Erben 4/127 | Naše stará bába

186 words

Erben 4/127 | Naše stará bába (100%)
Naše stará bába není doma, šla do mlejna: bába s vnoučaty nejsou doma, šly do mlejna. Naše dojná kráva není doma, šla do mlejna: bába s vnoučaty, kráva s telaty nejsou doma, šly do mlejna. Naše mlsná koza není doma, šla do mlejna: bába s vnoučaty, kráva s telaty, koza s kůzlaty nejsou doma, šly do mlejna. Naše krmná svině není doma atd. svině s selaty atd. Naše tichá ovce není doma atd. ovce s jehňaty atd. Naše bílá husa není doma atd. husa s housaty atd. Naše zlatá kachna není doma atd. kachna s kachňaty atd. Naše kusá koura není doma atd. koura s kuřaty atd. Naše chytrá čubka není doma atd. čubka s štěňaty atd. Naše černá kočka není doma atd. kočka s koťaty atd. Naše malá myška není doma atd. myška s myšaty atd. Moje zlá žena není doma šla do mlejna: bába s vnoučaty, kráva s telaty, koza s kůzlaty, svině s selaty, ovce s jehňaty, husa s housaty, kachna s kachňaty, koura s kuřaty, čubka s štěňaty, kočka s koťaty, myška s myšaty, žena s děvčaty nejsou doma, šly do mlejna.

Erben 5/007 | Jedna koza mlsná byla (20%)
Jedna koza mlsná byla, šla na panské na trávu; neštěstí se nenadála, primas rozbil jí hlavu. „Adie, pane primase! já se s vámi teď loučím, a vám mou chlupatou kůži na paruku poroučím. Paruku-li nenosíte, můžete si ji schovat: můžete si svy podagra do ní zaobalovat!“

Erben 4/126 | Když jsem já sloužil (18%)
Když jsem já sloužil to první léto, vysloužil jsem si kuřátko za to: a to kuře krákoře běhá po dvoře; má panenka pláče doma v komoře. Když jsem já sloužil to druhé léto, vysloužil jsem si , kachničku za to: a ta kachna jako machna, a to kuře krákoře běhá po dvoře; má panenka pláče doma v komoře. Když jsem já sloužil to třetí léto, vysloužil jsem si husičku za to: a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna atd. Když jsem já sloužil to čtvrté léto, vysloužil jsem si vepříka za to: a len vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa atd. Když jsem já sloužil to páté léto, vysloužil jsem si telátko za to: a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř atd. Když jsem já sloužil to šesté léto, vysloužil jsem si kravičku za to: a ta kráva mlíko dává a to tele hubou mele atd. Když jsem já sloužil to sedmé léto, vysloužil jsem si volečka za to: a ten vůl jako kůl, a ta kráva mlíko dává atd. Když jsem já sloužil to osmé léto, vysloužil jsem si botičky za to: a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl atd. Když jsem já sloužil poslední léto, vysloužil jsem si děvčátko za to: to děvčátko jak poupátko, a ty boty do roboty, a ten vůl jako kůl, a ta kráva mlíko dává, a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kachna jako machna, a to kure krákoře běhá po dvoře: má panenka stele postel v komoře.

Sušil 1780 | Utekla nám myška do strniska (18%)
Utekla nám myška do strniska, nemůžem jí najít od včerejška; hledejme tu myšku v ovesném strnisku honem dneska.

Sušil 2086 | Kuchařka sa bojí (13%)
Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Vařeje, užice berú svoje rance, poďme, sestry roztomilé, nechť si míchá čím chce. Pec chlebová praví: Daj vám Pán Bůh zdraví; a vy, kamna nemazané, nebudu vám tady. Ohnisko sa pukuo, tak to hrozně buchuo, pýření ven vyskočiuo, všecko sa potlukuo. Ta křenová chasa na poli sa pasua, redekva, jak tam doběhua, zabiua jí prasa. Doběhua tam kvačka, hned sa strhua rvačka, co ste mně prasa zabili, mojeho kmocháčka? Doběhu tam špenát, počau jim hubovat: cože ste vy za junáci, já vás chcu sprubovat. Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Mrkua na hanýza, ešče ho pobízá: Chytni mrkvu a zatáhni nekde do vývoza.1) Ta panská lebeda, ta křičí: přeběda, co bych radši mohua utéct od teho oběda. Oharek a dyňa sú velká rodina, tykva do sklepa běžaua, donesua jim vína. Jak víno vypili, s tykvú sa pobili, a ono poharečesko na huavu si dali. Tykva byua chytrá, dyňu přeškobrtua a na břuch jí naskočiua, až sa dyňa pukua. Píseň sa zavírá, už je všemu konec, kočka s masem utěkaua, ostau prázný hrnec.

Sušil 1994 | Močila konopě hlavaté (9%)
Močila konopě hlavaté, chytila kačátko strakaté, byla tá děvčina chytrá, dyž ona to kačátko chytla.

Sušil 0321 | Stoji lipka stoji (9%)
Stoji lipka, stoji, dřeva vysokeho. Dřeva vysokeho, lista širokeho. Leži pod ňu, leži, Janiček zraněne. Janiček zraněne, z kusa postřelene. Galanečka jeho plakala o něho. A nasbirala mu desatere mascě. Desatere mascě mazać jeho koscě. Co mo porubane, ać se mu to zroscě.

Erben 2/221 | Pře– má milá kmotra (9%)
Pře– má milá kmotra, jste-li vy tak chytrá, abyste vy věděla, co v lucerně mám? mám tam Ančičku, mého srdce svíčku – až já ji dostanu, posvítím si k vám.

Bartoš 1901 / 1257 | Čože je to za sedłák (9%)
Čože je to za sedľák, dyž vón němá kusa vłák, ani šidła , motovidła, ani grejcar na tabák.

Sušil 1923 | Máti sa dcery pytala (9%)
Máti sa dcery pytala, esli by sa ráda vdala? Aj, co sa na to pytáte, ked ty věci dobře znáte. Že je mně už muža třeba jako toho kusa chleba.*)

Sušil 2215 | Vinšujem vam ščesti zdravi (8%)
Vinšujem vam ščesti, zdravi, svate Boži požehnani. Požehnani toho domu, co dobreho, všecko k tomu.1) Nesem vam dobru novinu, dal Pan Bůh ščastnu hodinu, Panna syna porodila, panenstvi neporušila. Porodila ho v Betlemě, mezi hovady na seně, duchem svatym ho počala, nynej, nynej mu zpivala. Zpivali jemu anděle svate pěsničky vesele. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři.2) A vam, pani hospodyně, ať se vam daři na svině, a ať mate kravy dojne a po nich užitky hojne. Kravy se budu těliti. svině se budu prasiti, kury, husy budu něsti, budětě mět všeho dosti.3) Kera je dobra matička, da nam kusek makovnička, a da nam toho kolače, ať nam to ditě něplače, kery poctivy mladěněc, da nam groš česky na věnec; esli nam da o groš více, to buděm mět na střevice.4) Kery nam nic něchce dati, ten penize s miškem ztratí a dostaně zlu odměnu, škaredu, dudlavu ženu.5) Zla žena je ďura v střeše, a dy prši, všudy teče. Kera poctiva děvečka, da groš bily do pytlička, esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Kera nam nic něchce dati, ta se němini vdavati a dostaně zlého muže, co z ni budě dřiti kuže. Amen, amen, ať se staně, ať se nam to nědostaně takoveho zleho může, ať nam nědře naše kůže.6)