Smutný 48/189 | Pod javorom roste koréň

4 words

Smutný 48/189 | Pod javorom roste koréň (100%)
Pod javorom roste koréň

Sušil 0308 | Putovali hudci (94%)
[: Putovali hudci, :] [: tři švární mládenci. :] Putovali polem, rozmlúvali spolem. Uhledli tam dřevo, dřevo jaborové, na husličky dobré. Poďme my ho sťati, huslí nadělati. Budú z něho, budú troje husle hlasné. Ponýprv zarubli, dřevo zesinalo. Po druhé zaťali, dřevo zaplakalo. Po třetí zaťali, dřevo promluvilo: Nerúbejte, hudci, přešvární mládenci. Nejsem já to dřevo, jsem já krev a tělo. 1) Kořen vykopejte, otci mě dodejte. Otcovi na radosť a matce na žalosť. Ta mě zaklnula, dyž sem vodu brala. Ostaň, dcero, ostaň, jaborem vysokým, listečkem širokým. O, neščasná máti, kerá klne děti.

Sušil 0454 | A v tej našej zahradecce (91%)
A v tej našej zahradecce stoji sucha jedla; [: něbuděš ty, děvče, moja, :] ež se rozzeleňa. Kerak se ma rozzeleňať, dyž je suchy kořen? Něnis mne ty, můj synečku, něnis mne ty hoden. Do tej našej zahradečky naseju si osti, aby mi už pominuly po milem tesknosti. Tesknosti mne pominuju, žalost mi nastava; ach, měla jsem ja synečka, už mne zaněchava.

Bartoš 1901 / 0030 | Co sa stało právě (91%)
[: Co sa stało právě v Hodonskéj hospodě; :] [: zabiľi tam stárka :] jak tancoval v koľe. [: Deset hodin bylo dyž v koľe tancoval :] [: o půł jedenásté :] dyž tú ranu dostal. [: Jak tú ranu dostał omdľeł, spadł na zem, :] [: jeho vlasní karamád :] probodł ho nožem. [: Chłapci ho zebraľi a domů ho nésľi, :] [: dyž už jeho ručičky :] aj nožičky skľesły. [: Otvírajte, mamko, otvírajte lésu *), :] [: vašého synáčka :] zabitého nesú. [: Hodonské děvčátka, ostávejte s Bohem; :] [: Na můj hrob nasaďte :] z rozmarínu koreň. [: Z rozmarínu koreň, bíłý karafiát, :] [: ja už vás nebudu, :] děvčátka, miłovat.

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło (91%)
Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Bartók III 1190c | Kalina malina maľinoví koreň (91%)
Kalina, malina, maľinoví koreň

Černík 1908 / 116 | Prečo sa dzievčence (91%)
Prečo sa dzievčence, něvydáce, prečo si čarovac mi nědáce? A já mám v zahradce taký koreň, která mi zaplací, já jéj poviem. Kerá mi zaplací na holbičku, a já jéj vykopem polovičku. A kerá zaplací na dve honem, a já jéj vykopem celý koreň. Šak je to žitečko podhončivé, šak sú ty dzievčence bezočivé. Jedna má galána a druhá nic, dziv jéj to srdečko něvypadně.

Galko 1/422 | Sadziua dzevečka modrú fijalečku (91%)
[: Sadziua dzevečka :] [: modrú fijalečku. :] [: Ked ju zasadziua, :] [: boha poprosiua: :] [: Daj, bože, deščička, :] [: cichého vjetríčka. :] [: Aby sa ujaua :] [: modrá fijalečka. :] [: Fijalečko modrá, :] [: naco ťa je hrada, :] [: ked ťa ten nenosí, :] [: kerého mam rada? :] [: Fijalečko modrá, :] [: naco ťa je koreň, :] [: ked ťa ten nenosí, :] [: kerý ťa je hoden? :] [: Šuhajové vouky :] [: vešli do zahrady, :] [: ony pošlapali : ] [: fijalové hrady. :]

Sušil 0551 | Jaborník Jaborník (8%)
Jaborník, Jaborník, přes Jaborník chodník, pověz mně, má miuá, kam já budu chodit? A já budu chodit na ten horní konec, před vaší naroste zelený jaborec. A na tom jaborci zuatá makovička; a kdo ju pozuatiu? Moja frajerečka. Půjdeme, půjdeme přes hory zelené, budeme si trhat jabučka červené. Červené jabučko po zemi sa točí, odevři mně, miuá, máš-i černé oči. Červené jabučko po zemi sa kúlá, odevři, děvečko, je-i tvoja vůla.

Sušil 1797 | Jaborník Jaborník (8%)
Jaborník, Jaborník, na Jaborník chodník, až sa, milá, vydáš, kam já budu chodit. Jedna sa mně vydá, druhá mně doroste, nad Jaborník chodník nikdá nezaroste.

Erben 2/439 | Mějte se dobře v domě tom (8%)
Mějte se dobře v domě tom, roste tam javorovej strom; už mně zarostla cesta k vám, mějte se dobře všickni tam! Já jsem tě věrně miloval, své srdce jsem ti věnoval: ale tys měla v srdci klam, měj se, má milá, dobře tam! „Jen ty se, milej, dobře měj, tvé srdce, komu chceš, si dej: už z naši lásky není nic, my svoji nebudeme víc!“