druhým sa probodla.

Sušil 0408 | V černym lese při pěknym kopečku (1%)
V černym lese při pěknym kopečku [: namluval tam synek švarnu děvečku. :] A tak dluho ju sobě namluval, ež zeleny vinek s jeji hlavy sjal. Prosim tě ja, prošvarny Janičku, něbraň mi zavolať na svu mamičku. Volaj, volaj, šak se nědovolaš, šak v tym černym lese ptačka něslychať. Jak ponajprem hlasem zavolala, hned se v černym lese chojka lamala. Jak po druhej hlasem zavolala, hned bystra vodička z Dunaja lela. Jak po třeti hlasem zavolala, jeja mamička hned z hrobu vstavala. Zhůru, staňte, rozmili synove, už se s našu Anu v horach zle děje. A synove z hrobu povstavali, na svoje koničky vrane sedali. Potkali tam jedneho Janička, byla zkrvavena jeho šablička. »Cos udělal, rozmily Janičku, že maš zkrvavenu svoju šabličku?« Letěla tu bila holubička, a ja sem ji střelil prostřed srdečka. Něbyla to bila holubička, to byla, Janičku, naša sestřička. Kaj si poděl, rozmily Janičku, kaj si poděl tu našu sestřičku? Zakopal sem v lese při chodničku a přikryl sem ju zelenu chvojičku. A hned Janičkovi hlavu sťali, na tej hlavě jemu klobuk něchali. Na klobuček psali zlate litery, by lide věděli, čim se provinil.

Sušil 0396 | Z jedné strany Dunaje (1%)
Z jedné strany Dunaje Dorna nohy myje; z druhé strany Dunaje Ján napájí koně. Ach, má milá Dorničko, bílý nohy máte: Což je tomu přeblaze, za kém pokráčáte. Ach, má milá Dorničko, černý oči máte. Což je tomu přeblaze, za kém pohlédáte. Ach, má milá Dorničko, bílý ruce máte; což je tomu přeblaze, komu je podáte. Ach, můj milý Janíčku, přijdi ty dneska k nám, tobě já jich podám. Ach, má milá Dorničko, bévá tma z večera, Donaj je hlyboká. Ach, můj milý Janíčku, já zažnu svíčečku proti okýnečku. Až ty Donaj přeplyneš, já podám ručičku. Dorna svíčku zažala, Ján po vodě plyvá. Ach, maměnko má milá, puste mě z hradu ven, ztratila sem prsteň. Já tě nepustím z hradu, sama ti proň půdu. Dorna z hradu vyběhla, k rybářom běžela. Ach, rybáři, rybáři, chyťte mi tu rybu mému srdci libú. Rybáři sak zatáhli, rybičku vytáhli. Ach, to není ta ryba, mému srdci libá. Po druhý sak zatáhli, Janíčka vytáhli. Ach, to je ta ryba, mému srdci libá. Ach, což je mně už po ní, dyž už néní živá. Měla milá dva nože, oba metalové. Jedném hrob ukopala, druhém se zabila: Kdo tu půde, pojede, každé si zpomene! Ach, tu leží Dornička, panská služebnička, vedle leží Janíček, panské služebníček. Zhynul milé pro miló, milá pro milého. Ostali tam obá dvá jeden pro druhého.

Galko 3/006 | Už sa ten Janíčko odebiera (1%)
Už sa ten Janičko odebiera, [: na okenko klope, smutné volá: :] Podajže mi, milá, podaj vody, [: pre teba ma mé srdenko bolí. :] Ja by somc’ dobrej vody podala, [: keby som sa tvého kona nebála. :] Neboj sa ty, milá, mého kona, [: však je pri mém bočku šabla nová. :] Všecko mi je má manka príčina, [: za mojím chrbátom ona stála. :] Ach, mamičko moja, nestojte mi, [: za mojím chrbátom neplačte mi. :] Jako by som smutná neplakala, [: ked som ta ja tažko vychovala. :] Na fraštackých lúčkach šibeničky, [: na tých šibeničkách makovičky. :] Kdo tí makovičky trhat bude, [: na tých šibeničkách viset bude. :]