Poloczek IV 439 | Sem sem kresťania

2 words

Sušil 0027 | Pu-to-val ro-be-nek pu-to-val ro-be-nek od ot-ce (100%)
[: Putoval robenek :] [: od otce, mateři. :] ... ... Ma mila stařeno, něni tu žadneho. Mamy doma něni, a taty němamy. Smrť na to nědbala, do dveři se brala. Přes prah překračala, na pec pohlidala. Na pec pohlidala, po peci sahala. Vstaň z peca ty, holy, dy roběnka něni. Hned ho za krk vzala a o zem nim prala. A takhle ho stiskla, ež krev z něho vyšla.1) Hleďte, mili pani, jak se on jí brani. Běda mně hřišnemu, dlužen sem každemu. A najvěc jednemu, Panu Bohu svemu. Musim před nim stati, jemu počet dati.

Bartoš 1901 / 1338 | Dycky ně říkała moja miłá (100%)
Dycky ně říkała moja miłá, že by se mňú srdce rozděľiła, dyž chtěla už, neměła nůž; chťéł sem jí ho požčat, nechtěła už.

Bartoš 1901 / 1253 | Nepohľédaj na mňa (100%)
[: Nepohľédaj na mňa, na moju čérnú tvár, :] [: aľe sa podívaj, :] [: jaký sem hospodár. :]

Bartoš 1901 / 1260 | Prádła sem tri roky (100%)
Prádła sem tri roky na rubáč široký, [: ej aby sa ně vrtěł až po Žabokreky. :] Až po Žabokreky, až po Topołčany, ej ešče ľudé pravá že je vypoščaný. Néni vypoščaný, sama sem to prádła, ej ešče ľudé pravá že sem to ukradła.

Bartoš 1901 / 1261 | Už sem já Janíčku (100%)
Už sem já, Janíčku, prodała kravičku, abych nechodila z rána na travičku. Na travičku půjdem, ušubraná budem jako já, Janíčku, mezi ludi půjdem.

Bartoš 1901 / 1273 | Páni muzikanti (100%)
Páni muzikanti, vemte inštrmenty dobrý pozor na mňa dajte, vy sedľáci počúvajte co děłajú ženky! Ona ženka mnohá, dyž muž néni doma, on jí nechá hospodářství, ona krade až to praščí, a peníze sková. Ženka dojí v chľévě a žida má v izbě, príďa z venku přivítá ho, a hned sa ptá: co nového, a co má pěkného. A on jí zas praví: mám tu nové módy, jakživa ste neviděła, na jarmaku neuzřeła takové kartúny. Céra iďa z chléva, na žida sa dívá, vołá: mamo co děłáte, o złatý sa nehádajte, tata nejsú doma. Ľež tatu spatříme, šecko si kúpíme; bude pátek, budeme vít, možeme něco ukľudit a židovi dáme. Sedľák v pátek věje, žena k němu príde: běž ty mužu poobědvat, mý budem s cérú osívat, máš tam oběd v trúbě. A jak osívały, do měchů dávały; pachołek sa díru dívał, aby na ně nepovídał, že mu také dají. Dybych sedľákem był, vím co bych učinił; rekł bych: do ľesa jedu, vratił bych sa zasé domu, na všecko bych trefił. Príde kontribuce, sedľák zpíná ruce: co si, ubohý, poradit, kam sa já mám včiľ obrátit, prázná je truhľice. Až žena umírá, teprú si zpomíná: co sem, hříšná, děłávała, že sem muža okrádała, včiľ ně bude běda. *

Bartoš 1901 / 1285 | Všecí ľudé sa mňa ptajú (100%)
Všecí ľudé sa mňa ptajú: [: co su já zač? :] A já sem ím odpovědéł, [: že su oráč. :] Oráč, kopáč, řezáč sekáč, šidłář mydłář, bidłář, vidłář, motovidłář.

Bartoš 1901 / 1291 | Juž sem se já nadívala (100%)
Juž sem se já nadívala, jak se slunečko točí, [: přece sem si nevybrala, :] keré má černy oči. Nekeré má pěkny černy a nekeré má bíly, a jak je to, milé Bože, ja dyž má každé jiny.

Bartoš 1901 / 1302 | Trikrát sem panáčka prosił (100%)
Trikrát sem panáčka prosił, kłobúček pod pažú nosił, aby ně odpustił, čeho sem sa včéra večér dopustił.

Bartoš 1901 / 1308 | Já su od Ľidečka (100%)
Já su od Ľidečka z téj čertovéj skały. Nedaj, Bože, nedaj, by ňa čerti braľi. A já su z Ľidečka rychtářova céra. Nedaj, Bože, nedaj, bych šła za hofera. Sama su neráda, že vojna nastała; vzaľi ně synečka, sama sem ostała.

Bartoš 1901 / 1313 | Zatoč sa ně děvečko (100%)
Zatoč sa ně, děvečko, jako płužní koľečko; zatoč sa ně jeden ráz, široký-ľi rubáč máš. Široký je, či úzký, pořežem ho na kúsky; široký je veľice, šiła sem ho k muzice. A já půjdem přes ten háj, kady ovčák ovce hnáł, a já půjdem maninú za tú švarnú děvčinú.