Smutný 13/019 | Zdaleka já poznám kery šohaj

5 words

Smutný 13/019 | Zdaleka já poznám kery šohaj (100%)
Zdaleka já poznám, kery šohaj

Galko 3/086 | Zdaleka ja poznám svojeho frajera (95%)
[: Zdaleka ja poznám svojeho frajera, :] v širokom klobučku perečka mi nemá. [: A ja ešte ďalej svoju frajerečku, :] nesie mi za pásom bielu fijalôčku.

Galko 3/093b | Zdaleka ja poznám, ktorý je frajer môj (95%)
Zďaleka ja poznám, ktorý je frajer môj, [: veď sa mu ligoce :] na palci prsteň môj. Zďaleka to poznať, kto koho miluje, [: výnde na ulicu, :] už sa zapaľuje. Zďaleka to poznať, ktorý koho nechce, [: výnde na ulicu, :] už na neho repce. Zďaleka to poznať, ktorý je ženatý, [: výnde na ulicu, :] jako pes chlpatý.

Smutný 13/054 | Zdaleka já poznám (95%)
Zdaleka já poznám

Bartoš 1901 / 0209 | Na Veľehradě krásný dům (88%)
[: Na Veľehradě krásný dům, :] [: mám tam gaľánku, Bože můj. :] [: Naši ně za ňu nedajú, :] [: protože jí tam neznajú. :] [: Aľe já ju tam dohře znám, :] [: protože za ňú chodívám. :] [: Ona má łúky zeľený, :] [: na nich se pasú jeľeni. :] [: A na téj druhéj, širokéj, :] [: pasú se husy divoké. :] [: A na téj třetí nic néni, :] [: enom zahrádka kaméní. :] [: A v téj zahrádce jábłoňka, :] [: sadiła ju tam miľenka. :] [: Dyž tú jabłoňku sadiła, :] [: tyto słova k ní praviła: :] [: Dorosť, jabłoňko, po roce :] [: dones jabłýčko, ľebo dvě. :] [: Dones červený k bíłýmu, :] [: já ich zanesu miłýmu. :] [: Kerá panenka poctivá, :] [: zdaľeka chłapcom vyhýbá. :] [: A dyž ím vyhnút nemože, :] [: začerveňá se jak růže. :]

Sušil 0967 | Utíkej děvče utíkej (87%)
Utíkej, děvče, utíkej, zdaleka chlapcům vyhýbej. Kerá je dívka poctivá, zdaleka chlapcům vyhýbá. A když jim vyhnout nemůže, začervená se jak růže. Vyrazí na ní rosička jako makové zrníčka.

Sušil 1557 | Stodolenka prázná (87%)
Stodolenka prázná, větr do ní věje, kerý dobrý galán, zdaleka se směje. Stodolenka prázná, větr do ní fúká, kerý dobrý galán, srdečko v něm puká.

Erben 2/258 | Utíkej holka utíkej (87%)
Utíkej, holka, utíkej, zdaleka chlapcům vyhýbej. Která je holka poctivá, zdaleka chlapcům vyhýbá. A když jim vyhnout nemůže, začervená se jak růže. Vyrazí na ni rosička, jako makové zrníčka. Vyrazí na ní jako hrách – škoda tě, holka, nastokrát!

Sušil 1053 | Zahučaly hory (86%)
Zahučaly hory, zahuČaly lesy, kam ste sa poděly, [: moje mladé Časy! :] Moje mladé časy neužily krásy, moje mladé leta neužily světa. Mladost, moja mladosť, vyšlas mi na márnosť, vyšlas mi na márnosť pro moju nedbalosť. Mladost, moja mladost, jak sem ťa strávila! Jak bych byla kameň do vody vhodila! Ten kameň ve vodě přece sa obrátí, ale moja mladost nikdá sa nevrátí. Ach, Bože, můj Bože, co sa se mnú vodí, že mia každý člověk zdaleka uhodí! Rozlúčils mia, Bože, se šuhajem švárným, rozluč už mia taky s tímto světem márným.

Sušil 1625 | Páni páni vojenščí páni (85%)
Páni, páni, vojenščí páni, nač ste vy mia na vojnu vzali? Tam mám strávit mladý věk, co sem mohl děvča mět, ach, přeškoda mojich mladých let. Můj koníček v trávě zelenej, pod čabrakem celý zemdlený; můj koníček sa leká, viďa Turka zdaleka, že tam bude vojna veliká. Můj koníček v trávě zelenej, pod čabrakem celý zemdlený; můj koníček sa třese, že mňa na smrť ponese, má maměnko, pomodlete se.

Bartoš 1901 / 1041 | Svaté Jene Nepomucké pros za nás (85%)
Svaté Jene Nepomucké, pros za nás, e s tó svató Kateřenó zachraň nás, nebo se nám jož zle vede, pošlete nám pomoc z nebe na te naše páne, zlomte jim hrtáne. Správec ráno bjehá, hřeši po dvoře, napřed vežhral jož žbán vína v komoře, a jak k němu sedlák vkročí, tak se mo jož hlava točí, to ho začne proklínat, vezma hulko biřmovat. Pudkrabi je cezozemec z Moščenic, dež k nám přešil, ani nemněl pár střevic, jak on se vám včelka boči, a rosol mo teče z oči, je pes zobaté, glgon proklaté. Na robotě s karabáčem tancoje a té chase po zádech s ňém bobnoje, ješle mo nekdo zavrči, tak ho šmikne, až zabrčí, zavolá hned drába, dá mo mastit záda. Na drába já ani nechco žalovat, déte si ho rači zrovna malovat, jož si ho čert poznamenal, rožkama ho obdaroval, on mo neonde, sám k němo donde. Ten pan hrabje só tak zrovna jak oni, každé krécar jož mo zdaleka voni, jdeš-le k němo žalovat káže tě osla osedlat; nezaplatiš hned, mosiš na něm jet. Ve Dřimale ste podmistrem toli let, přece čerta rozomite, leda klet, tolkrát ste do Brna chodil, přeci ste nic nevesódil, moc ste otratil, nic nezaplatil. To trampoto jož dyle snyst nemužem, rač k našemo Jozifkovi me pudem, on nám zajista pomuže, hodi te kloke do lože e s tém Dřimalem, šak je čert po něm. Svaté Jene k té psotě nic neřikáš a nám našo kužo odřit rač necháš; co sme tě naprosele, ten tvuj oltář okrášlele, a te přeci spiš, nás neveslešiš!