Smutný 39/009 | Keď sa Slovák od svej vlasti

7 words

Smutný 39/009 | Keď sa Slovák od svej vlasti (100%)
Keď sa Slovák od svej vlasti odbieral

Černík 1908 / 171 | Keď sa Slovák (67%)
Keď sa Slovák preč do sveta ubjéral, pri vesnici na kopečku zavolal, zavolal on na kopečku po dvakrát: Sbohom, otec, sbohom, máci, sestra, brat! Povedz mně ty, mój kopečku vysoký, či ťa uzrím za dva lebo tri roky, či já budzem ešče vidzec moju mác, či mňa budze moja milá milovac?

Galko 1/122 | Ide kuruc pri Dunaji (66%)
Ide kuruc pri Dunaji, šabľa sa mu blýska, ide Nemec ticho za ním, len plecima stíska; ide Maďar vedľa neho, vytiera si fúzy, ide Slovák proti nemu, kuruc utiecť musí.

Galko 1/469 | Po nábreží koník beží (66%)
Po nábreží koník beží, (koník vranný, skadeže si, šuhajíčko maľovaný? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenstva syn verný som, duša moja! Pod lipkou, nad lipkou iskerečka, skadeže si, moja milá frajerečka? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenka zrodená som, duša moja! Z tej jedličky dve hrdličky na tú lúčku, ja som Slovák, ty Slovenka, daj mi rúčku! Rúčku ti podávam, tebe verná zostávam, duša moja! Povedzže mi, duša moja, čia ty budeš, povedzže mi, duša moja, čia ty budeš? Už som povedala, že ja budem len tvoja, duša moja!)

Sušil 0016 | Byla jedna byla stará žena (33%)
Byla jedna, byla stará žena, měla ona jediného syna. A ten leží v smrtelnej nemoci, chtělo se mu studenej vody piti. Neměl mu kdo pro voděnku jiti, šla mu pro ňu jeho stará máti. Potkalo ju mladé pacholátko, a to bylo od Boha poslátko. Už já nesu jeho milú duši, do radosti, do nebeskej vlasti.

Sušil 0127 | Ježíši světlo života (33%)
Ježíši, světlo života, potěšení všeho světa! Na zemi nejsem nežli host, uděl, ať sem hříchů svých prost. Mám před sebou práznou cestu k tvému nebeskému městu; tam je má vlasť zaslíbená, krví tvojí vysloužená. Tvé svaté bolestné rány jsou mé duše jisté schrány, v nichž by se skryla holubice a nebála se vichřice. Když mně smrtí stuhne srdce, budiž slovo tvé má svíce. A když nakloním své hlavy, přej mi, Christe, věčné slávy. Tvůj kříž berla k putování, tvůj kříž mé odpočívání; nechť tvé prostěradlo lněné jest mé roucho smrtedlné. Dej, ať před soudem obstojím, odsouzení se nebojím; otevři mně nebes vrata, když dokonám pouť života.

Sušil 0135 | Má duše schovej se (33%)
Má duše, schovej se, nepřítel blíží se. Já sem se schovala do ran Krista Pána, já již nebojím se. Ty Kristovy rány, to jsou moje brány, aby ve dně v noci neměl ke mně moci ten ďábel pekelný. Tobě, o, Ježíši, odevzdávám duši, veď ji a zastávej, padat ji nedávej, až můj čas vyprší. Pak, Kriste, duši mou, vem ji k sobě sebou, do věčné radosti, do nebeské vlasti, ať přebývá s tebou. Ještě taky žádám a svou prosbu skládám, za své dobrodince, v poslední hodince tobě jich oddávám.

Erben 4/053 | Kde je sládek tam je mládek (33%)
Kde je sládek, tam je mládek, tam je taky pivovárek; kde se pivo vaří, tam se dobře daří: pojďme tam a píme ho až do rána bílého! Pivo píme, ať to zvíme, zdali sobě rozumíme; máme-li se rádi, jsme-li kamarádi: pojďme tam a píme ho až do rána bílého! Pivo piti, vesel býti, hezké děvče v lásce míti, to nás, bratří milí! blaží každou chvíli: pojďme tam a píme ho až do rána bílého! Pivo píti, vlasti žiti, řeč a krále slušně ctiti: tak zni naše právo, česko ať je zdrávo; pojďme tam a píme ho až do rána bílého!

Galko 1/379 | ldem, idem, neviem skade (33%)
Idem, idem, neviem skade, moje srdce ako v ľade, lebo moju vlasť opúšťam a v šíry svet nohy púšťam. (Idem, idem, lebo musím, chudobnej som matere syn, chudobná ma mati mala, horko ťažko vychovala. Potĺkeň som bol a budem, pokiaľ v ohni nezahynem; radšej v ohni než v špitáli, bodaj sme ho nepoznali. Ten Pivoda, náš kapitáň, platil by nás, nemá nič sám, jeho mundier otrhaný a koňa mu šklbú vrany.)

Sušil 2092 | Mamko mamko maměnko moja (33%)
Mamko, mamko, maměnko moja, kupte vy mně nove šaty, ja se budu vydavati, maměnko moja.

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (1%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]