Sušil 1579 | Máme pána máme

13 words

Sušil 1579 | Máme pána máme (100%)
Máme pána, máme v černém baladráně svačino nám nesce dat, me mo zhotíkáme.

Sušil 1417 | Zábrdovské vrchní (100%)
Zábrdovské vrchní ten má zlýho drába, visí mu karabáč s ramena na záda. Máme drába, máme v černým dolamáně, dyž on hlavó kévá, nerád večer bévá. Zlýho pána máme, v modrým baladráně, nesce nás dům pustit, me mo zhotíkáme.

Černík 1908 / 291 | Červená ružička (6%)
Červená ružička na šípovém prútku, žjadný člověk něví o mojém zármutku. Žjadný člověk něví, ani něuverí, jako mňa srdénko za mú milú bolí. Na zelenéj lúce čierný orel skáče, povedalo dzievča, že mna ono něsce. Keď něsce, něch něsce? něch si robí, čo sce, a snad mi dá Pámbo ke mně verné srdce.

Sušil 2229 | Koledníci o půlnoci (6%)
Koledníci o půlnoci, co chcete od dvora? Štědrého večera. Panimáma nesce stávat, koledy nám nesce dávat. Staň, dcerka, nahoru, dej dětům koledu. Dcerka vstala, poskočila, dala dětům koledu. Po jabličku kulatým, po voříšku špičatým, po groši širokým. Zaplať Pán Bůh, svatý Ján, naposledy Pán Bůh sám.

Černík 1908 / 287 | Okolo Hrozenka (6%)
Okolo Hrozenka vodzenka ceče, skázal mně šohajko, že mňa už něsce, a keď mňa něsce, já na to nědbám, smutku něpovedzem, lebo ho němám. Jaký bych, Bože mój, já smutek mala, keď som ho hý verně němilovala, milovala som, ale jen špásom, něvedzel šohajko, že falešná som. Vylecel slavíček na Javorníček, prišol k nám pod okno švarný Janíček, ej prišol, prišol, ale něskoro, chcel sa se mnú smlúvac, mně sa něscelo. Ej, snad sa, Anička, snad na mňa hněváš, ej, keď mi dobrú noc ani nědáváš, ani dobrú noc, ani slovečka, snad sa na mňa hněváš, má frajérečka?

Černík 1908 / 132 | Oženil som sa (6%)
Oženil som sa v Trnave mesce, vzal som si já Trnávenku, dzelac mi něsce. Inšjá dzelajú, haňba mňa za ňu, vezni mi ju, Paně Bože, a daj mi inú. Nač som ci ju dal, abych si ju bral, chovaj si ju s Pánom Bohom a mi pokoj daj.

Černík 1908 / 101 | A pred nami zahrádečka (6%)
A pred nami zahrádečka, trním plecená, na něj rosce rozmarýnek, bielé vršky má, haj, haj, rozmarýn, a já o něm dobre vím, hdo mňa něsce milovaci, já mu vypovím. Miloval mňa švarný šohaj, herskú dzievčinu, zaněchal mňa milý Bože, skrdze příčinu, haj, haj, keď něsceš, hladaj si ju, hdze ju vieš, prídze inší, stokrát milší, banovac budzeš.

Sušil 0607f | Debe mně tak belo (6%)
Debe mně tak belo, jak mně belo vloni! Verostlo mně jabko na suché jabloni. Na suché jabloni, na suché halózce; včil mě tvá maměnka za nevěsto nesce. Vona za nevěsto a já jo za matku, večítala be mně, že já nemám statku. Já ho mám maličko, te ho nemáš toli. Ach, jak mě to srdce, jak mně vono bolí. Copak si te meslíš, že te seš doví co? Deť te seš jako já chodobnéch rodičo. Chodobnéch rodičo, voni nic nemajó, jen tebe, senečko, pro kráso chovajó. Pro kráso chovajó, pro velikó radosť, chodobné panence pro velikó žalosť. Už sem zapomněla na červenó růžo, na tebe, senečko, zapomnět nemůžo.

Bartoš 1901 / 0540 | Rodičé rodičé (6%)
Rodičé, rodičé, co ste za rodičé! Nedáte si ně vzít chudobnéj děvčice. Chudobnéj nedáte, bohatá ňa nesce; poČkajte rodičé šak vás Pámbů stresce. Šak vy ste si vzaľi co sa vám ľúbiło, mně si vzít nedáte co by ňa těšiło.

Černík 1908 / 127 | Má galánka (6%)
Má galánka starodávná, pre tebja mňa něsce žjádná. Pre tebja mňa němiluje na tebja mi ukadzuje.

Černík 1908 / 059 | Zahrajce mi (6%)
Zahrajce mi, husličky, z javorovéj deščičky, a já mosím domů ísti, lebo němám za čo píci. Dočkaj, milá, na mále, až muziga zahraje, potom ci já něco povím, alebo ťa vyprovodzím. A já bych ťa ohrála, čo bych na ťa čakala a já budzem dycky švarná, ale tebja něsce žjadná.